(12.10 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
A nyní, dámy a pánové, se vrátím k tomu, o čem jsem chtěl hovořit, to jest k zákonu č. 290/2002 Sb., jímž přešly od počátku tohoto roku zadlužené krajské nemocnice na kraje. V minulých debatách jsem na téma zdravotnictví na této půdě, na tomto plénu několikrát upozorňoval, že mám důvodnou pochybnost o ústavnosti tohoto transformačního procesu. Jasně jsem řekl, proč si myslím, že celý zákon č. 290/2002 Sb. v části, jíž jsou převedeny příspěvkové organizace s dluhy ze státu na kraje, je protiústavní. Bohužel na tento můj argument nebylo ze strany vlády reagováno, nebyla žádná reakce ze strany paní ministryně zdravotnictví. Proto jsem společně s kolegy z ODS podal podnět k Ústavnímu soudu, aby jako jediný arbitr ústavnosti rozhodl, zda náš pohled je správný, zda náš pohled, že zákon č. 290/2002 Sb. je v rozporu s ústavou, je platný.
Ústavní soud rozhodl svým nálezem č. 5/2003 Sb. a plně naši argumentaci přijal, plně se s ní ztotožnil. Proto se jedná o zcela zásadní judikát, který nemá vliv pouze na krajské nemocnice, ale má vliv na vztah státu a samosprávy jako partnera, nikoliv služebníka státu. Dovolím si ocitovat některé základní myšlenky, které i pro naši další normotvornou činnost jako pro zákonodárce bychom měli využívat a měli bychom se jimi řídit.
Obecně chci říci, a řekl to též pan hejtman Dohnal, že základní teze stěžovatelů byla v té rovině, že se domníváme, že převod zadlužených nemocnic na kraje společně i s jinými institucemi, které též mají dluhy, byť ne v takovém rozsahu, je v rozporu s ústavou, konkrétně pak s článkem 8 a článkem 100 ústavy, který zaručuje územní samosprávu. Územní samospráva funguje jenom v té chvíli, pokud má dostatečné finanční prostředky pro svoji existenci. Jenže tím, že převedu zadlužené krajské nemocnice na kraje a nedám k tomu žádné finanční prostředky na bývalé, historické dluhy, tak nutím krajské reprezentace, nutím krajskou samosprávu, aby ze svých peněz, které má určené na školství, dopravu, životní prostředí, financovala dluhy někoho jiného, kdo je způsobil. Toto je nejen nemorální, to je i protiústavní. (Potlesk poslanců ODS.)
A nyní, když dovolíte, odcituji přímo z nálezu Ústavního soudu. Citoval již pan hejtman Dohnal, já však citaci trošku rozšířím. Ústavní soud jasně řekl, že pokud již v samotném počátku jsou kraje zatěžovány břemenem, které bylo vydáno a vyvoláno činností státu či jeho organizací, je zřejmé, že tento fakt může výrazným způsobem ovlivňovat samosprávné aktivity a zabránit územním samosprávným celkům vynakládat finanční prostředky určené k vlastním samosprávným činnostem na tyto aktivity. Jinými slovy řekl to, co jsem řekl v minulém odstavci - že kraje místo silnic, školství a jiných aktivit musí platit dluhy státu.
Za druhé. Ústavní soud dále jasně konstatoval, že je možné převést na kraje majetek organizace i s případnými dluhy - a teď pozor! - musí však být tento převod spojen s dalším řešením, a to v návaznosti na systém daní, dotací a podobných dávek. Jen v takovém případě je takovýto převod ústavně komfortní. Víme, že k tomuto nedošlo. (Potlesk poslanců ODS.)
A teď to hlavní z ústavního nálezu. Ústavní soud jasně řekl, že stát by se neměl bez dalšího zbavovat odpovědnosti za dluhy, jež vznikly v době jeho hospodaření s převáděným majetkem a které jsou důsledkem předchozí ztrátové realizace vlastnického práva, případně i nedodržování právních předpisů. Již vůbec by tak neměl činit v relaci k takovým subjektům, jejichž prostřednictvím by měly být plněny jeho úkoly spočívající v zajišťování základních lidských práv obsažených v Listině základních práv a svobod. To znamená, že by tak neměl činit k subjektům, které realizují bezplatnou zdravotní péči. Ústavní soud jasně vypíchl, že protiústavnost v případě nemocnic je dvojnásobná.
