(11.40 hodin)
(pokračuje Klas)
Chtěl bych zdůraznit, že zákon o telekomunikacích hovoří o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, aniž by tento pojem na rozdíl od mnoha jiných jakkoli definoval. To znamená, my používáme v tomto návrhu novely zcela běžně tyto pojmy jako v jiných zákonech, třeba o Vojenském obranném zpravodajství, a v podstatě neznáme definici, co to znamená záznam telekomunikačního provozu. Při výkladu tohoto pojmu je proto nutné postupovat s určitou opatrností, aby nedošlo k tomu, že by jeho prostřednictvím docházelo k mimozákonnému omezování základních práv a svobod stanovených Listinou základních práv a svobod. Historicky vzato, pojmem telekomunikační provoz byla v minulosti myšlena pevná telefonní služba, dálnopisný a telegrafický provoz, což souvisí mimo jiné s vročením trestního řádu do roku 1961, neboť jádro ustanovení § 88 zákona, odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu, se dodnes, tzn. 42 let, nezměnilo. Změnil se však obsah pojmu telekomunikační provoz, který s ohledem na přirozený rozvoj telekomunikačních technologií a služeb nabyl a nabývá nového obsahu.
V předchozí právní úpravě trestního řádu platné do 31. prosince 2001 musela být o vydání příkazu a délce doby provádění odposlechu a záznamu organizace obstarávající provoz telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech a záznam prováděn, vyrozuměna, což vycházelo mimo jiné z vlastnických práv k telekomunikačním zařízení a objektům povinné právnické osoby. Toto ustanovení však bylo jednou z novel trestního řádu vypuštěno, aniž byla vzata v úvahu práva povinných právnických osob. V praxi jsou následně identifikovány značné problémy, dokonce i napětí vznikající mezi orgány činnými v trestním řízení, zejména orgány Policie ČR, a provozovateli telekomunikačních zařízení, poskytovateli telekomunikačních služeb, neboť tito se domnívají, že jsou porušována jejich práva.
Provádění odposlechu a záznamu telekomunikační techniky prostřednictvím operativní techniky bylo od 1. září loňského roku zrušeno novelou trestního řádu. Skutečnost, že povinná osoba plní uvedenou zákonnou povinnost dle ustanovení zákona o telekomunikacích na vlastní náklady, to znamená, provozovatel sítě zajišťuje připojení na vlastní náklady, není v EU obvyklá skutečnost, a je proto povinnými osobami v ČR vnímána negativně. Na druhé straně umožňuje orgánům činným v trestním řízení eskalovat své požadavky, o čemž mimo jiné svědčí i příslušné statistiky odposlechů prováděných policií a celní službou.
Je pravdou, že problematika odposlechů telekomunikačního provozu není upravena komunitárním právem EU. Ve věci existuje pouze rezoluce Rady Evropy ze dne 17. ledna 1995 o zákonném odposlouchávání telekomunikací. Problematika odposlechů je standardizována Evropským telekomunikačním a standardizačním institutem, ve zkratce ETSI. Podle příslušných standardů ETSI má za zařízení k provádění odposlechů telekomunikačního provozu odpovědnost operátor, přičemž operátor by měl zajistit příslušnou infrastrukturu. Za účelem standardizace této infrastruktury vydala ETSI řadu norem. Tyto normy respektují všichni výrobci telekomunikačních technologií. Uvedené normy uvádějí, že příslušná státní autorita, jež je oprávněna provádět legální odposlechy telekomunikačního provozu, předává své požadavky k realizaci dotčenému telekomunikačnímu operátorovi, povinné právnické osobě, která je vlastníkem telekomunikační infrastruktury.
Používání centrálně řízených systémů odposlouchávání telekomunikačního provozu zásadním způsobem omezuje riziko nelegálních odposlechů, neboť tímto způsobem je v podstatě vyloučeno odposlouchávání na rozvodech ústředen. Je však skutečností, že právě tato praxe v ČR přetrvává. Centrálně řízený systém odposlouchávání telekomunikačního provozu zaznamenává, nebo chcete-li lobbuje (?), každou provedenou akci, proto je systém odposlechu snadno kontrolovatelný i na straně telekomunikačního operátora.
Lapidárně lze konstatovat, že model odposlechu telekomunikačního provozu doporučený ETSI a praktikovaný ve většině států EU se zcela principiálně liší od modelu používaného v autoritářských státech.
V rámci ČR však při tvorbě příslušných právních předpisů nebyly normy ETSI vzaty v úvahu, a to se všemi důsledky a riziky z toho plynoucími. Systémy centrálního řízení odposlouchávání v ČR disponují pouze mobilní operátoři - T-mobile, Eurotel, Český mobil a Český Telecom. Ne všechny oprávněné státní orgány v ČR, a v případě odposlechů nařízených v ustanovení § 88 trestního řádu je to Policie ČR, si výhody centrálně řízených systémů uvědomují.
Dovolte mi závěrem říci, že odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu je značným zásahem do ústavou zaručených osobnostních práv, která lze narušit pouze za podmínek stanovených zákonem. Ústavní pořádek zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Prolomit toto tajemství je možno v případech a způsobem, které stanoví zákon. Tento způsob, tedy způsob odposlechu telekomunikačního provozu, není v ČR zákonem dosud přesně vymezen. Součástí osobnostních práv je i institut telekomunikačního tajemství podle telekomunikačního zákona v platném znění. Možnost odposlouchávání a záznamů je v ČR regulována řadou ustanovení speciálních zákonů, např. trestní řád, zákon o Bezpečnostní informační službě, který nyní projednáváme, anebo zákon o Vojenském obranném zpravodajství. Problematiku legálního odposlouchávání telekomunikačního provozu v ČR je vhodné upravit v souladu jak s Listinou základních práv a svobod, tak i dle doporučení ETSI. Pouze tím způsobem lze dosáhnout stavu, kdy legální odposlouchávání telekomunikačního provozu bude kontrolovatelné.
Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, na základě těchto technických argumentů, nikoli politických, vás žádám a doporučuji Poslanecké sněmovně, aby pro předložený návrh zákona nehlasovala. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu zpravodaji. Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu zákona. Pokusím se přivolat všechny kolegyně a kolegy, kteří mají zájem o hlasování.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 308."
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 286 z přítomných 176 poslanců pro návrh hlasovalo 86, proti 84. Tento návrh nebyl přijat.
Ale protože dochází ke kontrole výsledků hlasování, tak bod ještě nekončím. (Krátká přestávka.) Nevím, jestli bude docházet ke zpochybnění hlasování.
Vidím, že nedochází ke zpochybnění výsledků hlasování. Nevidím, že by se někdo hlásil o slovo.
Konstatuji tedy, že s návrhem zákona nebyl vysloven souhlas, a končím tento bod.
***