(14.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Nyní otevírám obecnou rozpravu. A jako první se do ní přihlásil pan poslanec Skopal. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji. Vážený pane předsedo -
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, ale ještě jednou bych požádal poslance, aby skutečně hovory a jednání konali mimo tuto sněmovnu a aby tady probíhala rozprava, kterou je možné vůbec vnímat.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Skopal: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak již zde bylo řečeno, zemědělský výbor nedoporučil přijetí tohoto zákona z toho důvodu, že vnímá zákon, tak jak byl předložen Poslanecké sněmovně, jako zákon zhoršující podmínky zemědělcům z hlediska jejich podnikání. My samozřejmě vnímáme to, že zákon je potřeba přijmout, a proto jak já i moji kolegové dáváme pozměňovací návrhy k tomuto zákonu, které by obrousily nebo zlepšily tento zákon v přístupu k zemědělcům tak, aby bylo pro nás možné pro tento zákon hlasovat. Chci upozornit, že zemědělci mají zájem o to, aby životní prostředí odpovídalo potřebám, které vláda nastínila v tomto vládním návrhu, ale je nutné, aby i naši kolegové, kteří obhajují slušné životní prostředí, si uvědomili, že zemědělci nemají jednoduchou situaci a že i pro to, aby oni přežili, potřebují rozumné podmínky ke svému podnikání.
Proto dopředu upozorňuji, že bude potřeba se zamyslet nad našimi pozměňovacími návrhy, které jsou podle mého názoru vstřícné k tomuto zákonu, a přijmout je proto, aby zákon jako celek byl přijat, a nemyslím si, že naše pozměňovací návrhy, nejen můj, ale mých kolegů, natolik zhoršují zákon, aby neodpovídal potřebám tohoto státu a aby byl i v rozporu s tím, co po nás žádá Evropská unie. Můj názor, protože samozřejmě nemohu pozměňovat názor zemědělského výboru, který byl jasně specifikován, bude měněn na základě toho, jakým přístupem bude k pozměňovacím návrhům přistupovat tato sněmovna. Znovu upozorňuji, že to není proti meritu tohoto zákona, ale je to na obhajobu ekonomického podnikání našich zemědělců.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik pan poslanec Skopal. O slovo se nyní hlásí ministr zemědělství pan poslanec Palas, kterému musím udělit slovo i mimo pořadí. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi říci pár poznámek ke dvěma variantám navrhovaného znění § 58 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 19. schůzi přijal usnesení č. 137, které v bodě 40 komplexního pozměňovacího návrhu obsahuje návrh právní úpravy náhrady za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření v důsledku omezení vyplývajícího ze zákona o ochraně přírody a krajiny. S tímto návrhem se však nemohu ztotožnit z následujících důvodů.
Komplexní pozměňovací návrh v ustanovení § 58 odst. 2 zakotvuje právo vlastníka zemědělského nebo lesního pozemku ve zvláště chráněném území, pokud je povinen podle předpisů na ochranu přírody a krajiny nebo rozhodnutí vydaných na jejich základě změnit způsob hospodaření nebo je v něm omezen na finanční náhradu nebo možnost výměny takového pozemku nebo možnost jeho prodeje správě ochrany přírody. Uvedená formulace přiznává tedy právo na náhradu pouze těm vlastníkům, kteří by museli po nabytí účinnosti tohoto ustanovení změnit způsob hospodaření nebo by byli omezeni v hospodaření. Navrhované ustanovení tedy v rozporu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod nepřiznává nárok na náhradu těm, kteří již byli nuceni změnit způsob hospodaření před účinností tohoto zákona nebo kterým by již byl způsob hospodaření omezen. S nárokem na náhradu se v rozporu s Listinou základních práv a svobod uvažuje pouze na území zvláště chráněných území, nikoliv na území evropsky významných lokalit, které doposud nebyly vyhlášeny za jednu z kategorií zvláště chráněných území nebo na území přírodních parků. V navrhovaném ustanovení rovněž není zakotven nárok na náhradu z důvodu omezení v důsledku předběžné ochrany evropsky významných lokalit. Zároveň je třeba se pozastavit nad vlastní koncepcí poskytování náhrady, to je poskytování náhradních pozemků.
Návrh výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí přesouvá povinnost poskytnutí náhrady újmy za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření z Ministerstva životního prostředí, resp. orgánů ochrany přírody, na jiné instituce, potažmo vládu. Tento návrh přenáší odpovědnost za újmu vzniklou v důsledku ochrany přírody a krajiny na Pozemkový fond České republiky, státní podnik Lesy České republiky apod., a tak odtrhuje proces rozhodování od odpovědnosti.
Aby nebylo rozhodování zaměstnanců orgánů ochrany přírody bezbřehé, je třeba vymezit objem finančních prostředků na poskytování náhrady. V případě přijetí dikce § 58, která je uvedena v komplexním pozměňovacím návrhu, by mohlo dojít k situaci, kdy stát nebude schopen poskytnout náhradu újmy nebo výměry pozemků v rozsahu, ve kterém jej k tomu zavážou zaměstnanci orgánů ochrany přírody, a to bez nejmenšího dílu odpovědnosti těchto orgánů. Důsledkem zakotvení náhrady ve formě výměry pozemků by mimo jiné bylo rozbití majetkové držby lesních komplexů ve vlastnictví státu, aniž by byla řešena úhrada s tím souvisejících nákladů, jako je např. geometrické oddělování a vyznačování hranic nových pozemků, vyhotovování znaleckých posudků o ceně směňovaných pozemků včetně lesních porostů, neboť i tyto výměny by podléhaly dani z převodu nemovitostí.
V souvislosti s navrhovanou úpravou výměry pozemků je nutné upozornit na skutečnost, že možnost výměry pozemků je upravena v občanském zákoníku v rámci směnné smlouvy. Navrhovaná úprava je tudíž nadbytečná. Důsledkem roztříštění majetkové držby by byl i zvýšen tlak na provádění pozemkových úprav, což by znamenalo další vynakládání značných finančních prostředků ze strany českého státu. Navrhovaným směnám zemědělských a lesních pozemků ve vlastnictví státu závažně brání též skutečnost, že dosud nebyla učiněna restituční tečka. V neposlední řadě by výměry pozemků ovlivnily i složení honebních společenstev, čímž by došlo k destabilizaci již uznaných honiteb.
Dále je třeba upozornit na skutečnost, že zákonný je i nárok obcí na výměru pozemků, které byly na obce převedeny na základě zvláštního právního předpisu, jež byly ve vlastnictví České republiky k 1. 1. 2000. Je to diskriminující, neboť znevýhodňuje ostatní vlastníky pozemků, to je jiné právnické nebo fyzické osoby.
Tak jak jsem se seznámil s návrhem pozměňovacího návrhu, který následně v podrobné rozpravě přednese pan poslanec Skopal, chci říci, že tento návrh plně podporuji a myslím si, že by tento pozměňovací návrh problém vyřešil.
V prvním odstavci je - a dovolte mi, abych jej zrekapituloval - deklarování v souladu s čl. 35 Listiny základních práv a svobod ochrany přírody a krajiny jako veřejný zájem.
Ve druhém odstavci je zakotven nárok na náhradu újmy vlastníku nebo nájemci zemědělského nebo lesního pozemku, pokud mu vznikne újma v důsledku omezení vyplývajícího ze zákona o ochraně přírody a krajiny, předpisů vydaných k jeho provedení nebo k rozhodnutí vydaných na jejich základě.
***