(16.50 hodin)
(pokračuje Kasal)

"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 234/4."

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 18. Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Ze 197 hlasujících bylo pro 184, 3 byli proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

 

Děkuji panu senátorovi Macákovi a děkuji všem aktérům, kteří se účastnili projednávání tohoto zákona.

 

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

6.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání
státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 254/3/ - vrácený Senátem

 

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme dostali jako sněmovní tisk 254/4. Opět mezi námi vítám senátorku Jitku Seitlovou.

Prosím, aby za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil svůj názor místopředseda vlády a ministr vnitra pan Stanislav Gross, chce-li.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, paní senátorko, členové vlády, já bych k tomuto návrhu, respektive k pozměňovacím návrhům, které byly v Senátu schváleny, chtěl pouze říci několik poznámek. Ve své podstatě jsou to totožné návrhy, které byly prezentovány již zde v Poslanecké sněmovně, tuším, panem poslancem Karáskem, ke kterým jsem se spíše vyjádřil negativně, byť to nebyl zásadně negativní postoj. Ten můj postoj vyplýval z toho, že tímto pozměňovacím návrhem není řešena komplexně situace smíšených manželství a hlavně realizace tohoto návrhu po mém soudu povede k určitému nerovnému postavení, protože tento návrh se vlastně vztahuje pouze na děti narozené po 1. lednu 1974.

Nicméně myslím si, že pokud sněmovna schválí znění tohoto návrhu v tom znění, jak jej schválil Senát, já s tím nebudu mít žádný zásadní problém, pouze bych přece jen polemizoval s tím, že se to týká pouze 200 lidí. Myslím, že ten počet bude větší. Podle našich informací ale zase není to takový strašák, aby to bylo o desetitisících lidí. Takže záleží na rozhodnutí sněmovny.

Snad bych měl ještě sněmovnu upozornit na to, že je to přece jen trochu zásadní průlom, protože dosavadní úprava nabývání státního občanství pro bývalé občany Československa, ať již v různých dobách mělo Československo různé názvy, tak ve své podstatě vždy řešila pouze pozici osob, které někdy v minulosti měly státní občanství České republiky nebo po 1. 1.1993 nabyly slovenské státní občanství. Tady se vlastně poprvé udělá průlom, že umožníme nabytí státního občanství osobám, které nikdy občany České republiky nebyly. Teď mluvím o takovém nabytí, které je mimo tu běžnou proceduru, to znamená ve své podstatě určením. Ale nechávám to skutečně na vůli sněmovny, jak rozhodne. Je to věc přístupu jednoho každého z nás.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Stanislavu Grossovi. Ptám se, zdali chce vystoupit paní poslankyně Zuzka Rujbrová jakožto zpravodajka petičního výboru a zároveň předsedkyně tohoto výboru. Má slovo.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Jak už pan ministr uvedl, jediným tématem komplexního pozměňovacího návrhu, který přijal Senát a který byl důvodem vrácení tisku, je snaha umožnit dětem ze smíšených česko-slovenských manželství narozeným před koncem roku 1992 získat české občanství. Mám za to, že jde o návrh, který by měl podpořit snahu o nadstandardní vztahy mezi naším a slovenským národem, a doporučuji Poslanecké sněmovně, aby podpořila návrh ve znění senátní verze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. Otevírám rozpravu. I nyní mi dovolte, abych připomenul, že při projednávání návrhu zákona v této fázi nejsou přípustné pozměňovací návrhy.

V rozpravě jako první, chce-li, vystoupí paní senátorka Jitka Seitlová. Má příležitost.

 

Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, cíl návrhu zákona, který jste schválili, byl v jedné části zákona právě zmírnění dopadu rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na občany České republiky žijící na Slovensku. Na jednání orgánů a pléna Senátu byl návrh novely ve znění, které jste schválili, v plném rozsahu přijat a potvrzen. Senát ale obdržel ještě další připomínky a další podněty právě od Čechů žijících v zahraničí. Tyto připomínky se týkaly skupiny, která není počtem velká, nicméně po diskusích, které proběhly, se jeví určitá nerovnost této skupiny s ostatními Čechy, kteří žijí v zahraničí.

Z podnětu zástupců organizací Čechů žijících na Slovensku se Senát zabýval dopadem zákona na skupinu dětí ze smíšených česko-slovenských manželství s trvalým pobytem na slovenském území. Ve společné České a Slovenské Federativní Republice do roku 1993 bylo pro nabytí českého nebo slovenského občanství i ze zákona rozhodující místo narození. Tedy kdo se narodil na Slovensku, získával automaticky slovenské občanství, kdo v České republice, automaticky české občanství. Na žádost, ale se souhlasem také obou rodičů mohlo takto narozené dítě, pokud jeden z rodičů měl jiné občanství, požádat o občanství české nebo slovenské. Až do konce federace tomu nikdo ale nepřikládal význam, protože v té době měli všichni občané České a Slovenské Federativní Republiky ještě druhé občanství, to společné občanství České a Slovenské Federativní Republiky.

Okamžikem rozdělení k 1. 1. 1993 možnost nabytí občanství pro děti českého rodiče na Slovensku skončila - dnem rozdělení. Pro děti narozené ale již od data 1. 1.1993 jsme přijali zákon, ve kterém automaticky dítě českého rodiče na Slovensku, ale i kdekoli jinde nabývá české občanství, nabývá ho přímo ze zákona. Takže skupina dětí, kterým nebylo v době rozdělení 18 let, se opravdu dostala do velmi nerovného postavení jak z hlediska cíle a celkové strategie občanství pro děti českých občanů v zahraničí, tak z hlediska toho okamžiku, kdy se dostaly do nové situace a nemohly předvídat, jak ty zákony v roce rozdělení budou fungovat a jak budou vypadat.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP