Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(12.20 hodin)
(pokračuje Filip)

Protože to je procedurální návrh, dám o něm hlasovat bez rozpravy.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 145 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 145. Z přítomných 87 pro 76, proti 2. Jaromír Kohlíček je tedy schváleným zpravodajem pro tisk č. 326.

Zahájil jsem projednávání bodu

Prosím, aby úvodní slovo přednesl z pověření vlády ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Děkuji. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, budu stručný. Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se předkládá projednání a schválení návrh na ratifikaci Evropské úmluvy o krajině. Tento smluvní akt by měl po nabytí účinnosti sloužit jako efektivní nástroj mezinárodní koordinace činnosti a opatření realizovaných ve prospěch ochrany a péče o kulturní krajiny Evropy a je sjednáván pod záštitou Ředitelství pro kulturu a kulturní a přírodní dědictví Evropy a k účasti na něm jsou přizvány nejen všechny členské státy Rady Evropy, nýbrž též státy nečlenské, participující na Evropské kulturní dohodě.

Pečlivá a podrobná analýza závazků, které na sebe členstvím v Evropské úmluvě o krajině Česká republika přebírá, jednoznačně prokázala, že jejich plnění nebude vyžadovat přijetí žádných nových legislativních norem, nýbrž že jsou příslušné oblasti dostatečně ošetřeny stávajícími právními nástroji.

Hlavním přínosem členství bude pro Českou republiku možnost úzké a bezprostřední spolupráce s partnery z celé Evropy, sdílení poznatků a zkušeností v hospodaření v kulturní krajině, ke kterým dospěly zejména hospodářsky vyspělé země s vynaložením mnohdy nemalých prostředků. V neposlední řadě si od členství slibujeme prohloubení povědomí a zájmu o kulturní krajinu České republiky, jakož i její historii, kulturu a současnost i v rámci domácího a zahraničního turistického ruchu.

Proto si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh propustila do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Liboru Ambrozkovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pan Jaromír Kohlíček. Máte slovo.

Poslanec Jaromír Kohlíček: Pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych učinil několik drobných poznámek k Evropské úmluvě o krajině. Je to evropská úmluva č. 176 podepsaná ve Florencii 20. 10. 2000.

Možná že řada z vás, vážení kolegové, tak jako laická veřejnost v Evropě směšujete Radu Evropy a Evropskou komisi, případně Evropský parlament. Chtěl bych na této půdě zdůraznit, že právě Rada Evropy přijímá řadu konvencí, kterými se jednotné evropské státy, ať už jsou uvnitř, nebo vně Evropské unie, řídí. Právě tato konvence, která, jak je obvyklé u Rady Evropy, je přijata ve dvou rovnocenných jazykových mutacích, tj. francouzské a anglické, je jednou z takovýchto konvencí.

Jak už správně zdůraznil pan ministr, byla tato konvence promítnuta do našeho zákonodárství. Přesto se domnívám, že je třeba tady zdůraznit některé body úmluvy.

Důležité je, jak jste si jistě všimli, u každé mezinárodní úmluvy, aby bylo jasné, jak je možné tuto úmluvu vypovědět. To řeší článek 16, kde bych si dovolil ocitovat: "Výpověď nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne, kdy generální tajemník obdržel oznámení o vypovědění této úmluvy." Čili není to nevypověditelná konvence. To je velmi důležité.

Druhá věc - to je oznámení, jakým způsobem se dělají dodatky k této úmluvě. Řeší to čl. 17. Je to velmi slušně ošetřeno a domnívám se, že výbory expertů zde zmíněné budou obsazeny i našimi experty, jak je zvykem u jednotlivých odborných komisí Rady Evropy.

Protože tato záležitost se týká především životního prostředí a dále našich mezinárodních vztahů, doporučuji, aby tato Evropská úmluva o krajině byla projednána ve výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí, a dále, aby byla projednána v zahraničním výboru. Pokud samozřejmě některé další výbory ještě ji budou chtít projednat, není to nic v rozporu s mým doporučením, ale domnívám se, že budeme mít jako u každé mezinárodní úmluvy dobrozdání Parlamentního institutu ke slučitelnosti této úmluvy s legislativou Evropské unie, a proto není třeba, aby ji projednával i výbor pro evropskou integraci.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Jaromíru Kohlíčkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli má někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak, proto obecnou rozpravu končím.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova u pana ministra nebo pana zpravodaje. Není tomu tak.

Můžeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a pan zpravodaj ve svém vystoupení navrhl projednat ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování o přikázání.

Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s přikázáním zahraničnímu výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 146. Z přítomných 99 pro 85, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 147. Z přítomných 99 pro 18, proti 50. Návrh nebyl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, a končím bod 55. Děkuji panu ministrovi životního prostředí a zpravodaji panu Jaromíru Kohlíčkovi.

Nyní otevřeme bod číslo

Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr dopravy Milan Šimonovský a aby své místo zaujala paní poslankyně Helena Mallotová, která je zpravodajkou pro první čtení. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Pane předsedající, dámy a pánové, tuto dohodu do současné doby podepsala řada evropských států, zejména Spolková republika Německo, jejíž vnitrozemské vodní cesty přímo a dosud jako jediné bezprostředně navazují na vnitrozemské vodní cesty České republiky, a provozuje se tudíž po nich mezinárodní přeprava do dalších států, především členských států Evropské unie a rovněž tranzitem přes námořní přístavy do zámoří. Prvním smluvním státem Dohody ADN se již stala Ruská federace, která ji přijala koncem roku 2002. V řadě dalších států proces ratifikace dohody v současné době probíhá.

Jedná se o poslední dohodu, která má za cíl upravit přepravu nebezpečných věcí v dané oblasti, a poslední dohodu, která pokrývá pozemní dopravu. Dohoda bude mít celoevropskou působnost a doplní obdobné dohody, které již existují jak v celosvětovém měřítku, což je letecká dohoda, námořní dohoda, nebo v celoevropském měřítku železniční a silniční dohody. Text předkládané Dohody ADN má úzký vztah ke všem uvedeným dohodám pro ostatní druhy doprav, jejichž smluvní stranou Česká republika již je. Po ratifikaci bude dohoda v souladu s právní úpravou používanou v ostatních druzích dopravy. Tím bude zajištěna bezproblémová kombinace druhu doprav při přepravě nebezpečených věcí.

***