(15.30 hodin)
Poslanec Michal Kraus: Pane předsedající, dámy a pánové, ve druhém čtení přistupujeme k poměrně krátké novele energetického zákona, jehož záměrem a cílem bylo poněkud urychlit v určitém segmentu liberalizaci trhu s elektrickou energií.
Pokud si dobře vzpomínáte, v prvním čtení jsme projednávali tento zákon s tím, že vláda původně vyslovila záporné stanovisko, nicméně pro druhé čtení stanovila určité podmínky, za kterých je ochotna s tímto návrhem souhlasit. Průběh druhého čtení, bych řekl, pomohl vyřešit všechny sporné otázky, takže v tuto chvíli vám předkládám svoji novelu zákona, řekl bych, ve znění pozměňovacího návrhu hospodářského výboru, který je plně podporován jak hospodářským výborem, tak příslušným ministerstvem průmyslu, a doporučuji proto nejen projednat na dnešní schůzi návrh druhého čtení zákona ve znění připomínek, respektive pozměňovacích návrhů z hospodářského výboru, ale také doporučuji postoupit tento zákon do třetího čtení.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 153/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Tomáš Teplík.
Poslanec Tomáš Teplík: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, hospodářský výbor projednal přikázanou materii na svém předcházejícím zasedání, přijal k ní usnesení pod číslem sněmovního tisku 153/2. Hospodářský výbor v tomto usnesení pozměnil návrh tak, jak byl původně předkládán panem navrhovatelem, nicméně tato změna nemění podstatu návrhu, tak jak byl předložen, ale mění pouze text ve smyslu co nejbližšího přiblížení se platné směrnici Evropských společenství č. 96 z roku 1992.
Já v tomto znění jako zpravodaj hospodářského výboru doporučuji přijmout navrhovanou materii. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Vojíř.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, máme před sebou skutečně velmi jednoduchou novelu energetického zákona, který se tvořil poměrně složitě a dlouho. Já si to pamatuji, protože jsem byl zpravodajem v té době, a skoro rok jsme hledali určitou vhodnou podobu, tak abychom vyhověli jak směrnicím Evropské unie, které byly implementovány do tohoto zákona, tak samozřejmě stávajícím podmínkám českého energetického trhu.
I s tímto ohledem právě, že jsme přijali model přístupu třetích stran a očekávali jsme, že jakýmsi krokováním bude ten trh otvírán a bude docházet k tomu, že jednotlivé subjekty se připraví na to, aby se v daném trhu, a to jak elektrotechnickém, tak plynárenském, mohly zorientovat a seberealizovat. Onen elektrárenský trh se otevírá rychleji na rozdíl od plynárenského, které si určitým způsobem přitom konkurují. Ale protože došlo k jistému zafixování dat pro otvírání plynárenství i díky privatizaci, tak jediné, co lze určitým způsobem zrychlit a otevřít, je trh s elektřinou.
Na druhé straně se ukazuje a i Evropská unie, resp. její komise pro energetiku projednává v dnešních dnech záležitost, která je poměrně komplikovaná, protože každý jeden odběratel by si měl objednat dodávku elektřiny na základě odběrového diagramu. Ale samozřejmě, že tady je naprosto zřejmé, že např. ten, kdo má pouze byt a k němu měřicí přístroj, který ke všemu není schopen zakreslovat okamžité hodnoty, no tak takový člověk si asi velmi těžko objedná elektřinu podle odběrového diagramu. Takže se hledá forma, v jakém postavení by takovýto člověk v podstatě - nebo subjekt, chcete-li - kdyby byl takto měřen, může octnout. A protože se už nalezla podoba a bude tato novela, v podstatě směrnice 92/96 Evropské komise, projednána s největší pravděpodobností v červenci a bude platit od 1. ledna 2004, tak se mi zdá, že by bylo vhodné, abychom s takto otevřeným zákonem posečkali do přijetí této směrnice, nejpozději však do října t. r., čímž si myslím, že nedojde ke skluzu ani zpomalení případně našeho rychlejšího otevření trhu, proti kterému sám osobně nic nenamítám.
Dokonce je zřejmé, že původní předloha předkladatele byla otevřít ten trh řekněme celkově rychleji, a bylo patrné, že v hospodářském výboru to bylo upraveno tak, že pro ty, kteří jsou schopni si právě odběr elektrické energie změřit a sestavit odběrový diagram, nechť je to otevřeno plně od roku 2004 v podstatě, a pak následně pro ty, kteří by byli schopni si to zprostředkovaně změřit od roku 2005, a pro ty, kteří jsou v postavení, že pouze mají měřicí přístroj, který není schopen toto zaznamenat, tak pro ně od roku 2006, ale stejně tam přitom není řečeno, jak by to v podstatě probíhalo, jakým způsobem, na jakém principu by si tito občané především objednávali dodávku elektrické energie.
Takže závěrem můj procesní návrh zní přerušit neboli odročit projednávání tohoto návrhu zákona do přijetí evropské směrnice, která novelizuje směrnici 92/96, nejpozději však do října t. r.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Prosím, pan ministr Urban.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte jenom, abych krátce zareagoval na vystoupení předřečníka.
Celý stávající energetický zákon je odrazem platných směrnic Evropské unie do naší legislativy, tak jak bylo řečeno, a zákonem je dáno postupné otvírání trhu s elektřinou v několika na sebe navazujících krocích, počínaje rokem 2002 a konče 1. lednem 2006. Dva a půl roku platí určitá pravidla a určité předpoklady, na jejichž základě se zejména provozovatelé energetických zařízení připravují na úplné otevření trhu.
Jsem toho názoru, že trh s elektřinou je možno otvírat rychleji za podmínek, že nedojde k narušení stability, bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy a že to celé je v praxi uskutečňováno ku prospěchu zákazníků. Jsem také přesvědčen, že energetické společnosti jsou dnes v takové fázi přípravy na otevření trhu s elektřinou, která umožňuje posunout etapy otvírání trhu a toto postupné otvírání urychlit.
Předložený poslanecký návrh v sobě zahrnuje jak urychlení otvírání trhu s elektřinou, tak i vytvoření rovných podmínek pro dodavatele plynu a elektřiny v prostředí, kdy trh s jedním médiem je více otevřen než trh s médiem druhým. Tím se odstraňují významná zvýhodnění tohoto energetického sektoru, kde se trh otevírá později, či jiným tempem.
Ano, v současné době je zpracováván, v návaznosti na úpravu legislativy na úrovni Evropské unie, nový energetický zákon. Vláda předpokládá, že předloží na podzim t. r. rozsáhlou novelu energetického zákona - euronovelu - která bude případně reagovat a bude v sobě zahrnovat všechny úpravy vyplývající z nových směrnic Evropské unie a další změny potřebné pro zlepšení uplatňování zákona, a proto bude podstatně širší.
***