(16.30 hodin)
(pokračuje Říman)
Myslím, že to je důkaz dvou věcí. Za prvé toho, že vláda nic v rukou nemá a že se snaží odvést pozornost od faktu, že v rukou nic nemá, a za druhé je to důkaz toho, abych použil cařihradského označení pana kolegy Ransdorfa, že strana modrých má přece jenom asi historicky a obecně stále více nápadů a lepší nápady, i když nemá k dispozici ministerstva s dobře placenými 20 tisícovkami úředníků.
Já jsem opravdu chtěl hovořit o tématu investičních pobídek. Chtěl jsem na datech a konstatováních, která nejsou moje, ale pocházejí vesměs z materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu, položit několik vážně míněných otázek na toto téma. Opravdu nechápu, proč odpověďmi na tyto otázky byla slova pana ministra průmyslu a obchodu o účelovosti kritiky a pak vytáčky a lamentace nad tím, že to je asi proto, že ODS nemá vlastní hospodářskou politiku, nemá reformu veřejných financí, aby pak hodinu a půl o této reformě veřejných financí, kterou konturuje ODS, vládní ministři hovořili.
Znovu zopakuji, že jsem hovořil o vlivu investičních pobídek na míru investic v České republice a používal jsem data, která jsou uvedena ve statistické ročence Českého statistického úřadu o vlivu na nezaměstnanost, a používal jsem data, která jsou uveřejněna na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Hovořil jsem o takových věcech, jako jsou multiplikační efekty, nerovné hospodářské podmínky atd. atd., což jsou všechno problémy, které si Ministerstvo průmyslu a obchodu uvědomuje, protože kdyby si je neuvědomovalo, tak by o nich nepsalo v materiálu, který jsem zde citoval.
Takže bohužel odpovědi na tyto otázky jsem nedostal a asi nedostanu zřejmě proto, že investiční pobídky, jak jsem pochopil z hysterických reakcí jak premiéra Špidly, tak ministra financí Sobotky, jsou vlastně jediným trumfem minulé i současné socialistické vlády v rámci své hospodářské politiky, a v okamžiku, kdy někdo přinese čísla, jasná, zřetelná a nezpochybnitelná čísla a ukáže, že král investičních pobídek je stále více nahý a nahý, tak to potom vzbudí tuto hysterickou reakci.
Dovolte mi, abych si i já dovolil poslední a teď už uštěpačnější poznámku, nicméně nikoliv na úrovni těch, kterými nás tady častovali ministři vládní koalice, a totiž tu, kdy pan ministr Urban hovořil v souvislosti s investičními pobídkami o geniálním výsledku, totiž že 83 % produkce těchto společností jde na export. Já musím konstatovat, že jestliže někteří ministři financí neznají některé hodně známé křivky, které se používají v ekonomii, tak pan ministr průmyslu zřejmě při četbě nějaké ekonomické učebnice usnul příliš brzy a skončil u merkantilismu 18. století.
Nejde o to, kolik se vyveze a doveze, pane ministře, jde primárně o směnné relace vývozu a dovozu. Ale to je až v dalších kapitolách.
Poslední poznámka k poplašným zprávám. Vy jste řekl, že v zájmu občanů této země je, aby systém investičních pobídek pokračoval, a že pokud někdo naznačuje nebo říká, že je zruší, tak že je to šíření poplašné zprávy. Já bych k tomu řekl jenom to, že to možná šíření poplašné zprávy je, ale maximálně tak pro ty, kteří se těší na tyto nespravedlivé a nemravné výhody poskytované na úkor druhých, maximálně pro ty vaše úředníky, kteří po třinácti letech díky tomu konečně zase začínají mít pocit, že průmysl mají v rukou a pevně ho řídí - protože jaká to hrůza, když po roce 1989 se začal, a vcelku úspěšně, řídit sám! Ale rozhodně to není poplašná, ale dobrá zpráva pro ty desetitisíce zaniklých firem, o kterých tady byla řeč, které nejenom že zanikly, ale ještě přitom financovaly vaše vyvolené.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Říman. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Michal Kraus a připraví se pan poslanec Mládek.
Poslanec Michal Kraus: Dámy a pánové, s jakousi cyklickou pravidelností se při nejrůznějších návrzích zákonů opakují debaty, které využívají určitých záminek k tomu, aby se neustále srovnávaly ekonomické experimenty předchozích vlád s ekonomickou reformou této vlády a s tím, aby nám současná opozice dokazovala, že chce být skutečnou opozicí, a to někdy za každou cenu. Opozice nám nabízí seriózní debatu na seriózních základech o seriózních faktech. Já si myslím, že to všechno je věc, která je určitě chvályhodná, nutná a nezbytná, a ostatně takovýmto způsobem jsem i já v nedávných dnech reagoval i na některé návrhy, které začínají vycházet z pera naší opozice.
Pan kolega Říman hovořil o tom, že nápady a myšlenky opozice se v parlamentu projednávají dřív než nápady vlády. Myslím, že ze strany vlády je to dobře, protože někdy experimenty, které mohou hrozit v určitém období být realizovány, mohou být experimenty, o kterých je potřeba diskutovat dříve, aby byla jasná informovanost o tom, že tyto experimenty mohou být experimenty, které nevedou ke zlepšení, ale ke zhoršení stávajícího stavu.
Jsem přesvědčen o tom, že pan kolega Tlustý je schopen připravovat revoluční a razantní změny. Ostatně na jednu z nich naši zemědělci dodnes se slzami v očích vzpomínají. Byl to onen zákon, který se možná prosadil právě proto, že se o něm diskutovalo, dokud byl čas. Mám takový pocit, že teď jako kdyby začal připravovat jakousi reformu pod pracovním názvem "Tři antizet", to znamená antizadlužení, antizdražování a šacování, antizastavení růstu.
Já si myslím, že je to chvályhodné, pokud se skutečně bude hovořit o seriózních faktech a debata bude seriózní. Ale už opakovaně se v této sněmovně hovořilo o tom, že současná vláda vytvořila dluh, který je mnohonásobně vyšší, než byl dluh, který zanechaly vlády předchozí. Ale já si myslím, že pokud budeme hovořit seriózně, pak je potřeba si uvědomit jednu věc. Předchozí vlády, které vládly řekněme do roku 1998, projedly minimálně trojnásobek současného dluhu a byly to prostředky, kterými tento stát disponoval, byly to prostředky, které vznikaly z privatizace, a dluhy, které vznikaly nejen tím, že se tyto prostředky projedly. Tyto dluhy vznikaly nejen ve státním rozpočtu, nikoliv ve veřejných financích, ale vznikaly např. v bankovním sektoru a jakýmsi obloukem se do státních financí dostaly prostřednictvím České konsolidační agentury, a jsou to prostředky, se kterými tato vláda musí soupeřit a hospodařit, a přitom je nezavinila.
***