(18.00 hodin)
(pokračuje Dostál)
To, že točna byla jaksi s přimhouřením úředníků UNESCO prodloužena do roku 2006, nemá prosím žádnou souvislost s tím, že to přebralo Národní divadlo. Bylo to učiněno proto, aby divadelní veřejnost byla dále uspokojena, aby nedošlo k výpadku divadelních představení, která jsou provozována v souvislosti s touto točnou, a aby byl získán hlavně čas pro vybudování otáčivého hlediště v Českém Krumlově, ale možná i v Českých Budějovicích - o tom se jedná se zastupitelstvem krajského úřadu - aby byl získán čas na získání jednak prostředků pro tuto investici, a pak na vybudování této investice.
Nevím, jestli mi věříte, ale Národní divadlo v tom prostě nehrálo naprosto žádnou roli. Zásadní roli v tom hrálo mé odhodlání udělat všechno pro to, abych našel kompromis s organizací UNESCO a zařídil v důsledku toho, že tato točna je umístěna tam, kde při schvalování zápisu barokního parku do památek UNESCO to nebylo příčinou, že by třeba Český Krumlov přišel o výsadní postavení být uveden na památkách UNESCO.
Víc vám k tomu nemohu říci. Pokud chcete tu smlouvu, rád vám ji poskytnu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji ministrovi kultury panu Pavlu Dostálovi a uděluji slovo panu poslanci Miroslavu Benešovi k položení jeho doplňující otázky.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, nechci tropit mnoho povyku pro nic, koneckonců od toho jsou jiné scény než tato parlamentní.
Naprosto s vámi souhlasím, že krumlovská točna má evropský rozměr na rozdíl od té vltavotýnské. Mohu to uvést na konkrétním příkladu mých rakouských příbuzných, kteří přijeli do Krumlova na divadlo a samozřejmě na tu točnu.
A dovolte na závěr, abych vám třeba poradil. Možná, kdyby na programu byla Zimní pohádka nebo Bouře, že by někteří zapomněli a přestali dělat onoho mnoho povyku pro nic.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se pana ministra, zda chce reagovat na toto doplňující vystoupení. Není tomu tak.
Nyní tedy udílím slovo místopředsedkyni Poslanecké sněmovny paní Miroslavě Němcové a připraví se paní poslankyně Eva Dundáčková, která bude interpelovat místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti pana Pavla Rychetského. Prosím, paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážená paní ministryně, obracím se na vás v naléhavé věci nemocnice v Jihlavě. Jedná se o dva vzájemně propojené problémy. Prvním je zadluženost nemocnice, druhým je nákup nového lineárního urychlovače.
K zadluženosti nemocnice pouze stručně. Zákonem byly nemocnice převedeny na kraje. Až poté bylo zveřejněno jejich zadlužení. V kraji Vysočina činí tento dluh 650 mil. Kč. Tato částka se rovná třem čtvrtinám předpokládaných daňových příjmů tohoto kraje.
Skandálem je, že stát ihned poslal kontrolu po tomto převodu nemocnic na nového majitele, tedy na kraj. Poslal ji sám na sebe, protože on sám předtím byl zodpovědný za hospodaření těchto nemocnic. Kontrola shledala závažné nedostatky a bylo vyměřeno penále, pokuta za tyto nedostatky, opět ve výši astronomických několika set milionů korun. Stát, který špatně hospodařil, na sebe poslal kontrolu - ovšem platit má kraj.
V tomto bloku se vás tedy zeptám: Opravdu se náš stát a naše vláda začíná chovat způsobem "já chybuji, ale za mé chyby ať platí někdo jiný"? Za druhé: Co doporučíte Krajskému úřadu v Jihlavě?
A dovolte ještě druhé téma, kterým je právě kritická situace na oddělení radioterapie, kde byl nuceně zastaven provoz ozařoven. Pacienti trpící rakovinou nemají elementární podmínky k léčbě. Myslím, že vaše ministerstvo bylo dostatečně o této situaci informováno jednak zástupci kraje, všemi možnými institucemi, ale žádná pomoc, která by pro ně byla skutečně účinná, nepřišla. Pracovníci vašeho ministerstva odpovídali vždy obvyklým zamítavým stanoviskem.
