(10.20 hodin)
(pokračuje Špidla)
Rozvržení a výkon kompetencí se v konceptu ústavy doslovně odvíjí od tří stěžejních principů: principu udělení pravomoci, principu subsidiarity a principu proporcionality. Zákony a rozhodnutí, ke kterým se dospělo v unii, upravují práva a povinnosti občanů, a proto je pochopitelné volání po tom, aby se rozhodování více otevřelo veřejnosti, a po tom, aby občané mohli spolurozhodovat. Občané chtějí mít větší vliv na to, na čem se zástupci států v Evropské radě i komisi dohodnou, co připravují úředníci v bruselských institucích.
Ústavní dohoda zajistí občanům prostřednictvím parlamentu také větší vliv na složení těchto orgánů a obsazování důležitých úřadů. Evropská integrace má podle názorů zaznívajících většinou z naší opozice zůstat věcí předsedů vlád, ministrů a úředníků v Bruselu a občané evropských států se do tohoto nemají příliš plést. Ovšem Evropa je více než instituce. Evropa je i historickým politický projekt a je to také projekt sdílení základních hodnot.
Dovolte mi, abych citoval několik myšlenek z projevu Silvia Berlusconiho, kterým zahájil Mezivládní konferenci o budoucím uspořádání Evropy.
25. století přináší nové hrozby, nové výzvy, ale také nové příležitosti. Mezivládní konference bude konferencí společné vůle Evropy, konferencí skutečné evropské vůle. Ani preambuli netvoří prázdná slova. Budoucnost Evropy staví na tisícileté evropské civilizaci. V globalizovaném světě může Evropa znovu zúročit svůj tisíciletý civilizační předstih s tím, že znovu objeví základy své kultury. Opravdu evropská identita se nezakládá jen na geografických podmínkách s proměnlivými hranicemi států a také ne jen na politických dějinách, válek a tragických událostí. Skutečná evropská identita je v její kultuře, je výsledkem kultury. Dala Evropě naše morální hodnoty, naše demokratické instituce, naše umění, literaturu a technologický rozvoj. Zkrátka propůjčila Evropě její identitu.
První společní politikové a instituce EU se omezili na oblast hospodářství. Již tehdy však zakladatelé, Adenauer, de Gasperi, Martino (?) a Schuman, měli na mysli mír, kulturu, civilizaci. Chtěli obnovit evropskou ideovou jednotu, která byla zničena agresivními ideologiemi, totalitními režimy, občanskými válkami a válkami mezi evropskými národy. Zakladatelé Evropy dospěli k poznání, že se evropské státy rozdělené válkou musí spojit svazkem dobrovolné hospodářské spolupráce.
Pro trvalé odstranění válek bylo nutné, aby se národy integrovaly pomocí svobodného pohybu osob, zboží a služeb. Prostřednictvím jednotného trhu se tak vytvořilo společenství evropské kultury a civilizačních hodnot. Dnes musíme potvrdit, jak správná byla vize zakladatelů poválečné Evropy. Po založení v roce 1957 Evropa dosáhla obrovského pokroku a to si všichni Evropané uvědomují. V průběhu dějin se jedná o jedinečný projekt, kdy se různé evropské národy, znesvářené dávnými konflikty, rozhodly dobrovolně integrovat. Rozhodly se přenést některé pravomoci v zájmu svých občanů, aby je vykonávaly společně a aby tak překonaly století sporů a vzájemné nedůvěry.
Dámy a pánové, je národním zájmem České republiky efektivně integrovaná Evropa, je národním zájmem České republiky, aby Evropa po rozšíření neztratila svůj integrační tmel, aby se stala demokratičtější a aby se stala efektivnější ve světě, který se postupně globalizuje a integruje. Má-li obstát Evropa v globální konkurenci s východní Asií, s americkým kontinentem a ostatními globálními centry, je životní nutností, aby se integrovala, aby postupně vytvářela a upevňovala svoji identitu, aby byla schopna reagovat jako skutečný integrovaný celek.
Evropský projekt je ojedinělý tím, že se nejedná o nadnárodní strukturu. Jedná se o mnohostrannou mezinárodní smlouvu, ke které jednotlivé státy přistupují a sdílejí spolu určité pravomoci, protože to je výhodné. Nová evropská ústava výslovně upravuje i možnost jednotlivých států vystoupit z této mnohostranné mezinárodní smlouvy. I to je nové a demokratičtější.
Dámy a pánové, ústavní dohoda nebyla formována bez účasti České republiky. Naši zástupci se účastnili Konventu, kde měli možnost projevovat své názory a vyjadřovat se k základním věcem. Naši zástupci se účastní současného jednání Mezivládní konference jako plnoprávní členové, bez ohledu na to, že vlastně se formálně plnoprávnými členy staneme až 1. 5. následujícího roku.
Dámy a pánové, rozhodnutí účastnit se evropského projektu znamená účastnit se jej v plném rozsahu, znamená účastnit se i naformulování základních dokumentů. To je naše právo, naše příležitost, naše odpovědnost.
Česká vláda vstupuje do tohoto jednání s mandátem, který bude v debatě dále podrobněji objasněn. Tento mandát vznikal postupně při debatách v integračním a zahraničním výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR i v příslušných výborech Senátu. Odehrával se tedy v rozsáhlém dialogu. A je správné, aby tento dialog pokračoval. Tento mandát je mandátem úvodním, protože Mezivládní konference se nepochybně bude rozvíjet a Mezivládní konference nepochybně dospěje ke kompromisu, který bude odlišný od původních předložených dokumentů.
Naše stanoviska jsou jasná a strategie je zřetelná. Je v zájmu České republiky, aby Evropa byla efektivní, je v zájmu České republiky, aby Evropa byla demokratická, je v zájmu České republiky, aby se otevíraly prostory pro další integrace, je v zájmu České republiky, aby se zachovala rovnost mezi jednotlivými státy. Ano, to jsou naše zájmy, to jsou celkové cíle se kterými do debaty vstupujeme.
Dámy a pánové, je zřejmé, že rozhodnutí tohoto typu je mimořádně obtížné. Je také zřejmé, že rozhodnutí, které učiníme, je závažné. A je také zřejmé a myslím, že i probíhající debata v politickém prostředí to jasně ukazuje, že je v současném Parlamentu ČR zvláštní, ale přesto velmi tvrdá opozice, kde úzce spolupracují ODS a KSČM.
Nejsem si jist, zda je možné takovouto otázku, která bude rozhodována za přibližně dva roky, ponechat pouze projednávání parlamentním orgánům. Koneckonců to základní rozhodnutí učinil lid České republiky. Dámy a pánové, proto sděluji, že vláda ČR předloží Parlamentu ČR návrh zákona o obecném referendu, protože nepochybně existuje řada otázek prvořadého významu, se kterými je správné se obrátit na lid České republiky.
***