(11.10 hodin)
(pokračuje Škromach)
Možná, že to byl i způsob, jak tento zákon prosadit. Ale v zákoně prostě takto uvedeno není.
Ale já myslím, že po posouzení a po projednání i se zástupci odborových svazů v rámci hornictví jsem došel k závěru v tom, že změním postup, který používali i mí předchůdci. A protože si myslím, že řešit tuto záležitost zákonnou normou by bylo složité, využiji svého práva na zmírnění tvrdosti zákona a v případech, kdy postižení horníci požádají o změnu tvrdosti, tak jim vyhovím.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Zdeňku Škromachovi, a protože nejsou další přihlášky do rozpravy, tak rozpravu končím.
Pan poslanec Gongol má právo teď navrhnout usnesení, o kterém bych vzápětí dal hlasovat. Slovo má pan poslanec Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, já se domnívám, že mám právo ještě se vyjádřit k tomu, co řekl zde pan ministr, a proto bych ještě několik slov k tomu řekl.
Jsem přesvědčen o tom, že přijetí zákona o zrušení důchodových kategorií bylo ukvapené a nedomyšlené. Kdyby ti, kdo tento zákon navrhovali a schvalovali, měli aspoň minimální znalosti o prostředí, v jakém tito lidé pracují, pak by třeba nemohli předpokládat, že je tam možno pracovat až do nyní navrhovaných 63 let. Zde se však měly podle mého názoru razantně ozvat hornické odbory.
Já jako člen zákonodárného sboru, a pane ministře, i vy, musím opět trvat na tom, že podmínky, za kterých přijetí tohoto zákona, tedy od 1. 1. 1993, ruší důchodové kategorie, ale přiznává současně nároky těm, kteří k tomuto datu již splnili podmínky, zejména odpracováním příslušné doby ve zvýhodněných kategoriích, nejsou plněny. Tady se zásadně, pane ministře, lišíme. Dokonce si myslím, že tento stav vedl k nespokojenosti i u jiných profesí, které byly tímto zákonem postiženy. A protože měly ve vládě větší zastání, tak se přijal zákon v roce 1999, který řešil pro určité profese výsluhový příspěvek podle zákona 221, který to řeší v § 132 a následných paragrafech.
Pane ministře, vy i tehdejší ministr práce pan Špidla jste mi řekli, že to je sice problém, ale neumíte jej řešit. Já jsem vám naznačil řešení pomocí valorizace částky 5100 a tady máte možnost druhého řešení, to je přijmout stejné usnesení o možném příspěvku za výsluhu let.
Pane ministře, jak vysvětlíte horníkům a některým hutníkům rozdílný přístup k profesím, které byly zrušením kategorií, ale zejména nedodržováním tohoto zákona postiženy?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, promiňte. Já respektuji vaše právo navrhnout usnesení po skončené rozpravě. Ale vy kladete panu ministrovi otázky a domnívám se zcela v souladu s jednacím řádem, že jste tak měl učinit v řádně vedené rozpravě. Nyní prosím, abyste se věnoval návrhu na usnesení, a ne kladení otázek po skončení rozpravy.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, já jsem se ještě hlásil do rozpravy v době, kdy jste ji ještě neukončil. Mám na to svědky. Že jste se nedíval tímto směrem, já za to nemohu. Já jsem se hlásil ještě před ukončením rozpravy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Nicméně rozprava byla ukončena a já musím trvat na svém. Můžete požádat sněmovnu, aby rozprava byla otevřena.
Pan ministr vám vyhoví, tak já mu ušetřím cestu. A omlouvám se těm, které jsem přivolal gongem, protože jsem měl za to, že se hlásíte k tomu, abyste vyjádřil svůj názor, zda souhlasíte, nebo nesouhlasíte s odpovědí.
Takže v rozpravě nyní již otevřené můžete řádně pokračovat a děkuji panu ministru Zdeňku Škromachovi za jeho laskavou vstřícnost.
Poslanec Jaroslav Gongol: I já děkuji panu ministrovi a byl bych ještě radši, kdyby vyhověl i v tom prvním přání, to znamená v otázce interpelace.