Proto se vás dále táži: Jak pomůžete onkologickým pacientům z kraje Vysočina, kterým naléhavě chybí tento přístroj, a to zvláště v situaci, kdy si Ministerstvo zdravotnictví ve své kompetenci ponechalo řešení přístrojového vybavení nemocnic a do rozpočtu krajů nebyly převedeny žádné finance na tyto účely? Za druhé: Uvědomujete si, že ve vašich rukou je rozhodování o životech těchto pacientů?
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní místopředsedkyni a slovo udílím ministryni zdravotnictví paní Marii Součkové.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Děkuji za udělené slovo. Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci. Chtěla bych na úvod jenom zdůraznit, že to není moje ministerstvo, ale že je to Ministerstvo zdravotnictví České republiky, kde v současné době vykonávám funkci ministra zdravotnictví.
Nicméně k otázce zadluženosti nemocnic a otázce problematiky jihlavské nemocnice. V poslední době jsou média plná této problematiky. Na správnou rovinu bych chtěla uvést několik argumentů.
Ohledně zadluženosti nemocnic. Hovoříme zadluženost, nebo hovoříme závazky? Závazky jsou vždy ke konci roku, které jsou vyčíslitelné v rámci ekonomického hospodaření, a má být snahou daného zařízení, aby toto hospodaření bylo vyrovnané. Načítáme-li potom závazky nebo ztráty z let minulých, tak potom účetně jsou to otázky úplně jiného charakteru, ale nebudu zde rozebírat ekonomické aspekty.
K otázce jihlavské nemocnice nebo jihlavského kraje. Uvědomme si velikost kraje Vysočina a vzdálenost mezi jednotlivými nemocnicemi, a okamžitě zjistíme, že právě kraj Vysočina patří mezi jeden z krajů, kde je přebujelost lůžkové péče. Vzdálenosti, které jsou mezi jednotlivými nemocnicemi, mnohde nepřesahují vzdálenost ani 20 km. V současné době, kdy máme rychlé sanitní vozy, a jsou zdatné zdolat tento terén, je dostupnost plněna do 15 minut s přehledem z kteréhokoliv místa.
Jihlavská nemocnice svým spádem odpovídá zhruba velikostí podle počtu obyvatel 100 tisíc, ale ve skutečnosti do jihlavské nemocnice je spád 60 tisíc občanů, protože velká část těchto občanů se léčí stále ještě podle bývalého členění na nemocnicích okresu Brno-venkov nebo dojíždějí za péčí do Brna a část těchto občanů také dojíždí za péčí do Havlíčkova Brodu.
Situace, ve které se nachází jihlavská nemocnice, je dána léty minulými. Léty, kdy u vlády byla ODS a kdy se schvalovaly projekty gigantického charakteru, a také projekt jihlavské nemocnice byl v té době velmi naddimenzován a postupně dostavován, takže došlo k zprodlení a objevila se pak samozřejmě i otázka hospodaření s dotacemi toho smyslu, že nebyly dodrženy závazné termíny, stavba byla dostavěna daleko později a předána, a tím se objevilo penále. Toto penále, nebo resp. částka, z které se vypočítává, je 572 mil. Kč, a pravda je, že každým dnem narůstá. Ptám se, proč nedošlo v čase ke splnění daných termínů?
Další věcí je otázka, ke které se dostáváme z hlediska zabezpečení přístrojové vybavenosti náročnou přístrojovou zdravotní technikou. Nezříkám se odpovědnosti. Chtěla bych zde podotknout, že při projednávání státního rozpočtu v minulém roce právě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny navrhl zkrácení tohoto fondu pro obnovu přístrojové zdravotní techniky z hlediska ionizačního záření, tzn. atomového zákona, původní částku 80 mil. Kč zkrátit o 40 mil. Kč. Tato částka mohla patřičně pokrýt potřebu lineárního urychlovače v Jihlavě.
Druhou věcí je, že dotace, o kterou měla možnost Nemocnice Jihlava požádat na obměnu lineárního urychlovače, byl termín do 30. června 2001. V této době zákonem dané daná nemocnice nepožádala.
***