(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Podíl výnosu pojistného na hrubém domácím produktu v rozpočtovém roce 2004 činí 11,7 %.
Odhad nedaňových a kapitálových příjmů přijatých dotací bude v roce 2004 o téměř 20 mld. korun vyšší, než předpokládá schválený státní rozpočet na rok 2003. Meziroční růst je způsoben zejména očekávanými příjmy z rozpočtu Evropské unie v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie.
Dále očekáváme příjmy ze splátek licencí UMTS od dvou mobilních operátorů a příjem ze splátek vládních úvěrů a příjem platby od ČSOB, která vyplývá z transakce IPB vyplývající z plnění příslušné státní záruky.
Kompenzační platby z rozpočtu Evropské unie se očekávají ve výši 10 mld. korun. Další příjmy v rozpočtech kapitol určené na financování společných programů dosáhnou částky 2,6 mld. korun. Mimo státní rozpočet může Česká republika získat v příštím roce z rozpočtu Evropské unie celkem 11,7 mld. korun na předvstupní pomoc, strukturální operace, tržní opatření v zemědělství a na financování tzv. vnitřních politik. Skutečná výše čerpání těchto prostředků bude ovšem záviset na připravenosti České republiky, na dostatku vhodných projektů a celkovou absorpční schopnost. Porovnáme-li odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu EU ve výši 16,9 mld. korun s celkovými možnými příjmy z tohoto rozpočtu, bude Česká republika v případě, že se nám podaří čerpat všechny disponibilní zdroje již v prvním roce členství v Evropské unii čistým příjemcem finančních prostředků z unie.
Pokud jde o výdajovou stranu státního rozpočtu na rok 2004. Celkové výdaje by měly dosáhnout částky 869 mld. korun. Meziročně se zvyšují o 9,3 %. Prioritami rozpočtu jsou zejména výdaje na výstavbu dopravní infrastruktury, výdaje na vysoké školy a vědu a výzkum, dokončení odstraňování povodňových škod a výdaje na spolufinancování programu Evropské unie. Rozhodující složkou výdajů státního rozpočtu jsou mandatorní výdaje, které jsou rozpočtovány ve výši 464 mld. korun. Za desetileté období dosahuje průměrný roční přírůstek mandatorních výdajů cca 10,2 % a podíl těchto výdajů na výdajích státního rozpočtu a na hrubém domácím produktu trvale roste.
V zákonech, které upravují mandatorní výdaje, a v těchto zákonných mandatorních výdajích mají největší váhu sociální transfery, dávky důchodového pojištění, kde je v návrhu rozpočtu zapracována příslušná rezerva pro zvýšení důchodů o 2 %. Dále se na těchto výdajích podílejí dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Výdaje na výplatu podpor v nezaměstnanosti se meziročně zvyšují o 9 %. Ve výdajích na dávky nemocenského pojištění je promítnuta úspora, kterou predikujeme na základě předpokládaného přijetí novely příslušného zákona ve výši 6 mld. korun.
Mezi významné výdajové položky dále patří výdaje státního rozpočtu na platy, které meziročně rostou o 2,9 %, přičemž rozpočet již předpokládá snížení počtu zaměstnanců financovaných ze státního rozpočtu o 9396, což je snížení počtu zaměstnanců vládního sektoru oproti skutečnosti z roku 2003 o 1,94 %.
Výdaje státního rozpočtu na financování programu reprodukce majetku jsou navrženy v celkové výši 59 mld. korun a ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2003 dochází u těchto výdajů k nárůstu o 8,5 %, tedy celkem o 4,7 mld. korun. Na financování výstavby dálnice D47 v roce 2004 je ve výdajích státního rozpočtu vyčleněna částka 5 mld. korun.
V návrhu rozpočtu jsou zapracovány také výdaje ve výši necelých 10 mld. korun s určením na projekty financované z úvěrů Evropské investiční banky na základě zákonů, které schválila Poslanecká sněmovna. Jedná se o následující projekty: rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně, projekt prevence před povodněmi, projekt českých dálnic B, dálniční obchvat Plzně a financování odstraňování povodňových škod z roku 2002.
Pokud jde o realizaci státních záruk, v roce 2004 jsou rozpočtovány prostředky v celkové výši 19,9 %. Z toho více než 15 mld. korun je určeno na krytí splátek u úvěrů na financování železničních koridorů, jejichž příjemcem je státní organizace Správa železniční dopravní cesty, která převzala toto zatížení od bývalých Českých drah, státní organizace. Dalším předmětem výdajů na realizaci státních záruk je plnění ze záruky do bankovního sektoru. Částka 4,5 mld. korun je určena na splátky úvěrů, které před rokem 2003 přijala státní organizace České dráhy bez záruky státu, nejen na financování některých investičních programů, ale též na provozní potřeby.
Státní fond dopravní infrastruktury obdrží v roce 2004 ze státního rozpočtu dotaci ve výši 2,8 mld. korun. Tato dotace by měla dokrýt příjmovou stranu Státního fondu dopravní infrastruktury tak, aby byl umožněn stanovený limit výdajů tohoto fondu v roce 2004 ve výši 44 mld. korun.
Pokud jde o vládní rozpočtovou rezervu, ta je na rok 2004 navržena ve výši 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu, tj. ve výši 2,6 mld. korun.
Pokud jde o státní dluh, ten se v roce 2004 zvýší z očekávaných 512 mld. korun na začátku roku na 626 mld. korun na konci roku, tj. o 22,1 %. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se tak na konci roku 2004 zvýší na 25 %. Na konci roku 2003 očekáváme, že podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu bude činit 21,6 %. Výdaje na obsluhu státního dluhu jsou v rozpočtu navrženy v celkové výši 27 mld. korun.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, v úvodním vystoupení jsem si dovolil charakterizovat základní východiska, na kterých je postaven návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2004. Chtěl bych poděkovat Poslanecké sněmovně za to, že schválila příslušný balík reformních zákonů, který umožnil vládě sestavit první reformní rozpočet. Chtěl bych poděkovat Poslanecké sněmovně za to, že tím, že schválila tyto reformní zákony, umožnila vládě prakticky zahájit realizaci nové odpovědné fiskální politiky, která by měla ve střednědobém horizontu podpořit udržitelný hospodářský růst v České republice a která by měla ve střednědobém horizontu vytvořit dobré podmínky pro přijetí jednotné evropské měny v okamžiku, kdy to bude pro českou ekonomiku užitečné, a která by měla ve střednědobém horizontu vytvořit předpoklady pro snižování schodku českých veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu. Tento rozpočet není pasivním rozpočtem, tento rozpočet je výrazem aktivní snahy vlády o aktivní rozpočtovou politiku.
Věřím, že Poslanecká sněmovna, která velmi dlouho volala po tom, aby vláda konečně začala realizovat aktivní rozpočtovou politiku, která velmi dlouho volala po tom, aby vláda pouze přestala pasivně sledovat negativní trendy, tak že tato Poslanecká sněmovna tento návrh zákona o státním rozpočtu podpoří. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. To byl úvod ministra financí Bohuslava Sobotky. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Miroslav Kalousek, kterého předseda Poslanecké sněmovny určil jako zpravodaje k tisku 460/1, tedy k usnesení rozpočtového výboru. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych vás informoval o tom, že na své 20. schůzi dne 8. října rozpočtový výbor přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky tak, jak máte uvedeno v tisku 460/1, a aby přikázala projednání jednotlivých kapitol výborům tak, jak máte uvedeno v příloze téhož materiálu.
***