Říká se, že je lépe jedenkrát vidět než desetkrát slyšet. Pane ministře, já jsem měl to štěstí, že jsem mezi těmito lidmi žil 32 let, a proto vám mohu říci, v jakých podmínkách pracují, často v ohrožení života. Vy jste to štěstí neměl, a proto vás zvu na alespoň jednodenní pobyt v těchto podmínkách, a to tam nebudete muset pracovat, jen se můžete dívat. Bude to jistě pro vás poučnější než přijet na předvolební mítink a slíbit, že po vyhraných volbách tento problém vyřešíte.
Dámy a pánové, nechci vás zbytečně obírat o drahocenný čas. Domnívám se, že vše již bylo řečeno. Dávám proto návrh, aby Poslanecká sněmovna opět nesouhlasila s odpovědí pana ministra Škromacha na mou interpelaci týkající se nedodržování zákona 235 z roku 1992.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. Musím s vámi nesouhlasit ve vašem konstatování, že již vše bylo řečeno, protože se o slovo přihlásil další z poslanců, pan poslanec Vilém Holáň, takže mu dávám slovo.
Poslanec Vilém Holáň: Vážené kolegyně a kolegové. Já jsem trošku na rozpacích s tím posledním návrhem. Já ten problém také znám a vím, že skutečně běží o odstranění nespravedlnosti. Ale ministr tady řekl, že dá pokyn, aby se tyto problémy vyřešily využitím paragrafu o odstranění tvrdosti zákona. Ten problém je třeba vyřešit, a ne ho natahovat. Je-li tady tento slib, tak jak potom hlasovat proti odpovědi ministra? To by znamenalo, že nesouhlasím s tím, aby to vyřešil na základě odstranění tvrdosti zákona. To by mi vadilo.
Já bych normálně hlasoval pro to, aby ministrova odpověď nebyla přijata, ale za těchto okolností ta mě odpověď uspokojuje, protože ten problém horníků se okamžitě vyřeší. Čili jsem spíš pro to, aby byl takto problém řešen. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu Vilému Holáňovi. Hovořit bude pan ministr Zdeněk Škromach.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Jednak bych chtěl pana poslance Gongola ujistit o tom, že jsem měl možnost sfárat a že jsem měl možnost se s těmito podmínkami již seznámit během své poslanecké praxe. Takže není to nic, co bych neznal a co bych nevěděl, protože samozřejmě i moje praxe odboráře dříve mi umožnila se seznámit s pracovními podmínkami.
To, že zákon o zrušení důchodových kategorií není koncepční a je v něm spousta chyb, je reálný fakt. Ale myslím si, že je potřeba volat k zodpovědnosti ty, kteří tento zákon zavedli. A bohužel jakýkoli zákon, který se týká důchodů, a všechny, které vznikaly průběžně, tak svým způsobem zakládaly nové a nové, větší či menší nespravedlnosti. A neznám způsob a nezná ho zřejmě nikdo, jak tyto nespravedlnosti vzhledem k tomu, že nabíhají v čase, a vzhledem k tomu, že nabíhají s určitou setrvačností, napravovat.
Je možné některé změny upravit a já jsem navrhl řešení, které je poměrně rychlé, je možné je řešit poměrně okamžitě a není potřeba hledat velmi složitý způsob, který by vedl k nové nespravedlnosti, protože jakákoli změna, úprava zákona by znamenala problém.
Já tady musím jednoznačně znovu odmítnou to, co zaznělo. To je, že dochází k porušování zákona. Celé to tvrzení je založeno na vystoupení ministra Millera, který tímto způsobem uvedl nebo zdůvodnil přijetí tohoto zákona. Ale vystoupení jakéhokoli ministra nebo kohokoli v parlamentu neznamená, že to, co řekne, je v tom zákoně. A zákon jako takový prostě je to, co je napsáno, to, co je možné odvodit. A já tady nabízím řešení, které si myslím, že je velmi vstřícné a mění způsob postoje k tomuto problému v minulosti.
Takže podle tohoto prosím hlasujte, podle svého vědomí a svědomí.
***