(10.30 hodin)
(pokračuje Kupčová)
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím. Přistoupíme tedy k hlasování.
Já si dovolím, předtím než budeme hlasovat, vás všechny odhlásit a prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán hospodářskému výboru, prosím, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 76 z přítomných 93 poslanců pro hlasovalo 89, proti nebyl žádný poslanec. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání hospodářskému výboru.
Končím tento bod. Dalším bodem, který podle schváleného pořadu jednání budeme projednávat, je bod
39.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb.,
o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
/sněmovní tisk 350/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství pan Jaroslav Palas, prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Návrh má za cíl upravit nově evidenci zemědělských podnikatelů, kterou by měly vést krajské úřady. Dosud byli soukromě hospodařící zemědělci evidováni u obecních úřadů.
Zemědělským podnikatelem za podmínek stanovených tímto zákonem se může stát jak fyzická, tak právnická osoba. Těmito osobami mohou být občané ČR, právnické osoby se sídlem na území ČR, občané EU nebo právnické osoby se sídlem na území EU a dále fyzické nebo právnické osoby z tzv. třetích zemí. Pro osoby ze třetích zemí se navíc požaduje podmínka trvalého pobytu na území ČR a prokázání znalosti českého jazyka. Návrh zejména upravuje pro ty, kteří se chtějí stát zemědělskými podnikateli, kvalifikační požadavky, a to buď minimální vzdělání, nebo splnění zemědělské praxe nejméně po dobu pěti let, nebo absolvování akreditovaného rekvalifikačního kursu zaměřeného na výkon obecných zemědělských činností v rozsahu minimálně 300 hodin.
Tímto zákonem se ruší stávající právní úprava, to znamená v § 12 - 12 e) zákona č. 105/1990 Sb., o podnikání občanů, s tím, že přechodná ustanovení řeší postavení zemědělského podnikatele ke dni účinnosti tohoto zákona tak, že ten, kdo provozuje zemědělskou výrobu ke dni účinnosti tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy, považuje se za zemědělského podnikatele podle tohoto zákona, pokud se ve lhůtě jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaeviduje na příslušném krajském úřadě, přičemž osvědčení vydané samostatně hospodařícímu rolníkovi podle stávající právní úpravy, tedy zákona č. 105/1990 Sb., v platném znění, bude platit pět let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Na navrhovanou právní úpravu navazuje novela zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se upravuje přechodné období po vstupu do EU pro nabývání půdy tvořící lesní půdní fond a půdy tvořící zemědělský půdní fond. Po dobu přechodného období bude tuto půdu moci nabývat právě i osoba evidovaná podle zákona o zemědělství.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji vám, pane ministře. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Ladislav Skopal. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych řekl pár slov k tomuto návrhu zákona. Tento návrh zákona o zemědělství představuje novou právní úpravu, pokud jde o vymezení zemědělské výroby a zemědělského podnikatele, stanovení podmínek fyzickým i právnickým osobám, které chtějí v zemědělství podnikat, např. povinnost minimálního vzdělání a odborné praxe. Já si myslím, že v rámci současné legislativy je důležité vymezit jak vzdělání, tak praxi z hlediska legislativního v zákoně.
Pan ministr zcela jasně specifikoval ty potřeby, které pro nás vyplývají ať už ze zkušeností, které máme, tak samozřejmě ze zkušeností, které mají okolní státy. Proto doporučuji, aby tento návrh zákona byl propuštěn do druhého čtení.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji. S nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemnou přihlášku pana poslance Jiřího Papeže. Další přihlášku nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé kolegyně a vážení kolegové. Po přečtení návrhu novely zemědělského zákona, kterou právě projednáváme, mě napadla otázka, proč vlastně vláda tuto novelu předkládá a co by mělo být cílem takové právní úpravy. Jediný způsob, jak si umím odpovědět, je, že se jedná o další pokus zkomplikovat soukromé podnikání, další házení klacků pod nohy, vytváření dalších umělých překážek těm, kteří chtějí s podnikáním začít, a další pokus kriminalizovat podnikatele. Tentokrát i zemědělské podnikatele. Všechno to, co novela řeší na mnoha stranách, přece obsahuje zákon č . 105/1990 Sb., o soukromém podnikání, který problematiku zemědělského podnikatele řeší poměrně podrobně. Tento obecný předpis je podle mého názoru dostačující i pro nové podmínky, případně se daly aktualizovat některé pasáže drobnými úpravami.
V projednávané novele mi vadí např. způsob prokazování kvalifikace či stanovení odborné způsobilosti. Požadavky na minimálně středoškolské vzdělání nebo obsáhlý rekvalifikační kurs považuji za úplně zbytečné a diskriminační. Kam se vytrácí zdravý selský rozum? Za absurditu pak považuji způsob prokazování znalosti českého jazyka žadatele z tzv. třetí země, který musí kromě jiného plynně přečíst určený běžný článek z denního tisku a ústně vlastními slovy sdělit krajskému úřadu jeho obsah. Chtěl bych být malou myškou a sledovat chudáka potícího se cizozemce před nekompromisním krajským komisařem. Navíc mě napadá otázka, proč se tato podmínka týká jen žadatele z tzv. třetích zemí a proč se nevztahuje na žadatele ze zemí EU. Snad by zde mělo platit buď všichni, nebo raději nikdo.
V zákoně se dále říká, že osoba provozující drobné chovatelské a pěstitelské činnosti nepodléhá evidenci v databázi zemědělských podnikatelů. Já se při této příležitosti ptám, kdo určí, jaký počet králíků či vajíček prodaných ze dvora se už bude považovat za podnikání. Zase si zde zahráváme s možnou korupcí. Navíc za podnikání bez řádného zaevidování hrozí pokuta až do výše 200 tisíc korun. Pro mne to znamená, že vajíčka od paní Kolářové ze Šumavy budu muset kupovat v noci, aby ji závistivý soused nepráskl přičinlivému úředníkovi.
Musím také konstatovat, že navrhovaná úprava jde proti principu reformy veřejné správy, která měla úředníka přiblížit občanům. Navrhuje se totiž, aby evidenci zemědělských podnikatelů vedl krajský úřad namísto stávajícího stavu, kdy to zajišťovaly obce. V našem kraji to například znamená, že místo 15 kilometrů ze Sušice pojede sedlák z Hvězdic na Šumavě s evidencí o každou změnu 80 km do Plzně. Já si takto reformu veřejné správy opravdu nepředstavoval.
Mám-li shrnout své postřehy a pokusit se zodpovědět na otázku v úvodu, mám silný pocit, že je předkládaná novela zbytečná a nepotřebná, omezuje nedůstojným způsobem svobodu podnikání a není přímo vyžadována předpisy EU. Proto navrhuji její zamítnutí v prvním čtení.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Další přihlášku do obecné rozpravy nemám, a obecnou rozpravu tedy končím.
Táži se pana ministra a pana zpravodaje, zda chtějí využít svého práva závěrečného slova. Ano, je tomu tak. Prosím, pane ministře, máte slovo.
***