(17.40 hodin)
(pokračuje Böhnisch)

A parlament má dnes řešit situaci, kterou si samospráva samozřejmě zavinila do určité míry sama.

Ale k věci, vrátím se k tomu podstatnému, co jsem zde chtěl sdělit. Nemyslím, že zákon by byl nepřepsatelný nebo nezachránitelný, jak tady říkal pan kolega Pospíšil. Proto navrhuji, abychom ho postoupili také ústavně právnímu výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Böhnischovi. Nyní jsem vnímal přihlášku pana poslance Jaromíra Schlinga.

 

Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, musím připomenout některým předřečníkům pár věcí, které uvedli velmi nepřesně. Kolega Šeich hovořil o tom, že vláda k tomuto návrhu zaujala negativní stanovisko. Pouhým pohledem do stanoviska vlády lze zjistit, že tomu tak není. Vláda nezaujala negativní stanovisko, vláda pouze vyslovila řadu připomínek k tomuto návrhu zákona. To je myslím podstatný rozdíl.

Pokud jde o novou ekonomickou politiku, to už vysvětlil pan předsedající. Kolegovi Šeichovi bych chtěl připomenout, že tento zákon vůbec nemá charakter dvacátých let, protože ještě před několika lety se ve Spolkové republice Německo podle takových zákonů stavělo. Dokonce i známý ropovod Ingolstadt, který vede právě do České republiky, byl postaven podle takového zákona, kterým byla jednoznačně liniová stavba definována. Ve Spolkové republice šli dokonce tak daleko, že speciálním zákonem vždy určovali nejen trasu a další okolnosti, ale dokonce stanovovali i rozpočet. Takže na celou dlouhou dobu výstavby stanovovali, jak bude financována.

Pan kolega Říman rovněž nevystoupil zcela přesně, jak je ostatně jeho špatným zvykem, protože kdyby se podíval na hlasování o některých návrzích, která se týkala ekologie, zjistil by, že řada z nás, především členů hospodářského výboru - myslím tím z klubu sociální demokracie - některé návrhy, o kterých tady byla řeč, podporovala. Že nezískaly většinový souhlas sněmovny nebo klubu sociální demokracie, je jiná věc.

Ale upřesnit je třeba ještě jednu záležitost. Tady přece nejde o to, jestli se má příroda chránit, či nemá. Aspoň nejde o to nám, nejde o to sociální demokracii. Jestli pro ODS je ekologie jakousi třešničkou na dortu, pro nás ne.

Ochrana přírody je vždy velmi vážná záležitost. Vždy, u každé stavby je třeba ochranou přírody se zabývat a brát ji velmi vážně. Znovu zdůrazňuji - jde o to, aby ochrana přírody byla brána jako jeden z parametrů, jedna ze složek veřejného zájmu, a byla vážena s těmi složkami ostatními, aby z ochrany přírody nebyla posvátná kráva.

Ochrana přírody samotná nám leží na srdci. Tento zákon neznamená - a v případě přijetí nebude znamenat - že by na ochranu přírody při liniových stavbách nebyl brán zřetel. Všichni si přece uvědomujeme, že každá liniová stavba je výrazným zásahem do přírody. To je neodvratné, to tak je. Právě proto se musíme zabývat tím, aby dopady do přírody a krajiny byly minimální, ale ne aby byla stavba oddalována či na dlouhou dobu vlastně znemožňována. Podívejte se, jak mnohé věci dopadly. Liniové stavby se nakonec realizují, ale realizují se třeba s desetiletým odstupem, dráž a poté, co došlo k mnoha ztrátám na životech. Čili taková je skutečnost.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Schlingovi. Dále se přihlášen pan poslanec Václav Mencl.

 

Poslanec Václav Mencl: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, předkladatelé zde pro odůvodnění zavedení zvláštního právního režimu pro výstavbu dálnic a rychlostních silnic snesli řadu argumentů z reálného života. Všechno, co zde padlo, je jednoduše pravda. Diagnózu původu všech problémů však neudělali. Důvodem těchto problémů je totiž stav zákonů, kterými se výstavba - a nejen výstavba dálnic a rychlostních silnic - řídí, a zákonů, které s tím souvisejí.

