(17.00 hodin)
(pokračuje Špidla)
Nový systém zvýrazňuje rozdíly mezi státy v závislosti na počtu jejich obyvatel. To ovšem neznamená, že se nezvětší jenom odstup mezi Německem a Polskem na straně jedné, ale i rozdíl mezi Polskem a Českou republikou na straně druhé. Lze ovšem poukázat i na to, že se zreální proporce mezi středně velkými zeměmi typu České republiky a všemi menšími zeměmi.
Podstata našeho přístupu tedy spočívá v tom, že v rozhodování rady, a tedy hlavně v parametrech pro hlasování kvalifikovanou většinou, je nezbytné zachovat princip rovnosti států. Dále je třeba zajistit, aby při posuzování obou zdrojů legitimity Evropské unie, tedy zdroje odvozeného od států a zdroje odvozeného od občanů, nebyl žádný z nich nadřazován tomu druhému. Proto prosazujeme symetrický počet 60 : 60, který v systému klade větší váhu na počet obyvatel -
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte mi, vážený pane premiére, je 17 hodin a od této chvíle měly začít interpelace na členy vaší vlády. Materiál, který vám připravili vaši úředníci, prosím, abyste předal panu poslanci Hynku Fajmonovi, aby si jej mohl dál přečíst jako informace o tom, co se děje na tomto poli, protože jste nedokázal využít času, který byl určen na interpelace na předsedu vlády. Musím postupovat podle jednacího řádu sněmovny.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Když dovolíte, dokončím jenom jednu poměrně základní myšlenku. Ve všech debatách o znevýhodňování pozice ve vztahu Česká republika - Evropská unie ústavní smlouvou, kterou předložil tzv. Konvent, se zapomíná na to, že i v Nice je systém dvojité většiny a že výpočet, který se dá provést jako 374 : 12, se musí porovnávat s výpočtem 1 : 25, a zjistíte, že výpočty pana poslance Římana jsou chybné.
Ale zdůrazňuji, že nejpodstatnější je to, co v debatě nikdy nezaznělo: že dvojitá většina 62 % je koncipována již i ve smlouvě z Nice.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Omlouvám se všem paním poslankyním a pánům poslancům i členům vlády, kteří jsou zde přítomni, že jsem nebyla schopna pro premiérovu nevůli dodržet ustanovení zákona o jednacím řádu a že jsme museli požádat o vaši trpělivost, abychom mohli začít blok interpelací na členy vlády se zpožděním. Děkuji vám za toto pochopení.
Zahajuji tedy blok interpelací na členy vlády. Žádám první vylosovanou paní poslankyni Alenu Páralovou, aby se ujala slova a přednesla svoji interpelaci na ministra vlády Zdeňka Škromacha ve věci šikany lidí pobírajících příspěvky. Prosím.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, milí kolegové, v minulém volebním období jsem byla předkladatelkou novely zákona o sociálním zabezpečení, která si kladla za cíl zlepšit postavení maminek, které pečují o zdravotně postižené dítě, a dále si kladla za cíl zabránit šikaně těchto maminek, které se dopouštějí někteří úředníci. Sociálně demokratická vláda tehdy v době, kdy byl ministrem práce a sociálních věcí současný premiér Vladimír Špidla, vyjádřila s touto novelou nesouhlas, čímž se projevila jako velmi asociální. Naštěstí sněmovna tehdy asociální nebyla a novelu přijala a souhlasil s ní i současný ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Ministerští úředníci se ale nesmířili s vůlí zákonodárce a v časopise Sociální politika ještě v minulém volebním období vyložili zákon tak, že šikana maminek pokračuje, a to často nevybíravým způsobem, a že v některých úřadech tomu tak není.
Chtěla bych se pana ministra zeptat, zda již na tento problém narazil a zda je připraven jej řešit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, chtěl bych reagovat na vystoupení paní poslankyně Aleny Páralové.
Ta věc je samozřejmě složitá. Neřekl bych, že se jedná o šikanování, ale z tohoto bych možná zkusil tak nějak shrnout, jak asi situace vypadá pokud jde o péči o osobu blízkou.