Poslední závěr. Takové jednání suveréna již navozuje úvahy o zneužití státní moci na úkor krajů. - Prosím vás, poslouchejte mě pozorně: Ústavní soud jasně řekl, že zde hrozí zneužití státní moci na úkor krajů! Dámy a pánové, myslím si, že nález Ústavního soudu hovoří sám za sebe. Závěrem proto Ústavní soud jasně řekl a doporučil, že nemá-li pokračovat setrvačnost v zadlužení předmětného majetku, musí stát vyvinout snahu k odstranění tohoto nežádoucího stavu. Další trvání tohoto nežádoucího stavu by totiž bylo způsobilé ohrozit jak výkon funkce samosprávy, tak i postavení věřitelů v zabezpečení jejich práv, které v právním státě je snad samozřejmostí.
Dámy a pánové, Ústavní soud bohužel nemohl zrušit předmětný zákon, protože rozhodnutí Ústavního soudu nastalo až poté, kdy dluhy byly již převedeny. A všichni víme, že účinky nálezu Ústavního soudu nemohou sahat do minulosti. Přesto si však myslím, že argumentace a zdůvodnění soudu je zcela zřejmé, je bezpochybné a nelze ho interpretovat jiným způsobem. Myslím si též, že v právním státě je samozřejmostí, že moc výkonná, konkrétně pak vláda, respektuje rozhodnutí nejvyššího arbitra ústavnosti, to znamená Ústavního soudu, a podle toho se také zařizuje.
Ptám se vás proto, paní ministryně, prostřednictvím pana předsedajícího, jak vláda naloží s tímto nálezem Ústavního soudu, zda bude postupovat běžným postupem v právním státě, to znamená bude respektovat nález Ústavního soudu, a i když tento nemohl zrušit transformační legislativu, tak jej naplní. Mám totiž za to, že usnesení vlády z 21. července 2003, kterým se vláda snaží určitým způsobem řešit krajské dluhy, je řešení zcela neprofesionální, zcela neúčinné a neúplné. Je to podle mého názoru pouhý trik na kraje, jak je uchlácholit. (Potlesk poslanců ODS.)
Toto usnesení totiž říká jedinou věc. Vůbec se nezabývá, co kraje jako dlužníci. Říká jedinou věc - že Česká konsolidační agentura se bude podílet na odkupu pohledávek věřitelů zdravotnických zařízení, nejvýše však do částky 50 % atd. Co z toho vyplývá právně? Kraje dál zůstanou v pozici dlužníků. Jediné, co se změní, změní se pozice věřitele. Bude jiný věřitel. Kdo to bude? Státní instituce. Co to znamená? Kraje budou více v područí státu, budou muset býti více poslušné a budou si moci méně dovolovat. A jsme u článku 8 ústavy - základní postulát právního státu - kraj jako samostatný svébytný partner státu.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jan Mládek, takže mu dávám slovo.
Poslanec Jan Mládek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych reagoval na předřečníka a pro záznam, pro historii tady sdělil, až se bude projednávat problém bankrotujících akciových společností, že zakládáním akciových společností a společností s. r. o. z nemocnic se vytváří další zbytečný problém v českém zdravotnictví. Dodatečné problémy vzniknou z této věci. Protože jakmile bude z nemocnice akciovka, za chvilku přijdou vábení, že má málo peněz, vstoupí soukromý kapitál tichou privatizací, což je zřejmě zájem těch, kteří je zakládají. A poté dojde i k bankrotům těchto akciovek.
Myslím si, že je možné zakládat akciové společnosti, ale všichni, co to dělají, by měli podepsat prohlášení, že jsou si vědomi, že zakládají entitu, která také může skončit v konkursu. Pak nebudou poskytovány zdravotnické služby. A také by se měli zavázat, že nebudou chtít dotace na záchranu bankrotující akciové společnosti.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mládkovi za jeho faktickou poznámku. Hovořit bude paní poslankyně Lucie Talmanová a připraví se paní poslankyně Milada Emmerová.
Poslankyně Lucie Talmanová: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, pokusím se nás vrátit po expozé mého předřečníka zpět k problému, který dnes projednáváme, a to k problému českého zdravotnictví.
Devatenáctého září 2002, tedy asi tak před rokem, vystoupila na druhé schůzi výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, jehož jsem členem, ministryně zdravotnictví paní Marie Součková, aby přednesla výboru úkoly a záměry Ministerstva zdravotnictví ve čtvrtém volebním období. Dovolte mi nyní odcitovat z tohoto zápisu, ze zápisu jednání výboru, dokument je to ověřený předsedkyní výboru, tedy doufejme autentický a důvěryhodný.
Cituji. V úvodním slově zdůraznila, že jedním z hlavních ambicí ministerstva je zahrnutí rozvoje medicíny a schopnost rychle reagovat na nové trendy v medicíně a zavést je do našeho zdravotnictví.
***