(17.10 hodin)
(pokračuje Dostál)
Čili toto centrum není pouze a jen centrem pro restauraci těchto listinných památek. Říkám, že než se začne s restaurováním těchto listinných památek a dokladů - protože se zdaleka nejedná jen o předměty kulturní hodnoty, to jsem nestačil říci - jsou takové ty technické práce charakteru, jako je vysoušení, dezinfekce apod., a teprve pak přichází konzervace a restaurace.
Jak jste se již zmínila, úkol mi byl dán usnesením vlády č. 216 již 3. března loňského roku. Částečně je v současnosti plněn na odborných pracovištích příspěvkových organizací Ministerstva kultury. Vzhledem k obrovskému objemu zasaženého materiálu - je toho cca 340 kubických metrů - bude nutné hlavní část vysoušení, dezinfekce a konzervace, jak už jsem řekl, provést na pracovišti, které má v Brně vzniknout.
Proč v Brně, mohla byste se mě dotázat dalším dotazem. V Brně proto, že zkušenosti, které v Brně s touto prací mají, jsou lze říci největší. Jak jistě víte, brněnské pracoviště, které se jmenuje Technické muzeum, už nyní v tuto chvíli a v těchto dnech je vybaveno zařízením, které se nenachází nikde jinde v republice.
Teď bych se tedy vrátil ke svému dopisu.
To je však jen jeden z úkolů, který je aktuální a který by mělo toto pracoviště provádět. Povodeň v loňském roce pouze urychlila proces budování tohoto centra, jehož nutnost pociťuje naprostá většina naší muzejní veřejnosti - tady se opět dovolím zastavit k vaší otázce, co tomu říká odborná veřejnost.
Zřízení tohoto centra - mohu vám to dokladovat příslušnými dokumenty - je velmi podporováno, a to ne v souvislosti s povodněmi, ty doklady jsou z doby před povodněmi. Zřízení tohoto centra tedy velice podporuje asociace, která shromažďuje muzejní veřejnost.
Devadesát procent centra a jeho technického vybavení bude tedy dále sloužit konzervaci a výzkumu rozsáhlých muzejních sbírek, popř. dalších kulturních statků, které stále podléhají zubu času v depozitářích. Jde tedy o věci, které jsou od povodní odděleny, což je další činností tohoto centra. Jedná se o stovky tisíc předmětů, které je třeba alespoň v oblasti muzejnictví, jak píši ve svém dopise, zachovat příštím generacím.
A nyní se dostáváme k těm penězům, paní místopředsedkyně.
Investiční záměr na tento projekt zatím není Ministerstvem financí registrován, žádná další technika se zatím - myslím k té technice, kterou má Technické muzeum ve svém vybavení - nenakupuje, žádná zařízení se ještě nebudují. Pouze se intenzivně jedná se zahraničím o poskytnutí různých druhů bezplatné pomoci a projekt se prostě precizuje.
Píšu vám, a to jsem psal 23. května, že příští týden by měly být k dispozici i výsledky hygienického šetření stupně znečištění zaplavených sbírek, což je snad nejdůležitějším činitelem budoucího postupu.
Dne 15. 5. proběhl v Technickém muzeu v Brně další seminář k projektu muzejního centra konzervace, kterého se zúčastnila široká odborná veřejnost. A teď k vašemu dotazu - včetně sedmi členů Komise pro restaurování kulturních památek, kterou jsem zřídil jako svůj poradní - zdůrazňuji že poradní - orgán v roce 2001. Kdo se tohoto semináře nezúčastnil, tedy semináře, kde ten projekt byl znovu představen, byl bývalý pan předseda této poradní odborné komise, který byl největším a nejhlasitějším kritikem celé záležitosti, který mi v této záležitosti napsal otevřený dopis, aniž by předtím se mnou o svých kritických připomínkách jednal, aniž by mě navštívil, aniž by mi napsal normální dopis - mimochodem ten otevřený dopis jsem nikdy ve své poště neměl, já jsem se to dověděl přes média.
Na tomto semináři byly objasněny také různé pohledy na toto centrum, které zejména z řad restaurátorů v uplynulých týdnech zaměstnaly jistou soukromou televizi, kde v současné době se zvažuje žaloba pro ohrožení pověsti mého úřadu lživými informacemi.
Projekt byl takto představen již potřetí od listopadu loňského roku, není však ničím novým. A to je, myslím, důležitá informace, kterou vám v dopise píši, protože to zřízení se neopírá pouze o usnesení vlády. Zřízení takového centra obsahovala již kulturní politika, základní koncepční materiál Ministerstva kultury, který přijala vláda svým usnesením č. 10 již v lednu 2001. Jde tedy o usnesení o této kulturní politice. Rovněž je součástí dalšího materiálu - Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2003 až 2008, tzv. Koncepce rozvoje muzejnictví, ke které přijala vláda usnesení č. 87 v lednu 2003. Jinými slovy - každý můj krok v této souvislosti je legitimizován, potvrzen usnesením vlády. Já jako ministr kultury, jako člen vlády jsem povinen řídit se usnesením vlády a naplňovat toto usnesení vlády. Jeho úloha při vysušení a dezinfekci je tedy určena i usnesením vlády, což je další číslo - 216 ze 3. března 2003.
Veškeré tyto materiály proběhly normálním připomínkovým řízením. Projekt je vystaven od prosince loňského roku na internetových stránkách Technického muzea v Brně. Není na internetových stránkách Ministerstva kultury, protože je projektem, který bude sloužit Technickému muzeu v Brně. Projekt byl mnohokrát projednán se zástupci nejvýznamnějších kulturních organizací, jakými jsou Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní technické muzeum, a stejně tak s nejvýznamnějšími nevládními organizacemi působícími v oblasti ochrany kulturního dědictví, jež jsou Asociace muzeí a galerií ČR nebo Český výbor mezinárodní rady muzeí, kde našel vesměs kladnou odezvu.
Rozhodně tedy odmítám jakékoli nařčení z toho, že by ministerstvo připravovalo takový projekt bez účasti odborné veřejnosti.
***