(14.20 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
To znamená záměru zredukovat maximálně netříděný odpad, zredukovat maximálně odpad, který se nedá nějakým způsobem znovu použít.
Problém je, že je naší vnitřní záležitostí, záležitostí našeho vnitřního českého předpisu, jestli budeme schopni nějakým způsobem naznačit, a to je požadavek náš vnitřní, že příslušný obal je znovu použitelný nebo recyklovatelný, nebo že materiál, z něhož je vyroben obal, že se dá znovu použít, a je opravdu na nás jako zákonodárcích, abychom k tomu zaujali příslušné stanovisko.
Věřím, že návrh nového obalového zákona bude mít i některé podstatnější části, daleko podstatnější, než jestli tam bude nebo nebude nakreslen nějaký mužíček, protože koneckonců jestli někdo chce importovat obaly do České republiky, musí se řídit předpisy České republiky, tak jako čeští exportéři obalů musí, pokud chtějí exportovat své obaly do kterékoli země Evropské unie, respektovat její vnitřní zákonodárství. To jistě pan kolega Fajmon se mnou bude souhlasit, že je naprosto nezbytné.
Tam je daleko důležitější věc. Daleko důležitější změna v celém obalovém zákonu. Měli bychom dosáhnout toho, aby se zvětšila možnost opětovného použití obalů, protože tam směřuje úsilí směrnic Evropské unie. A tam, kde to není možné, tj. např. případ plastových obalů, abychom byli schopni rozlišit materiál, ze kterého obal je vyroben, a aby materiál, ze kterého je obal vyroben, byl v řetězci výroby dále použitelný. To je jádro celého obalového zákona spolu s procenty u recyklace a znovupoužití jednotlivých materiálů. A tam si myslím, že je co řešit, tam si myslím, že sněmovna bude schopna zaujmout naprosto jasné stanovisko.
Ještě jednou - domnívám se, že jádro interpelace nemíří do jádra problému a že by bylo vhodné, a rád kolegovi Fajmonovi v tomto poradím, aby si prostudoval příslušnou literaturu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. O slovo požádal nyní pan poslanec Hynek Fajmon, kterému toto slovo uděluji.
Poslanec Hynek Fajmon: Já bych chtěl jen velmi stručně zareagovat na kolegu Kohlíčka. O tyto věci, o kterých jste hovořil, mi nešlo. Mně šlo o to, že se vytváří zbytečná podmínka v našem zákonodárství, která jde nad rámec evropského zákonodárství, a myslím si, že je to zbytečné a prodražuje to dovoz zboží a komplikuje to podnikatelům život, a to byl hlavní předmět mé interpelace.
Nicméně chtěl bych poděkovat panu ministrovi za jeho vstřícnou odpověď i za ochotu problémem se zabývat a najít řešení, které by vedlo k tomu, že v České republice bude platit stejná právní úprava, jako je tomu v Evropské unii, a že toto označování bude dobrovolné, a proto nenavrhuji hlasování o zamítnutí odpovědi pana ministra. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě pan kolega Kohlíček. Prosím.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Ještě abych osvětlil, pane předsedající, vaším prostřednictvím kolegovi Fajmonovi, proč některé státy zavedly zvláštní označování určitých druhů obalových materiálů. Jedná se vlastně o typickou netarifní překážku v dovozu, čili neříkám, že jsem proti volnému obchodu, ale myslím si, že právě proto určité státy, dokonce i v rámci Evropské unie, takovéto označování zaváděly, a i když se v tomto případě nejedná o takovouto záležitost, vůči našim exportérům je používaly s velkou chutí v minulosti. Já sám jako sklář jsem se s tím několikrát setkal, kdy se musely splňovat velmi zvláštní, velmi netradiční podmínky, abychom mohli exportovat na některé části těchto trhů. To jen na vysvětlení.
Věřím, pane předsedající, že budete schopen a ochoten toto panu kolegovi Fajmonovi sdělit. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pokusím se o to, pane kolego. Individuálně, nikoli prostřednictvím tohoto mikrofonu.
Kdo se dále hlásí do rozpravy k tomuto bodu? Nikdo. Žádnou přihlášku nevidím, obecnou rozpravu končím.
Vzhledem k tomu, že pan poslanec Fajmon nenavrhl a avizoval, že také nehodlá navrhnout žádné usnesení, končím tím také projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem našeho odpoledního programu je bod
9.
Návrh poslanců Miloše Kužvarta, Zuzky Rujbrové a Josefa Mikuty
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 71/1967 Sb.,
o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 152/ - druhé čtení
Prosím, aby za navrhovatele uvedený návrh uvedl pan kolega Miloš Kužvart.
Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé poslankyně, vážení poslanci, přistupujeme dnes ke druhému čtení návrhu zákona, kterým se mění zákon o správním řízení neboli správní řád. Nebudu tu zbytečně opakovat to, co tu proběhlo už v rámci prvního čtení v rámci všeobecné rozpravy, kdy jsme zdůvodňovali společně se spolupředkladateli, co nás vedlo k předkladu této novely. Ale přesto bych pro osvěžení paměti řady z nás chtěl zmínit šest hlavních důvodů, ke kterým jsme jako poslanci přistoupili k této poslanecké novele.
Argumenty jsou tyto. Za prvé. Měli jsme za cíl navrhnout jednodušší, stručnější právní úpravu, která bych vycházela ze systematiky současné právní úpravy, která by byla použitelná především pro laiky, nejenom pro lidi, kteří mají právní vzdělání. Dále nám šlo o rozšíření působnosti správního řádu na veškerou činnost správních orgánů v oblasti veřejné správy. Šlo také o určité terminologické pročištění, kdy šlo o to, aby nebyly uváděny termíny a pojmy, které jsou dnes již nepoužívané, zastaralé, např. prokurátor či národní výbor. Čtvrtým důvodem bylo upřesnění některých důležitých procesních institutů a jejich uvedení do souladu s aktuálním stavem právní úpravy.
Ale to, co bylo hlavním důvodem této předlohy, byl důsledný respekt k ochraně procesních práv všech účastníků, včetně osob, které svou činností, ať již zamýšlenou, tzn. návrhem, nebo protiprávním jednáním, nezavdaly popud k zahájení řízení, avšak mohou být jeho výsledkem citelně dotčeny na svých právech a zájmech.
V neposlední řadě jako šestý bod předkladu této novely správního řádu bylo posílení principu veřejnosti a kontroly výkonu veřejné správy. Vážené kolegyně, vážení kolegové, právě poslední důvod má za cíl i zvýšení protikorupčního efektu k tomu, aby úředníci placení z našich daní rozhodovali pod kontrolou veřejnosti, to znamená, je v tomto zákoně vazba na příslušné zákony k přístupu k informacím, ať už o životním prostředí, nebo obecně právní úprava přístupu k informacím jako k takovým.
Vzali jsme si za cíl v těchto několika bodech obsáhnout i takové věci, se kterými prakticky každý z nás má svou zkušenost, negativní zkušenost. Totiž nečinnost úřadu. A i zde jsou stanoveny lhůty, a tato novela jde tedy z hlediska své užitné hodnoty z pohledu nás občanů dále, než je stávající právní úprava.
***