Podmínky nároku na uvedený příspěvek, který je upraven v zákonu č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, byly novelizovány v minulém roce na základě poslaneckého návrhu, a to zákonem č. 213/2002 Sb., a jsou platné k 1. červenci 2002. Uvedená novela umožnila občanům pobírajícím příspěvek vykonávat v omezeném rozsahu i pracovní činnosti a tak zvýšit příjmovou úroveň rodiny, která péči o potřebnou osobu zabezpečuje. Zároveň rozšířila okruh situací, kdy je podmínka celodenní péče o potřebnou osobu považována za splněnou. Přitom však v určitých vyjmenovaných situacích podmínila nepřítomnost osoby, která o potřebnou osobu pečuje a pobírá příspěvek k zabezpečení péče, jinou zletilou osobou.
Pracovníci pověřených obecních úřadů, kteří o přiznání příspěvku při péči o blízkou osobu nebo jinou osobu rozhodují, mají povinnost v průběhu pobírání příspěvku kontrolovat plnění podmínek stanovených zákonem pro trvání nároku na příspěvek. Proto nelze kontrolu skutečností, zda je o potřebnou osobu osobně celodenně a řádně pečováno, považovat za šikanování těch, kteří pečují. Velice záleží na vzájemném vztahu pečujícího občana a příslušného sociálního pracovníka. Pokud pečující občan vykonává péči v souladu s dikcí zákona, není důvodem, aby příslušní sociální pracovníci přijímali opatření směřující k nápravě. Jestliže však dochází zjevně k neplnění podmínek a v závislosti na tom i ke špatné péči o potřebnou osobu, je nutné na takovou situaci reagovat, popřípadě příspěvek odejmout.
Zdůrazňuji, že občané, příjemci příspěvku o osobu blízkou nebo jinou osobu, mají možnost v případě, kdy se domnívají, že jsou podle vašich slov, nebo tak jak jsem to vyrozuměl, šikanováni, obrátit se se stížností na příslušného nadřízeného pracovníka nebo na tajemníka obecního úřadu.
Jenom možná v té souvislosti bych chtěl ještě říci, že situaci, kdy takto lidé vlastně pečují o své blízké a mají tento prostor, tak tady myslím, že už teď v návrhu zákona o rozpočtovém určení daní byl poslanecký návrh, který jsme byli připraveni podpořit, a sice v tom smyslu, aby byl možný souběh bez omezení výše výdělku v tomto případě, stejně tak jako už by tomu mělo být teď při rodičovském příspěvku, tak jak prošlo v rámci státní sociální podpory. Doufám, že zákon, který pan prezident vrátil do Poslanecké sněmovny, bude prohlasován sněmovnou a že naši rodiče na rodičovském si budou moci přivydělat neomezeně.
Podotkl bych možná ještě jenom jednu věc k tomuto tématu, že už v září t. r. jsem vydal příkaz, aby Česká správa sociálního zabezpečení v rámci odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, za vymezených podmínek započítávala pro důchodové účely dobu péče o specifikované bezmocné osoby i nad rámec zákona. Je to určité zmírnění tvrdostí, které je zobecněno, a myslím si, že pro tyto osoby, které pečují o osobu blízkou, je to i spravedlivé řešení.
Každý návrh, který povede ke zlepšení této situace a který bude v této sněmovně nebo i v celém Parlamentu České republiky průchozí, budeme o něm moci samozřejmě jednat a hledat způsob řešení, a to si myslím, že bez ohledu na politickou příslušnost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím s doplňujícím dotazem paní poslankyni Alenu Páralovou.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji panu ministrovi a chci mu věřit. Ale přesto bych se chtěla zeptat, právě proto, aby se to ujasnilo, aby ty maminky měly oporu, co mohou maminky udělat, aniž by ztratily nárok na příspěvek při péči o osobu blízkou. Například svěří na jeden den dítě do péče babičky, svěří na jeden den dítě do péče otci, který nežije s rodinou.
***