Je velmi pozoruhodné - a už to zde konstatoval pan kolega Říman - že při schvalování v této sněmovně jsou právě politickými silami, z nichž jsou předkladatelé tohoto zákona, schvalovány předlohy těch situací, které teď kritizují. Velmi dobře si pamatuji na prostory vytvářené pro nejrůznější lobbisty v zákoně EIA k ochraně přírody a krajiny a mnohých dalších. Zde je podstata problémů, na které si stěžujete.

Nyní konkrétně k vašemu návrhu. Předpokládám, že si všichni uvědomujeme, že dálnice a rychlostní komunikace je nutné trasovat koncepčně v souladu s územím, a jak zde předřečník hovořil, například v souladu s krajinou, v souladu s přírodou a mnohými dalšími prvky osídlení. Proto máme územní plánování. Dálniční a rychlostní komunikace ve schválené územně plánovací dokumentaci jsou veřejně prospěšnými stavbami. V tomto smyslu je tento návrh pouze deklarativní. Nebo se snad opravdu chcete, vážení kolegové, vrátit k trasování bez územního plánování na základě rozhodování dopravářů? Anebo dokonce k nějakému politickému trasování? Ale tam skutečně návrh směřuje.

Za druhé mi dovolte konstatovat, že problémy, které zde byly konstatovány, platí pro všechny stavby - veřejné i soukromé. Jsem tedy přesvědčen, že je naší povinností řešit problémy pro všechny stavby, pro všechny investory, nejen pro výsek veřejných staveb financovaných jedním resortem.

Za další - tento návrh přináší rozsáhlé omezení vlastnických práv. O tom zde mluvil velmi brilantně pan poslanec Pospíšil, takže to rozebírat nebudu. Nebudu to opakovat.

Jaké je řešení tohoto zoufalého výkřiku, jak předkladatel tento návrh označil? Myslím, že je zcela jasný - dopracovat stavební zákon a návrhy souvisejících zákonů do podoby stavebního kodexu, kde bude proces územního a stavebního řízení jednoznačně, jasně a jednoduše definován a upraven. Je samozřejmě na nás, abychom takové řešení požadovali. Z tohoto hlediska je samozřejmě zoufalý výkřik naprosto oprávněný.

Vím, že je pan ministr Němec nemocen, ale nemohu v této chvíli učinit nic jiného, než se ho jako odpovědného ministra zeptat, jak on navrhuje problémy, které zde v zoufalém výkřiku zazněly, řešit. Navrhuji, abychom do jeho účasti tuto obecnou rozpravu po vyčerpání přihlášených, kteří budou chtít hovořit, přerušili a zařadili pokračování buď na příští týden, nebo na příští schůzi. To bych ponechal na organizačním výboru podle stavu nemoci nebo zdraví pana ministra Němce.

Čili podávám návrh na přerušení rozpravy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Případně to upřesníme hlasováním, protože to není věcí organizačního výboru, protože organizační výbor nemůže věc přednesenou ve sněmovně rozhodnout za sněmovnu. To nejde. Upřesníme ho, až bude rozprava vyčerpána podle přihlášek.

Slovo má pan kolega Jiří Pospíšil.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, mám víceméně jenom jednu poznámku, která možná mohla být poznámkou faktickou, ale nechtěl jsem kolegu předběhnout. Týká se vystoupení pana poslance Kaly a pana zpravodaje. Myslím, že pro korektní diskusi nad předloženým návrhem zákona není možné používat argumenty komparativní. Není možné používat argument italského ústavního pořádku či argument německý. Protože tento argument ze strany pánů by byl relevantní, pokud by řekli, jakým způsobem otázka vyvlastnění, resp. zástavního práva a předkupního práva byla v těchto zákonech upravena, jak otázku zástavního a předkupního práva upravuje ústava Itálie, resp. nějaký ústavní pořádek Itálie, a ústava Německa. Pokud by tyto argumenty byly na stole, pak by ty argumenty byly korektní a bylo by možné vzít je do diskuse. Ale takto obecně něco konstatovat, když neznáme specifika těchto dvou právních řádů, to nelze brát jako seriózní argument. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Pospíšilovi. Ještě s faktickou připomínkou poslanec Kala, potom pan poslanec Pavel Hojda.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP