(17.50 hodin)
(pokračuje Kasal)
Děkuji panu ministru Liboru Ambrozkovi a poslanci Hrnčířovi.
A nyní podle schváleného pořadu bychom se měli věnovat bodu 167, kterým je druhé čtení vládního návrhu zákona o vnitrozemské plavbě. Mám však informaci, že toto druhé čtení nelze provést, protože výbor do této chvíle neukončil projednávání této žádosti. Prosím tedy, aby bylo vzato na vědomí, že tento návrh propadá na sám závěr druhých čtení v bloku, který bude projednáván v příštích dnech či týdnech.
Dámy a pánové, nyní bychom se měli věnovat bodu
34.
Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Václava Exnera, Vojtěcha Filipa,
Michala Haška, Jana Kasala, Jitky Kupčové, Ivana Langera,
Hany Marvanové, Miroslavy Němcové a Jana Vidíma
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 418/ - prvé čtení
Nejdříve vás chci informovat, že pan místopředseda Ivan Langer stáhl svůj podpis pod tímto návrhem zákona. Jeho dopis z 24. září t. r. byl předán všem poslaneckým klubům.
Připomínám, že stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 418/1, a prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů předseda sněmovny Lubomír Zaorálek, který je rovněž předsedou podvýboru pro změnu jednacího řádu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane předsedající. Nechci opakovat řeč, kterou jsem zde již jednou měl k tomuto návrhu zákona. Předpokládám, že tento text byl projednán se zástupci všech poslaneckých klubů, a domnívám se, že změny, které se týkají například interpelací, jsou něčím, na čem existuje poměrně široká shoda, protože nikdo nezpochybňuje, že stávající podoba interpelací je nevyhovující a není to něco, čím by se mohla sněmovna řídit do budoucna, a to jak z hlediska dopadu na veřejnost, tak v zájmu mezi poslanci samotnými.
Doufám, že důvodová zpráva, která je vám k dispozici, je vyčerpávající a že můžeme vést prvé čtení tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane předsedo, a prosím pana poslance Stanislava Křečka, který je určeným zpravodajem pro první čtení, aby se ujal svých zpravodajských povinností.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, tento návrh zákona patří k těm, které vznikají po širokém konsensu týkajícím se našeho vlastního jednání, jednání sněmovny, protože se domnívám, že bude třeba při prvém čtení velmi složitě odůvodňovat návrh tohoto zákona, a proto doporučuji ho postoupit do dalšího čtení a projednat tuto problematiku v určených výborech.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Stanislavu Křečkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Vidím.
Poslanec Jan Vidím: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mojí vlastní chybou a mým vlastním administrativním nedopatřením došlo k tomu, že jsem neodeslal předsedovi sněmovny oznámení o tom, že stahuji svůj podpis pod tímto návrhem. Tuto skutečnost tímto sněmovně oznamuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkujeme vám, pane poslanče, za tuto informaci. O slovo se přihlásil pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych věnoval několik slov tomuto návrhu změny zákona o jednacím řádu, který je z dílny podvýboru, jak jsme slyšeli. Slyšeli jsme, že došlo k širokému konsensu, ale myslím, že asi tak široký není, když někteří kolegové své podpisy stahují. Nicméně se domnívám, že je o čem jednat.
Myslím, že novelu lze rozdělit do dvou částí, a sice jedna, která se týká projednávání zákonů, a druhá, která se týká projednávání různých interpelací. Kdybych to měl shrnout, tak novinky ohledně projednávání zákonů jsou v tom, že třetí čtení by mělo probíhat jen ve středu a v pátek od 9.00 do 14.00 hodin s tím, že může být i jindy, ale to mohou zablokovat dva poslanecké kluby. Při schůzi svolané na žádost poslanců nelze zařadit interpelaci, zákony vrácené prezidentem republiky a Senátem. Ve druhém čtení v žádné rozpravě se nehlasuje o zamítnutí, pokud takový návrh padne, a hlasuje se o tom až po rozpravě ve třetím čtení. Poslední novinkou je, že třetí čtení proběhne nejdříve za 72 hodin po rozdání pozměňovacích návrhů. Chtěl bych to shrnout rychle, co tato novela obsahuje, pokud jde o projednávání zákonů.
