(16.20 hodin)
(pokračuje Špidla)
Systém dvojité většiny nepracuje u hlasů států s takzvanými váženými hlasy jako smlouva z Nice, ale každému státu dává jeden hlas. Zároveň, jak je ve smlouvě z Nice, tak i v návrhu Ústavy pro Evropu v rámci systému dvojité většiny je zohledněn princip populace, a to v prvém případě ve výši 62 % smlouvy z Nice a ve druhém ve výši 60 % Ústavy pro Evropu. Čili vidíte, že ten rozdíl není příliš podstatný.
Pozice vlády České republiky na Mezivládní konferenci, kterou zastává v souladu s úvodním mandátem přijatým vládou od 1. 10. a podpořeným usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 7. 10., znamená, že Česká republika v první řadě preferuje zachování výpočtu kvalifikované většiny podle parametrů smlouvy z Nice. Pokud se ukáže, že konsensus zemí zúčastněných na Mezivládní konferenci směřuje ke změně hlasovací procedury na systém většiny dvojité, Česká republika bude požadovat úpravu navrženého poměru 50 % hlasů státu, 60 % obyvatel na formu symetrickou - 60 % hlasů státu a 60 % obyvatel.
V rozpravě v Poslanecké sněmovně k Ústavě pro Evropu jste, pane poslanče Římane, uvedl, že zatímco podle smlouvy z Nice činí podíl váhy našich hlasů 3,7 %, v EÚ 25, nový systém nám přikládá jenom 2,2 % z počtu obyvatel. Dále jste rozvedl, že například Polsko se snaží udržet systém z Nice proto, aby mělo lepší pozici vůči větším státům. V systému váhy hlasů podle Nice má Polsko 27 hlasů, Německo, Francie, Británie a Itálie každý 29.
Nový systém zvýrazňuje rozdíl mezi státy v závislosti na počtu jejich obyvatel, to znamená, že se nezvětší jenom počty mezi Německem a Polskem na straně jedné, ale i rozdíl mezi Polskem a Českou republikou na straně druhé. Lze ovšem poukázat i na to, že se zreální proporce mezi středně velkými zeměmi typu České republiky a všemi menšími zeměmi.
Podstata našeho přístupu spočívá v tom, že rozhodování rady bude hlavně v parametrech pro hlasování kvalifikovanou většinou, je nezbytné zachovávat princip rovnosti států. (?) Dále je třeba zajistit, aby při posuzování obou zdrojů legitimity moci Evropské unie, tedy zdroje odvozeného od státu a zdroje odvozeného od občanů, nebyl žádný z nich nadřazován tomu druhému. Proto prosazujeme symetrický poměr 60 : 60.
Zároveň je třeba si otevřeně říci, že potenciál České republiky nezávisí pouze na tom, kolik budeme mít vážených hlasů či procent na počty obyvatel, ale i o schopnosti nalézat spojence pro své myšlenky, které chceme prosazovat v rámci Evropské unie. Česká republika nevstupuje do Evropské unie, aby působila destruktivně, ale aby byla schopna prosazovat své priority na evropském poli, a proto bude záviset pouze na nás samých, jaký koaliční potenciál si dokážeme vytvořit. Ten nám žádná čísla nevytvoří.
Je třeba konstatovat, že jak podle smlouvy z Nice, tak podle návrhu Ústavy pro Evropu je možné, aby kterékoliv rozhodnutí v radě zablokovaly tři velké členské země ve spojenectví s jednou malou členskou zemí, a to jak pomocí vážených hlasů, tak pomocí kritéria počtu obyvatel. Proto je zřejmé, že nejde o zásadní změnu váhy sil, ale v případě schválení systému podle návrhu Ústavy pro Evropu spíše o zefektivnění jednání v podmínkách rozšiřující se EU.
