(10.20 hodin)
Poslanec Eduard Vávra: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, už budu velmi stručný. Chci říci, že tato novela zákona řeší obdobně jako novela zákona o České obchodní inspekci, tisk 355, tzv. humanitární pomoc. Výsledek je v obou případech stejný, ale postupy jsou odlišné. Bylo by vhodné upravit stav tak, aby byly oba postupy shodné. Je zajímavé, že obě novely prošly vládní legislativou, která si rozdílu asi nevšimla. Doporučuji tedy, abychom tisk číslo 420 přizpůsobili již schválenému návrhu zákona o České obchodní inspekci Poslaneckou sněmovnou.
Chtěl bych sdělit, že v rámci humanitární pomoci jde o značné objemy zboží a částek a bude nutno stanovit přesně kontrolní činnost a návazně i postihy, které bude nutno uplatnit. Původně jsem chtěl navrhnout vrátit návrh k dopracování z těchto důvodů, ale předpokládám, že můžeme novelu upravit tak, aby byly oba zákony v procesu humanitární pomoci shodné.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu tedy končím. Budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání vzhledem k tomu, že nikdo nemá zájem vystoupit se závěrečným slovem - ani pan ministr, ani pan zpravodaj.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný návrh nevidím.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 262. Kdo je pro, přikázat tento návrh k projednání hospodářskému výboru? Kdo je proti?
Z přítomných 167 pro návrh 111, proti jeden. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Tím první čtení končím.
Zahajuji bod
53.
Vládní návrh zákona o dani z přidané hodnoty
/sněmovní tisk 496/ - prvé čtení
Prosím, aby tento bod uvedl ministr financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vláda České republiky předkládá na dnešní jednání Poslanecké sněmovny návrh zákona o dani z přidané hodnoty. Tento návrh zákona obsahuje takové změny a doplňky, které mohou být uplatňovány až po datu vstupu do Evropské unie, tj. zejména pravidla pro zdanění zboží a služeb při dodávkách mezi členskými státy. Jedná se o tzv. intrakomunitární dodávky. Proto většina změn nemohla být řešena novelou stávajícího zákona, ale pouze zákonem zcela novým. Toto je nový zákon o DPH, který nahradí dosavadní zákon číslo 588/1992, ve znění pozdějších předpisů.
Dále je v souvislosti s tímto návrhem zákona předložen i návrh zákona o změně některých zákonů souvisejících se zákonem o DPH. Současná právní úprava daně z přidané hodnoty je v zásadě v souladu s předpisy Evropské unie týkajícími se této daně. Je nutné ovšem odstranit některé odlišnosti oproti závazným směrnicím, doporučením nebo obvyklé praxi v zemích Evropské unie a sladit tak plně - až na některé vyjednané výjimky - legislativní úpravu platnou pro Českou republiku s předpisy Evropské unie.
U zmiňovaných výjimek se jedná pouze o ta ustanovení, u nichž Česká republika uspěla v jednáních o přístupu České republiky s žádostmi o přechodné období nebo o trvalou výjimku. Tato jednání, ve kterých byly předmětem posuzování žádosti o tyto výjimky, byla ukončena na podzim roku 2001, kdy byla ze strany České republiky a Evropské komise předběžně ukončena jednání o kapitole daně.
U přechodných období se jedná o uplatnění snížení sazby 5 % i po datu vstupu do Evropské unie u dodávek tepla a u stavebních prací a objektů pro bydlení, a to nejpozději do 31. 12. 2007. O trvalejší výjimku se jedná u snížení výše obratu pro registraci plátců DPH na částku 35 tisíc eur, tedy odpovídající částce 1 milion korun. Toto snížení obratu navazuje na snížení obsažené v novele dosavadního zákona o dani z přidané hodnoty. Pokud jde o tyto výjimky, znamenají, že až do 1. 1. 2008 má Česká republika možnost uplatňovat i nadále sníženou 5% sazbu u dodávek tepla a u stavebních prací a objektů, které jsou dodávány pro účely bydlení.
Z hlediska cenových a sociálních dopadů je nejvýznamnější navrhovanou změnou převedení některých druhů zboží, služeb, staveb a stavebních prací, u nichž nemůže být podle šesté směrnice Evropských společenství uplatňována snížená sazba daně, ze snížené do základní sazby daně, a to s výše uvedenou výjimkou tepla a bytové výstavby. Rozšíření okruhu zboží a služeb zdaňovaných základní sazbou daně bude mít za následek zvýšení cenové úrovně do 1,5 %.
Další navrhované změny se týkají postupu při uplatnění odpočtu a vracení daně, dále jsou navrženy zvláštní způsoby uplatňování daně pro cestovní kanceláře, použité zboží, sběratelské předměty, starožitnosti a investiční zlato.
Nejrozsáhlejší doplnění zákona proti stávajícímu znění pak představují pravidla pro zdanění zboží a služeb při dodávkách mezi členskými státy Evropské unie. Většina navrhovaných změn směřuje ke zvýšení daňového zatížení v oblasti daně z přidané hodnoty. Bude znamenat zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Na slovo veřejných rozpočtů bych chtěl položit důraz, protože podle posledního rozpočtového určení daní inkaso z této daně inkasují i příjmy obecní rozpočty a rozpočtů krajů.
Snížení výše obratu bude znamenat zvýšení počtu plátců daně, a tím i výnosů z DPH. Tento přínos bude v roce zavedení kompenzován uplatněním nároků na odpočet daně u majetku pořízeného za ceny včetně daně. Pozitivní přínos snížení výše obratu a zvýšení počtu plátců se projeví v dalších letech.
Přesuny zboží a služeb mezi oběma sazbami, včetně změn, které jsou realizovány již podle platného zákona k 1. 1. 2004, by mělo po jejich účinnosti, tj. datu vstupu do Evropské unie, přinést zvýšení příjmů státního rozpočtu podle aktualizovaných odhadů v částce cca 17 miliard korun. Pokud jde o účinnost u tohoto návrhu zákona, která je od 1. 5. 2004, fiskální přínos bude přirozeně redukován, a to v letošním roce na částku 11 miliard korun.
Tolik v tuto chvíli pokud jde o základní parametry předkládané normy.
Rád bych rovněž Poslaneckou sněmovnu informoval o tom, že v uplynulých měsících probíhala na úrovni Evropské komise a evropské rady ECOFIN diskuse o přehodnocení seznamu položek, které jsou uvedeny v příloze H šesté směrnice. Jednotlivé členské státy vedly diskusi o tom, zda nerozšířit seznam položek, u kterých je možné uplatňovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty. Vedly diskusi o tom, zda nezrušit některá osvobození, která umožňují uplatňovat nulovou sazbu daně z přidané hodnoty.
Chtěl bych Poslaneckou sněmovnu informovat o tom, že tato jednání nebyla uzavřena žádnou dohodou. Tato jednání v zásadě ztroskotala, to znamená, že k datu vstupu do Evropské unie, resp. k 1. 1. 2004, je Česká republika povinna uplatňovat rozdělení mezi sníženou a základní sazbou přesně podle jednání, která proběhla na podzim roku 2001.
V tuto chvíli jsme z hlediska předkládaného návrhu zákona, v době, kdy tento zákon byl projednáván vládou, ještě neznali výsledek těchto jednání na úrovni rady ECOFIN. Výsledek těchto jednání je k dispozici teprve od úterý, kdy proběhlo finální rozhodování na úrovni ministrů financí. Proto tento návrh zákona neobsahuje zařazení stravovacích a restauračních služeb do základní sazby, ale ponechává je ve snížené sazbě. Tady je možné spatřovat určitý rozpor mezi tím, k čemu máme povinnost se přihlásit, a mezi tím, jaké je znění tohoto návrhu zákona. Pokud se České republice nepodaří ještě do doby, než tento návrh zákona bude v této sněmovně projednáván ve druhém čtení, dosáhnout ještě nějakého jiného výsledku v rámci jednání s Evropskou unií, budeme povinni harmonizovat i tuto oblast, to znamená zařadit stravovací služby a restaurační služby do základní sazby daně.
V tuto chvíli na úrovni Ministerstva financí vedeme konzultace s Evropskou komisí. Musím říci, že poukazujeme zejména na skutečnost, že 13 z budoucích 25 členských zemí Evropské unie uplatňuje na základě dohodnutích derogací a výjimek sníženou 5% sazbu na stravovací a restaurační služby.
***