(14.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

A nyní můžeme přistoupit k prvému bodu pořadu této schůze, kterým je

 

1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu
zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona
č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony
/sněmovní tisk 171/5/ - vrácený Senátem

 

Usnesení, jímž Senát návrh zákona vrátil s pozměňovacími návrhy, jsme obdrželi jako sněmovní tisk 171/6. Vítám mezi námi senátora Josefa Vaculíka, a prosím, aby se k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil navrhovatel pan poslanec Ladislav Skopal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji. Pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych k tomuto zákonu říci jenom pár slov. Myslím si, že úpravy, které do tohoto zákona vsunul Senát, jsou v celé řadě těchto bodů pozitivní. Jediný sporný bod, o kterém se vedly nejvíce diskuse, je bod týkající se uzavření restitucí. Samozřejmě bylo by dobré, kdybychom umožnili tyto restituce vypořádat do dvou let jak ve formě pozemků, tak ve formě finanční. Určitě by to pomohlo Pozemkovému fondu v jeho práci. Ale v případě, že k tomuto uzavření nedojde, nevidím to jako žádnou tragédii, je to možné překonat a je možné i zákon, který je ve znění Senátu, schválit.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Nyní se táži, zda k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu se chce vyjádřit také zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Josef Mandík. Nechce se vyjádřit. Chci se tedy zeptat zpravodaje výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pana poslance Radko Martínka. Nemá v úmyslu se vyjádřit.

Otevírám tedy rozpravu. Připomínám, že při novém projednávání vládního návrhu zákona nejsou přípustné žádné pozměňovací návrhy.

V rozpravě jako první vystoupí senátor Josef Vaculík. Pane senátore, prosím, máte slovo. Připraví se jako další pan poslanec Doktor do rozpravy.

 

Senátor Josef Vaculík: Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážená vládo, ctěná Poslanecká sněmovno, zmíněný návrh zákona byl doručen Senátu dne 3. června 2003 a jako tisk č. 113 byl přikázán k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako výboru garančnímu, dále výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a výboru ústavně právnímu. Ústavně právní výbor projednal tisk dne 18. června 2003 a schválil usnesení č. 36, kterým doporučil Senátu vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s pozměňovacími návrhy. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal tisk dne 18. června 2003, a jak vyplývá ze záznamu z jednání č. 4, nepřijal k projednávanému návrhu zákona žádné usnesení. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tisk dne 18. června 2003 a schválil usnesení, kterým doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacích návrhů. Senát projednal návrh zákona dne 26. června 2003 a schválil usnesení č. 150, kterým vrací návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacích návrhů uvedených v příloze tohoto usnesení, když v hlasování č. 38 z přítomných 64 senátorek a senátorů se pro přijetí tohoto usnesení vyslovilo 60, nikdo nebyl proti.

V průběhu projednávání návrhu zákona ve výborech a na plénu byl konstatován cíl návrhu zákona, to je vytvořit podmínky pro dokončení procesu vypořádání restitučních nároků oprávněných osob na vydání pozemků podle zákona č. 229/91 v dohledné době a zefektivnit a urychlit proces prodeje pozemků ve správě Pozemkového fondu, a to i s ohledem na existenci sedmiletého přechodného období pro převod pozemků po vstupu do Evropské unie.

V současné době nejsou vypořádány restituční nároky podle § 18a zákona o půdě v hodnotě cca 431 mil. Kč, dále 2,7 mld. Kč restitučních nároků na vydání pozemků, což reprezentuje 55 až 60 tisíc hektarů půdy. Formou prodeje by měl Pozemkový fond převést cca 450 tisíc hektarů zemědělské půdy, a to především našim aktivním zemědělcům.

Jsem toho názoru, že novela i tak, jak byla předložena Senátu k projednání, by naplnila hlavní cíle, které si kladla. Přesto jsem přesvědčen o tom, že pozměňovací návrhy, které přijal Senát při projednávání této novely, přispějí k lepší funkčnosti zákona a zdokonalení práce Pozemkového fondu při převodu pozemků a narovnání některých legislativních problémů.

Pozměňovací návrhy přijaté Senátem za prvé mají povahu věcně zpřesňující a týkají se úpravy okruhu osob, kterým nemohl být vydán pozemek, za další úpravy podmínek obchodní veřejné soutěže a výše kauce. Za druhé, další skupinu tvoří pozměňovací návrhy upravující postup při prodeji pozemku a umožňující snížit nabyvatelům pozemku kupní cenu za vysázený trvalý porost nebo za zřízené oplocení, které bylo pořízeno na vlastní náklady nabyvatele. Třetí skupina pozměňovacích návrhů je povahy věcné, neboť vypouští část třetí, kterou byl novelizován zákon č. 229/1991 Sb.

Senát se velmi důkladně zabýval problematikou tzv. restituční tečky a je si vědom současného stavu, kdy podle zákona o půdě osoby, které nemají nárok na navrácení jejich původních pozemků, protože jejich naturálnímu vydání brání zákonné důvody, mají nárok na náhradní pozemky, a kdy pro tyto osoby není stanovena lhůta, do kdy by tyto náhradní pozemky měli získat, a kdy některé osoby na nabídky Pozemkového fondu léta nereflektují, a některé, ačkoli reflektují, přesto z nejrůznějších důvodů za celá léta jejich nároky uspokojeny nebyly. Například proto, že si vyberou pozemek, o který má zájem více oprávněných osob. Tímto způsobem oprávněné osoby usilují bezvýsledně o náhradní pozemky a nemají zájem o finanční náhradu. Senát dospěl k názoru, že není vhodné již jednou nabytý nárok uplynutím lhůty odebrat. Zasahovat do zákona o půdě tímto způsobem považuje za nebezpečné zejména z hlediska rozkolísání daného stavu i vzhledem k tomu, že po letech se již ustálila interpretace zákona o půdě a judikatura Ústavního soudu. Přestože Senát chápe záměr této novely, kterým bylo urychlení restitučního procesu, dospěl k závěru, že změna zákona o půdě se zřetelem na některé právní nejasnosti by měla být provedena na základě zevrubné analýzy a jako taková by měla být předložena vládou.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP