(17.30 hodin)
(pokračuje Hrnčíř)
Tento záměr prosazuje především Povodí Odry, které spadá do sféry vlivu Ministerstva zemědělství. Původní záměr ještě z dob reálného socialismu byl postavit zde nádrž na pitnou vodu. Poté co se ukázalo, že potřeba pitné vody nebude, byl tento záměr změněn na výstavbu suchého poldru jako jakési protipovodňové opatření. Tento záměr nelibě nesou obecní zastupitelstva obou dvou obcí, která jej považují za brzdu svého rozvoje, za brzdu svých programových aktivit.
Má otázka, pane ministře, je vcelku jednoduchá. Proč Ministerstvo zemědělství podporuje výstavbu suchého poldru v obci Horní Lomná a Dolní Lomná? Děkuji za vaši odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr zemědělství pan Jaroslav Palas.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně a poslanci, územní hájení prostoru výhledové nádrže Horní Lomná na řece Lomná vychází ze směrného vodohospodářského plánu České republiky a jeho cílem je ochrana tohoto území a regulace činnosti v něm tak, aby zde nedošlo k nevratným změnám, které by v budoucnu zcela vyloučily využití tohoto prostoru v souladu s vodohospodářskými potřebami regionu. Hájení tohoto území je zakotveno v územním plánu velkého územního celku Beskydy, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 298 z 25. 3. 2002, kde je deklarováno územní hájení prostoru pro suchou nádrž Horní Lomná, naposledy je zakotveno i v koncepčním rozvojovém dokumentu pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010, přijatém usnesením rady kraje č. 30/2001 z 22. 5. 2003.
Je zde ještě další aspekt, který vychází z odborného vodohospodářského hlediska. Vodohospodáři musí být připraveni reagovat na změnu klimatu jak vytvářením prostoru pro zachycení povodňových průtoků, tak vytvářením objemů pro zásobování vodou v extrémně suchém období. Proto je nutné v každém povodí územně hájit prostor pro řešení budoucích vodohospodářských potřeb té dané oblasti.
Lokalita Horní Lomná je jediným vhodným místem v české části povodí Olše pro případnou výstavbu takovéto nádrže. Její územní hájení představuje zachování možností využití tohoto prostoru budoucími generacemi pro řešení dnes předvídatelných i nepředvídatelných budoucích situací v zásobování vodou pro obyvatelstvo, zemědělství i průmysl a pro řešení ochrany před povodněmi. Územní hájení je do roku 2015 deklarováno pro prostor suché nádrže a výhledově, po roce 2015, jako územní ochrana plánované nádrže Horní Lomná s definováním přípustného využití územní zátopní nádrže. Tedy po roce 2015. Definitivní rozhodnutí o územním hájení profilu Horní Lomná bude navazovat na plán oblasti povodí, který bude zpracován ve smyslu paragrafu 25 vodního zákona. Plán oblasti Povodí Odry bude řešit z pohledu širších vztahů a možných predikcí klimatu, spotřeby vody a dalších faktorů i lokalitu Horní Lomná. Zpracovaný plán bude podléhat posouzení vlivu na životní prostředí, a teprve poté bude předložen ke schválení krajským orgánům. Plán v oblasti povodí nabude účinnosti od roku 2009.
Chtěl bych říci, a to je podstatné, to je to zásadní, že rozhodnutí o realizaci nádrže musí učinit krajské zastupitelstvo a vláda ČR.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji ministrovi zemědělství panu Jaroslavu Palasovi a táži se pana poslance Hrnčíře, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane ministře, vy jste zde přednesl jakési důvody tohoto záměru především vodohospodářské, přičemž podle mého názoru nebyly blíže specifikovány, takového charakteru, jako "co kdyby, až by se, kdyby se něco stalo". To je poměrně nejasná odpověď pro občany tohoto regionu a pro jejich zastupitele, neboť je tato odpověď příliš zamlžená. Já to nechápu a ptám se vás, jestli považujete za účelné mít nádrž na protipovodňové opatření na nejhornější části tohoto toku, jestli je to vůbec účelné, mít v tomto nejhornějším toku tuto záchytnou nádrž.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr zemědělství pan Jaroslav Palas.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Pane poslanče, ono není podstatné, jestli já se domnívám, nebo vy se domníváte, jestli je účelné, či není účelné obětovat dané území buď suchému poldru, nebo vodní nádrži. Podstatné je to, co řeknou odborníci. Podobný názor jsem musel respektovat v kauze vodní nádrže Nové Heřminovy. Samozřejmě že pro mě jako pro ministra je signifikantní také názor krajského zastupitelstva, tedy hlas lidu, který je také podložen názorem odborníků.
Myslím si, že my musíme vycházet z toho, aby ten projekt byl šetrný vůči přírodě. Jsem zastáncem názoru, že bychom měli mít úctu před tím, co jsme nevytvořili sami, tedy před přírodou. Musím ale respektovat také ten princip, aby finanční prostředky, investice, které Ministerstvo zemědělství dává do takových projektů, byly účelné, aby splnily účel, abychom je nevyhazovali zbytečně. Aby takovéto investice - investice typu vodní nádrže, přehrady jdou do miliard - splnily to, co se od nich očekává, tedy ochranu lidí, obyvatelstva před povodněmi.
Takže můj pocit nebo váš pocit není signifikantní. Názor odborné veřejnosti, ať už z pohledu životního prostředí, ať už z pohledu vodohospodářské problematiky, ten je zásadní. Samozřejmě, že jsou zde i politické aspekty. Čili jestliže v zátopovém území zůstane obec s 200 domy a celou řadou obyvatel, pak stát, který řeší na úkor minority problém majority, musí problémy minority vyřešit. Musí jim nabídnout ekvivalentní řešení. To znamená, budou-li ti lidé vystěhováni z daného území - teď hovořím o Nových Heřminovech, nehovořím o Horní Lomné - tak musí stát přistoupit k tomu, že jim nabídne srozumitelnou ekvivalentní alternativu.
Myslím si, že by bylo dobré, kdybychom se dohodli my dva teď, v tuto chvíli, že bychom nechali tu věc na odbornících, kteří předloží naprosto jasné a srozumitelné argumenty. Já jsem přesvědčen, že odborníci jsou vedeni snahou řešit problém, nikoli dělat politiku. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji ministrovi zemědělství panu Jaroslavu Palasovi.
Nyní mi předtím, než udělím slovo panu poslanci Antonínu Zralému, dovolte další sdělení. Pan poslanec Hynek Fajmon stahuje svoji interpelaci uvedenou pod číslem 23. Byla to interpelace na ministra životního prostředí pana Libora Ambrozka.
Pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Jiří Bílý.
Poslanec Antonín Zralý: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, paní a pánové, skončil školní rok a tisíce dětí a mládeže intenzivně využívají prázdninového období zejména ke koupání. To však s sebou nese i nebezpečí, že nejenom děti, ale mnohdy i dospělí přecení své síly a schopnosti, a pak dochází k jejich utonutí. Ročně tak na venkovních vodních plochách přijde o život kolem 300 lidí, a to přesto, že na řadě z nich působí 39 skupin Vodní záchranné služby Českého červeného kříže, které zřizují na 49 stanic první pomoci.
***