Na konec je třeba doplnit, že obdobou kvalifikované většiny je tzv. konstruktivní abstence. Používá se při rozhodování o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Jde o instrument známý již z předchozích smluv. Návrh Ústavy pro Evropu definuje míru konstruktivní abstence, která může zabránit přijetí rozhodnutí jako jednu třetinu členských států reprezentujících jednu třetinu obyvatel. Z tohoto pohledu je třeba přistoupit k zhodnocení věcnosti a legitimity úpravy nového systému dvojité většiny, kterou navrhujeme a prosazujeme.
Pokud jde o výroky pana ministra Svobody, čerpal je z rozborových materiálů, které jsme měli k dispozici, a myslím si, že základní stanovisko, které lze ve vládním postoji přijmout, je, že při velmi podrobných rozborech se ukáže, že pozice České republiky podle evropské ústavy je o něco málo silnější než pozice podle ústavy z Nice, ale rozdíly nejsou podstatné.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan poslanec Říman využije svého práva na doplňující otázku.
Poslanec Martin Říman: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére. Já nemám tolik času jako vy na sdělení svých argumentů, nicméně na druhé straně si nejsem jist, jestli někdo, kdo poslouchal to, co jste teď sděloval, jestli někdo tomu rozuměl. Nicméně já si z toho odnáším dvě vaše věty. Za prvé někde uprostřed toho vodopádu slov, který jste použil, tak jste řekl, že ano, naše pozice se skutečně zhorší, co se týče procentuálního zastoupení při hlasování, a na konci jste sdělil, že při jakémsi podrobnějším zkoumání zjistíme, že se naše pozice zlepší. Tomu, myslím, nerozumím nejen já, ale nemůže tomu rozumět vůbec nikdo, možná kromě vás. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinu Římanovi. Pan premiér, jak se zdá, nehodlá reagovat, takže přistoupíme k další interpelaci a tou je interpelace místopředsedy sněmovny pana Ivana Langera.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane premiére, pane předsedající, kolegyně a kolegové. Sociální demokracie byla motorem, ne-li lídrem takzvané reformy veřejné správy, o které jste, nebo díky které jste slibovali občanům, že dojde ke snížení počtu úředníků, zlepšení kvality výkonu veřejné správy, že dojde ke zlevnění a přiblížení úřadů k občanům.
Jaká je skutečnost? V mnohých případech lidé namísto toho, aby museli jezdit na jeden úřad, tak jak bylo zvykem, jezdí hned na několik úřadů, velmi často jezdí podstatně dále, než jezdili předtím. A zejména statistické údaje hovoří zcela jasně, že za vašeho předsedování této vládě počet úředníků v Čechách, tedy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, přesáhl magické hranice 250 tis. lidí. Nikdy v životě předtím, nikdy v historii, novodobé historii České republiky, nic takového nebylo.
Podotýkám naši reakci zpoza mne na slova blbost, že jsou to informace, které publikoval Český statistický úřad, a prosím, jestli něco nazýváte blbostí, říkejte, že je blbý Český statistický úřad.
V každém případě se vás chci zeptat, jaké kroky hodláte učinit k nápravě tohoto stavu, pokud považujete tento stav za špatný. Za druhé, kdo ponese odpovědnost za další náklady, které musí být ještě v souvislosti se špatně provedenou reformou vynaloženy, a na jakou výši tyto náklady odhadujete a jaké hodláte konkrétní kroky vyvodit vy sám osobně z nezvládnuté reformy veřejné správy a ze stále rostoucího počtu úředníků.
Děkuji vám za odpověď na tyto otázky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane místopředsedo. Hovořit bude předseda vlády Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Konstatuji, že pan poslanec Langer se mýlí - ono číslo 260 tisíc je sice číslo, které je jaksi správně napsané, ale je nesprávně interpretované. Počet úředníků veřejné správy nedosahuje tohoto počtu. Je to údaj, který zřejmě pan poslanec Langer nepochopil přesně, jakým způsobem se vytváří, a dovolte mi tedy, abych konstatoval několik fakt.
Po ukončení první fáze reformy veřejné správy bylo na krajích 3266 zaměstnanců, z okresních úřadů bylo usnesením vlády delimitováno 2076 funkčních míst. Z toho vyplývá, že předpokládaný počet úředníků měl být 5342.
***