Myslím si, že pokud chceme stáhnout třetí čtení a zařadit je na středy a pátky, rozumím tomu, že je to na základě nějakých problémů, které mají členové vlády, kteří jsou také poslanci. Na druhé straně jsem přesvědčen o tom, že pokud to činí některým pánům ministrům nebo členům vlády potíže, vykonávat mandát poslance, tak myslím, že to má i jiné řešení. Ne všichni ministři jsou poslanci, a pokud to někdo nezvládá, myslím si, že je možné tyto funkce oddělit. Nevidím ale důvod, proč by měla sněmovna svůj režim práce přizpůsobovat několika jedincům. Myslím, že by tím vznikala nerovnost mezi poslanci. Současně mám také obavy o tom, že veřejnost často kritizuje, že nejsme při projednávání ve sněmovně, každou chvíli hrozí nějaké hlasování, a pokud tato hlasování budeme soustřeďovat na středu a pátek, tak si myslím, že docela reálně hrozí, že řečníci, kteří zde budou, budou mluvit k ještě prázdnější sněmovně. Jestli to chceme tak udělat, prohlasujme si to a chovejme se podle toho.
Co se mi zde nelíbí, je zrušení hlasování o zamítnutí ve druhém čtení. Domnívám se, že přesunout toto hlasování až po rozpravě ve třetím čtení by mohlo způsobit zbytečné administrativní zatěžování Kanceláře Poslanecké sněmovny. Myslím si, že pokud je nějaký návrh zákona zralý většinově už na zamítnutí ve druhém čtení, nevidím smysl v tom, aby se sepisovaly pozměňovací návrhy, které by se ještě mohly ve třetím čtení upřesňovat, a pak by se hlasovalo o zamítnutí, které padlo ve druhém čtení. Kdyby zamítnutí bylo prohlasováno ve druhém čtení, tak si odpustíme sepisování pozměňovacích návrhů a vůbec zahajování třetího čtení. Tady si tedy myslím, že tento návrh není nejšťastnější.
K upřesnění svolání schůze na žádost poslanců si myslím, že je to naprosto správné. Zajímavé je, že předkladatelé nepřišli na to, že v § 90, který hovoří o prvním čtení zákona, není v žádném odstavci v současné době uvedeno, že se vede o návrhu obecná rozprava. To nějak zpracovatelům uniklo. Ono to vzniklo tak, že se upravoval § 90 - vzpomenete si na zrychlené jednání - a příslušnými úpravami tato část úplně vypadla, takže podle jednacího řádu bychom v prvním čtení neměli vést rozpravu. To lze samozřejmě napravit.
Druhou částí jsou ústní interpelace. Podle předložené novely by měly být na předsedu vlády interpelace od 14.30 do 15.15 a na ministry od 15.15 do 16.15 hodin. Přihlášky na interpelace mají být v den interpelace do 11.00 hodin a losování v 11.30 hodin. Pokud jde o časy, je v novele navrženo, aby interpelující měl dvě minuty plus jednu minutu na dodatečnou otázku a interpelovaný čtyři minuty plus jednu minutu odpověď na dodatečnou otázku. Domnívám se, je v pořádku, pokud jde o délku interpelace a odpovědi, že je to fér, aby měl interpelovaný dvojnásobné množství času než ten, kdo interpeluje. Ale co si myslím, že může být velice nepříznivé pro sám institut ústních interpelací, je to, že se může přihlásit do 11.00, v 11.30 se interpelace vylosují a ve 14.30 začnou probíhat interpelace.
***