(17.50 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Je to sněmovní tisk 351/1, ve kterém máme usnesení tohoto výboru, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Petr Ibl.
Poslanec Petr Ibl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená sněmovno, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro obranu a bezpečnost k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy sněmovní tisk 351.
Po odůvodnění náměstka ministra spravedlnosti České republiky doktora Vladimíra Krále, generální ředitelky Vězeňské služby Mgr. Kamily Meclové, zpravodajské zprávě místopředsedy výboru poslance Ibla a po rozpravě výbor pro obranu a bezpečnost
I. souhlasí s předloženým vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to s následujícími připomínkami - které jsou uvedeny pod bodem arabská 1 až 13. Usnesení bylo předloženo, takže protože to je rozsáhlá změna, nebudu citovat. Máme ji všichni na stole.
Pod římskou dvojkou výbor pro obranu a bezpečnost konstatuje, že je třeba zajistit soulad mezi navrhovanou úpravou obsaženou v § 16b odst. 2, týkající se zabránění nedovolené komunikace osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, a zněním telekomunikačního zákona.
III. Pověřuje zpravodaje, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem provedl potřebné legislativně technické úpravy.
IV. Pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
Tolik usnesení výboru pro obranu a bezpečnost. A nyní k tomu bodu II, kde má být uveden soulad mezi telekomunikačním zákonem a tímto projednávaným zákonem. Zde vystoupím v podrobné rozpravě a přečtu pozměňovací návrh. Tolik zatím vše, děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím pana poslance Kladívka. Pan poslanec Kladívko má slovo.
Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, kolegyně, kolegové. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. Součástí předkládaného materiálu je rovněž důvodová zpráva, ve které se uvádí, že hlavními důvody předkladu novely zákona je úprava způsobu vnějšího označení příslušníků Vězeňské služby a barevné provedení a označení vozidel Vězeňské služby a "zejména nové úkoly bezpečnostní povahy ve vazbě na mezinárodní smlouvy, na rozhodnutí vlády o účasti v mírových operacích nebo plnění úkolů na území jiného státu včetně možnosti povolat příslušníky Vězeňské služby k plnění úkolů Policie České republiky."
Zdánlivě jednoduchá novela jdoucí správným směrem. Tak by asi uvažoval každý z nás po přečtení důvodové zprávy. Ale po seznámení se s příslušnými změnami v paragrafovém znění dojdeme k závěru, že novela si klade daleko vyšší cíle, než je deklarováno v důvodové zprávě. Uvedu několik případů.
Vězeňská služba se stává ozbrojeným bezpečnostním sborem. V platném zákoně řeší tuto problematiku § 3 odst. 2, který postavení ozbrojeného sboru přiznává složkám Vězeňské a justiční stráže. Po přijetí této úpravy by pozice příslušníka ozbrojeného bezpečnostního sboru připadla i pracovníkům generálního ředitelství Vězeňské služby. Každý pracovník od generálního ředitele až po příslušníky vyřizující běžnou agendu by mohl nosit zbraně a být například nasazován k plnění úkolů Policie České republiky.
Druhý příklad. Podle § 2 bodu 1 odst. 1 "prošetřuje vlastními pověřenými orgány trestnou činnost příslušníků". Ptám se na tomto místě, co znamenají slova pověřenými orgány. Lze v tomto případě vyloučit možnou podjatost, když není v zákoně pevně určeno, kdo přesně má tuto pravomoc vykonávat? Podle mého názoru by trestnou činnost příslušníků měly prošetřovat orgány přímo Ministerstva spravedlnosti.
Dostáváme se k dalšímu příkladu, který je závažnější. Paragraf 11 - Osobní prohlídka a jiné podobné úkoly. Nová věta v odstavci 1: "Dále je oprávněn odebírat pro účely identifikace nebo budoucí identifikace biologický materiál. Pokud je odběr biologického materiálu spojen se zásahem do tělesné integrity osoby, jíž se takový úkon týká, může tento odběr provést jen lékař nebo odborný zdravotnický pracovník." - Ptám se, proč má toto oprávnění mít Vězeňská služba, když již ho má Policie České republiky. Další otázka, která se nabízí - jaká se povede evidence o odběru? Kde se takto shromažďovaný materiál bude využívat? Kde se bude hlídat? Výbor pro obranu a bezpečnost se pokusil najít jakési řešení, ale podle mého názoru i toto řešení není v souladu s možností zneužívat tento materiál. Ve vyspělých demokratických zemích je tato možnost umožněna policii a tento biologický materiál je velice pečlivě shromažďován a hlídán a evidován ve zdravotnických ústavech, které mají certifikaci vydanou příslušnými orgány.
Další příklad, který uvádím, je § 13 odst. 2. Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn zjišťovat totožnost osob a zakročit proti osobám, které se zdržují v bezprostřední blízkosti střežených objektů a chovají se způsobem, který narušuje výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrožuje bezpečnost střežených objektů. Nové znění bodu 2 odst. 2: "Je důvodná obava, že tyto osoby naruší výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrozí bezpečnost střeženého objektu." Co znamená pojem důvodná obava? Myslím si, že toto ustanovení dává jakémukoli příslušníkovi Vězeňské služby či justiční stráže či vězeňské stráže příliš velkou nekontrolovatelnou pravomoc.
Paragraf 16. Nové znění zavádí do podpůrných operativně pátracích prostředků pojmy využitím informátora a zvláštní finanční prostředky. Po přečtení tohoto ustanovení jako by na mne dýchl duch totalitní doby před rokem 1989, kdy tehdejší věznice plnily především složku represivní a zastrašující.
Zvláště mě zaujaly body, ve kterých se uvádí: Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou využívány k úhradě některých výdajů v souvislosti s použitím zabezpečovací techniky a s činností informátora. Musí být s nimi nakládáno hospodárně a v souladu s jejich účelem. - A nyní: "Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují zvláštní právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu." Nabízí se otázka: Jaká bude kontrola, která zamezí případnému zneužití finančních prostředků? Kdo bude rozhodovat o náboru novodobých udavačů? Jaké budou mít výhody? A mohl bych opakovat stejné důvody tak, jako jsem je přednesl v obecné rozpravě v prvním čtení, když jsem vystoupil proti tomuto novému návrhu.
A konečně poslední případ. Paragraf 22 nový odst. 5 písm. d), který zní - poskytuje doprovod zaměstnancům soudu, státního zastupitelství a ministerstva a poskytuje jim ochranu při jejich úkonech prováděných mimo budovu soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva. Dosavadní znění: "poskytuje doprovod a chrání před fyzickými útoky zaměstnance soudu a další osoby přítomné při výkonu rozhodnutí a při jiných úkonech mimo budovu soudu."
***