Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji čtvrtý jednací den 22. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás srdečně vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Květoslava Čelišová pro nemoc, pan poslanec Šeich David z důvodu hospitalizace, Šenfeld Josef z důvodu darování krve, Turek Radim z vážných rodinných důvodů, Vojtěch Filip, Josef Hojdar, Karel Sehoř, Ivo Vykydal a Karel Vymětal z důvodu zahraniční cesty hospodářského výboru.

Ze členů vlády Vladimír Špidla z důvodu účasti na zasedání Evropské rady v Bruselu, Cyril Svoboda z téhož důvodu, Miroslav Kostelka z důvodu účasti na slavnostním nástupu kontingentu 7. polní nemocnice v Hradci Králové, Petr Mareš z důvodu zahraniční pracovní cesty, Pavel Němec z důvodu účasti na konferenci ministrů Evropské unie, Milan Šimonovský z důvodu účasti na světovém silničním kongresu v Durbanu.

Dnes máme nejdříve pevně zařazený bod 188 a poté budeme pokračovat v projednávání návrhů zákonů ve druhém čtení.

Přistoupíme nyní k projednání bodu 188, kterým je

Prosím, aby se slova ujala ministryně zdravotnictví Marie Součková. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Domnívám se, že zpráva o situaci ve zdravotnictví si zaslouží velké pozornosti, a proto ráda počkám, až mi budete věnovat pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Paní ministryně promiňte mi, ale já si dovolím vás na chvilku přerušit, a to jenom proto, abych požádala kolegyně a kolegy, aby se usadili do svých poslaneckých lavic a aby vás nechali promluvit. Prosím, pokračujte.

Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Děkuji. Chtěla bych říci, že o situaci ve zdravotnictví se zajímám léta. Jsem lékař, který pracoval i deset let v privátní praxi a velmi dobře na své vlastní kůži dokázal zažít, co v daném systému je špatně, co je tam dobrého a co je zapotřebí napravit. Za deset let praxe jsem zjistila, kde jsou vady v rámci úhradového systému, v rámci nenastavených pravidel, kdy mnohdy lobbistické zájmy jednotlivých segmentů znamenaly skutečně propady do financování těch, kteří se svou prací snažili kvalitně, dobře poskytovat i na úkor svého volna, svého času i vzdělávání.

Byly mnohé zákony, mnohé vyhlášky, mnohé předkládané normy právě Poslanecké sněmovně, ale neměly šanci na projití.

Chtěla bych zde zdůraznit jednu významnou a podstatnou věc. Od doby sametové revoluce se mění i myšlení a mění se styl v rámci zdravotnictví. Přešli jsme k režimu, který znamenal skutečně výsady pro některé skupiny ve smyslu i nemocnic, jež byly privilegované, na princip, který se zcela změnil, kdy poskytujeme zdravotní péči bez ohledu na věk, bez ohledu na politickou příslušnost, bez ohledu na to, zda na to někdo má, či nemá, čili princip zcela solidární. A já jsem skutečně ráda, že tento princip je v naší republice nastaven.

Chtěla bych zde podotknout také velmi důležité věci. Prakticky, když se podívám na složení Poslanecké sněmovny, jsou stejné politické strany od roku 1992 zastoupeny v Poslanecké sněmovně, ať ve větším, či menším procentu daných politických stran. Za čtrnáct let Poslanecká sněmovna nepřijala koncepci zdravotnictví, ačkoliv se mnozí kolegové přede mnou snažili, koncepci vypracovali, někteří měli možnost i třeba ji předložit, ale nebyly přijaty. Toto vše vede i k tomu, že máme obrovskou rozestavěnost, máme mnoho zařízení zdravotnického charakteru, lůžkového, ambulantního, nemáme jasná pravidla, máme sice korekce, které jsou na straně poskytovatelů i na straně pojišťoven a máme problémy, které se léta neřešily.

Já jsem začala hovořit o věcech, které se ve zdravotnictví objevují, zcela otevřeně. Zcela otevřeně jsem začala hovořit o vygenerování dluhu, který se objeví v rámci pojišťoven - a teď budu zcela specifická - jedné zdravotní pojišťovny, protože ostatní nemají problémy, a to bude deficit do konce tohoto roku zhruba v odhadu 8 mld. Kč. Proč se objevují tyto deficity, je příčin několik.

Jednou z nich, podíváme-li se do historie, jsou neuhrazené platby za zdravotní pojištění za zaměstnavateli, bývalými státními podniky, které zanikly a neuhrazovaly, protože neodvedení daných procent není trestné. Pouze odváděly za zaměstnance v dané výši. Jsou to závazky, které jsou z minula, a je mnoho státních podniků, které jsou v konkursu. Na tyto částky, a budu hovořit konkrétně, za podniky, které jsou v konkursu, je to pohledávka ve výši 6 mld. Kč. Připočteme-li k tomu penále, připočteme-li k tomu další sankce, tak se dostáváme na částky trojnásobně vyšší.

Další je, jak postupovat v těchto případech, aby se tyto problémy již neobjevovaly. A proto jsme vypracovali návrh zákona, kterým budeme měnit dosavadní způsob, a znamená to, že i neodvedení zaměstnavatelů za zdravotní pojištění bude trestné. Navíc chceme také, aby pojišťovny, které se v rámci exekucí a konkursů nedostávají na první místo, na toto místo se dostaly a aby už do budoucna se neobjevovaly tyto nevýběry zdravotního pojištění. To je jeden z prvků, kterými budeme systém stabilizovat a řešit.

Druhou věcí, o které zde musíme jasně hovořit, je záležitost, jakým způsobem se bude vývoj zdravotnictví v České republice ubírat. Máme velmi významné zdravotní ukazatele, které znamenají, že jsme schopni poskytnout skutečně kvalitní zdravotní péči, a kdy se dostáváme na vrchol i v rámci evropských zemí, možná i světa.

Hovořit o kojenecké úmrtnosti - každý z nás ví, že máme pod 4 promile, což je ukazatel velmi významný, zvláště v době, kdy se nám rodí daleko méně dětí a kdy výhled do budoucnosti nejeví příznivější tendenci. Na druhou stranu tím, že se náš systém otevřel novým technologiím, novým způsobům, metodám léčby, ať už lékovým, nebo i léčebným, tak vidíme, že se lidský věk prodlužuje. To je také velké pozitivum a to bychom si měli uvědomit.

***