(9.40 hodin)
(pokračuje Palas)

Tato rámcová směrnice vešla v platnost 22. prosince 2000, tedy v termínu, kdy vodní zákon již projednávala Poslanecké sněmovna Parlamentu České republiky.

Musím zdůraznit, že rámcová směrnice vodní politiky přinesla řadu nových požadavků, které jsou základním předpokladem pro zlepšení a trvalou udržitelnost vodních zdrojů. Nové prvky obsažené v této směrnici vedly k vypracování návodu na její zavedení, které zpracovaly skupiny expertů členských států Evropské unie v rámci tzv. společné implementační strategie. Tyto podklady a rovněž poradenství zahraničních expertů byly využity při přípravě návrhu novely s cílem zajistit úplnou slučitelnost s acquis, což se projevilo především v úpravě úvodních ustanovení zákona a v hlavách III - Stav povrchových a podzemních vod, a IV - Plánování v oblasti vod.

Novela zajišťuje realizaci požadovaného procesu implementace vodní politiky Evropské unie již od roku 2004 podle dlouhodobého harmonogramu, jehož mezníky budou v roce 2006 v přijetí plánu hlavních povodí České republiky, v roce 2009 v přijetí plánu v oblasti povodí, a jejich následná realizace s komplexním vyhodnocením v roce 2015.

Vodní zákon je rozsáhlou právní úpravou ochrany vod a hospodaření s vodou včetně ochrany před povodněmi. Podle zkušeností z roční aplikace zákona v praxi a především z povodní 2002 jsou navrženy novely dalších ustanovení. V novele jsou komplexně zapracovány úpravy, které byly již předmětem poslaneckých návrhů na změny vodního zákona v § 88 - to byl návrh poslanců Jiřího Pospíšila a dalších, v § 101 - návrh poslanců Vlastimila Aubrechta, Rudolfa Tomíčka a dalších, a návrhu Královéhradeckého kraje v úpravě ustanovení v hlavě IX - Ochrana před povodněmi, týkající se změny povodňových komisí v ucelených povodích a povodňové komise krajů. Při projednávání těchto návrhů vláda nesouhlasila s dílčími novelizacemi s tím, že je předloží komplexně v rámci této novely vodního zákona.

Dále chci upozornit, že v novele byla podle koncepce reformy správního trestání příslušně upravena ustanovení hlavy XII vodního zákona týkající se sankcí.

Z uvedených důvodů vyplývá moje přesvědčení, že předložený návrh přijmete a doporučíte jeho další projednávání v gesčních výborech. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, pokud to má v úmyslu, aby s úvodním slovem vystoupil také pan ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

 

Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Paní předsedající, vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych připojil pár slov k úvodnímu slovu kolegy Palase a deklaroval tím také i dobrou spolupráci, kterou oba resorty na přípravě vodního zákona odvedly.

Ministerstvo životního prostředí se podílelo jako spolupředkladatel zejména na zpracování těch novelizačních bodů, které podle § 108 odst. 2 spadají do jeho působnosti, to znamená v oblasti ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod.

Byla zapracována nově tato ustanovení. Zcela nově byla zpracována část týkající se plánování v oblasti vod. O tom už se zmínil kolega Palas. V návaznosti na změnu právní úpravy plánování byla doplněna možnost vodoprávního úřadu změnit povolení k nakládání s vodami v případě, je-li to třeba ke splnění programů a plánů snižování znečištění. Byl upraven proces vydávání i obsah povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek do kanalizace, byly zpřesněny podmínky pro povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zejména pak do vod podzemních. Tam byl schválen vodní zákon trochu v kolizi s evropskými směrnicemi. Zpřesnily se kompetence České inspekce životního prostředí v oblasti provádění kontrolního monitoringu a zjišťování zdrojů znečišťování, byl jednoznačně stanoven seznam zvlášť nebezpečných a nebezpečných závadných látek a zpřesnila se možnost omezení a kontroly užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly. Upravilo se zřizování zvláštního účtu v rozpočtu krajů na financování provedení nápravných opatření v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. Změnil se systém povodňových orgánů. Na základě diskuse Ústřední povodňové komise se zástupci krajů byl navržen nový model, aby dosavadní povodňové komise ucelených povodí nahradily povodňové komise krajů s tím, že nařizování mimořádných manipulací na vodních dílech těmito komisemi je podmíněno jejich projednání s dotčenými povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto manipulací dotčeny. Změnil se také proces vyměřování poplatků za odběr podzemních vod. Proti původní verzi, kdy se platilo za nasmlouvané množství, se zavádí proces vyměřování a vybírání těchto poplatků analogicky k fungujícímu procesu vyměřování a vybírání poplatků za vypouštění odpadních vod.

Jsem přesvědčen, že přijetím navrhované novely vodního zákona dojde k dalšímu výraznému zlepšení podmínek ochrany vod i k dalšímu zlepšení systému protipovodňové ochrany, a proto i já si vás dovoluji požádat, abyste tento zákon propustili do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se nyní slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Veronika Nedvědová.

Jenom oznámím, že pan poslanec Bielesz má náhradní kartu číslo 26.

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Veronika Nedvědová: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně kolegové, dostává se nám do rukou novela vodního zákona, který byl schválen před dvěma lety. Hlavních důvodů pro předložení návrhu je podle předkladatelů několik. Nejdříve přizpůsobení nejnovější směrnici Evropských společenství v oblasti vodní politiky. Dalším důvodem byly poslanecké návrhy předložené během posledních dvou let a týkající se plateb za odebrání množství podzemní vody a plateb k úhradě správy vodních toků a správy povodí. Součástí návrhu novely zákona, jak již bylo řečeno, se stal i návrh zastupitelstva Královéhradeckého kraje, který řeší systém povodňové ochrany. Návrh převádí úkoly a dokumentaci orgánů ucelených povodí na kraj.

Přestože se tyto úpravy jeví jako účelné, nemění zásadně smysl původního zákona. V zákoně zůstává především zpoplatňování podzemních vod jako takové. Tuto skutečnost považuji stále za nepřijatelnou, a proto navrhuji vrátit návrh předkladateli k dopracování. Pokud můj návrh neprojde, doporučím návrh k projednání zemědělskému výboru.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní podle našeho předchozího rozhodnutí přerušuji projednávání tohoto bodu, abychom posléze mohli pokračovat ve sloučené rozpravě, a zahajuji projednávání bodu č. 37, kterým je

 

37.
Návrh zastupitelstva Královéhradeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 245/ - prvé čtení

 

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 245/1. Předložený návrh odůvodní hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík, kterého mezi námi vítám a prosím, aby se ujal slova.

 

Hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vám předložit návrh Královéhradeckého kraje, návrh na změnu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239, o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak jak byl schválen usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje na jeho zasedání 13. 2. 2003.

Zákon řeší především problematiku vazby krajů a povodňových komisí ucelených povodí a stanovisko vlády právě tuto problematiku zdůraznilo, a tak vám ji předložilo do Poslanecké sněmovny, že náš návrh neřeší samozřejmě ucelený vodní zákon a příslušné zákony, ale pouze z hlediska krajů.

Hlavní důvody, které nás vedou k předložení tohoto návrhu zákona, jsou tyto. Současný právní stav podle zákona 254 o vodách, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že povodňovým orgánem v období mimo povodně jsou krajské úřady, ale po dobu povodně je povodňovým orgánem na odpovídající úrovni povodňová komise uceleného povodí.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP