(12.10 hodin)
(pokračuje Pátek)
Navrhují přidat příslušné paragrafy do občanského soudního řádu.
Ještě je třeba se zmínit o stanovisku vlády ze sněmovního tisku č. 388/1. Stanovisko vlády v tomto případě je vesměs negativní. Vláda upozorňuje především na to, že připravuje návrh nového trestního zákona, jehož znění je v současné době předloženo do širšího připomínkového řízení. Předpokládá se, že by v návrhu již nebyla skutková podstata útoku na státní orgán, jak je to dnes v odstavci 2 § 154, a bude zvažováno, zda a v jaké formě bude zachován trestný čin pomluvy. Dále vláda ve svém stanovisku upozorňuje na problematickou úpravu občanského soudního řádu, co se týče vymezení pevných lhůt, dokdy musí soudy rozhodnout.
Tím bych v této chvíli svoji zpravodajskou zprávu skončil. S některými stručnými poznámkami se k tomuto tématu hlásím do obecné rozpravy a avizuji, že v ní podám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová. Jako druhý vystoupí místopředseda Ivan Langer.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se i já vyjádřila k tomuto návrhu zákona. Pokusím se být velmi stručná.
V tomto návrhu, jak již bylo řečeno, předkladatelé navrhují vypustit z trestního zákona odstavec 2 § 154, tedy skutkovou podstatu trestného činu pomluvy státního orgánu, a trestný čin pomluvy v § 206 trestního zákona. Zároveň navrhují zavedení pevně stanovené lhůty pro rozhodnutí soudů, které v občanskoprávním řízení rozhodují ve věcech ochrany osobnosti. V této souvislosti bych i já chtěla připomenout vrcholící práce na celkové rekodifikaci trestního zákona. Zároveň bych chtěla poukázat na některé aspekty navrhované právní úpravy z jiného pohledu, než obsahuje důvodová zpráva, nicméně podle mého názoru stejně závažné.
Nebudu se zabývat návrhem na vypuštění trestného činu pomluvy státního orgánu. S tímto vypuštěním souhlasím a plně ho podporuji, ostatně není součástí ani zmiňované rekodifikace.
U návrhu na vypuštění § 206 trestního zákona, tedy návrhu na úplnou dekriminalizaci trestného činu pomluvy, bych byla mnohem opatrnější. Musím v této souvislosti připomenout článek 10 Listiny základních práv a svobod. Mezi základní práva a svobody, které se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národní nebo etnické menšině, bez rozdílu majetku, rodu nebo jiného postavení, patří lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst, ochrana jména, ochrana před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, ochrana před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Důstojnost člověka je tedy podle mého názoru základním právem člověka. Je veřejným statkem. Zásadně nemohu souhlasit s tvrzením předkladatelů v důvodové zprávě, že "ochrana cti každého je jeho soukromým zájmem". Myslím si, že je nutné velmi pečlivě zvážit, zda je správné ochranu veřejného statku, jakým je lidská důstojnost, ponechat jen na soukromoprávní ochraně a zcela vypustit trestnost. Trestnost vypovídá o společenské škodlivosti. Lidská důstojnost by neměla být pouhým statkem a zbožím, kterého se člověk může domoci jen ve finančně a časově velmi náročném procesu. Pak by byla lidská důstojnost dopřána pouze tomu, kdo by si ji mohl finančně dovolit. Myslím, že to není správné.
V důvodové zprávě se předkladatelé zaměřují podle mého názoru jednostranně pouze na ochranu svobody projevu a práva na informace a ochranu sdělovacích prostředků. Právní úprava však musí být vyvážená a v souladu s citovaným článkem 10 Listiny základních práv a svobod. Nejde jen o neoprávněné útoky na novináře ze strany státu či jiných osob, ale i o vyloučení opačných případů. Z důvodové zprávy předkladatelů jakoby vyplývá, že trestný čin pomluvy v našem trestním zákoně je něco výjimečného, co do trestních kodexů civilizovaných států nepatří. To však zásadně není pravda. Příkladem může být Německo, které zná několik skutkových podstat trestných činů o charakteru pomluvy.
V návrhu na změnu občanského soudního řízení, zavedení pevných lhůt pro rozhodnutí, které by mělo za následek zkrácení občanskoprávních řízení na ochranu osobnosti, což je cíl jistě velmi chvályhodný, vidím však úskalí, která jsou podrobně popsána ve stanovisku vlády. Vláda na ně podrobně poukazuje a myslím, že je třeba i při této úpravě brát v úvahu právě podmínky, které jsou zde zmíněny.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, z důvodů, které jsem uvedla, navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona a v případě, že tento návrh nebude přijat, jeho vrácení předkladatelům k dopracování.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní místopředsedkyni Jitce Kupčové. Hovořit bude pan Ivan Langer, také místopředseda sněmovny.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych na úvod svého vystoupení poděkoval zpravodaji i pracovníkům Parlamentního institutu, kteří nechali zpracovat tuto srovnávací studii, která se zabývá srovnáním trestněprávní a občanskoprávní úpravy pomluvy v České republice s ostatními členskými zeměmi Evropské unie. Myslím si, že to je studie velmi kvalitní, která si nepochybně zaslouží pozornost každého z vás, kdo se touto problematikou zabývá.
Nyní mi dovolte, abych se i já vyjádřil k předkládanému návrhu zákona. Jsem přesvědčen o tom, že záměr iniciovat novelu trestního zákona a vypustit z ní trestný čin pomluvy je velmi závažný, jakkoliv může na první pohled vypadat jen jako drobná dílčí novela. Autoři návrhu nás chtějí přesvědčit, že pomluva ve své podstatě zasahuje do svobody projevu, a další argument, proč by měla být vypuštěna z našeho právního řádu, je její údajné časté zneužívání ve formě podávání trestních oznámení. Jak jsem již řekl, tato na první pohled drobná novela trestního zákona je ve své podstatě vážným zásahem do našeho právního řádu a jde o zásah, který by si měl svojí zásadností a principiálností zasloužit vážnou a seriózní diskusi, jakkoliv názory na tento záměr se mohou od sebe navzájem lišit.
Proč to říkám? Ve své podstatě diskusí nad tímto tématem nediskutujeme o ničem menším než o střetu takových hodnot, jakými na jedné straně je svoboda projevu a na druhé straně čest a vážnost každého z nás. A já jako občan, právník i politik se budu vždy zasazovat o co největší rozšíření svobody každého občana, a to ve všech jejích podobách, od té nejobecnější roviny, kterou je svoboda rozhodovat se o svém životě sám, až po tu nejkonkrétnější, kterou je například svoboda slova a projevu. Přesto jsem ale přesvědčen, že boj za odstranění skutkové podstaty trestného činu pomluvy z trestního zákona není bojem za větší svobodu. Svoboda totiž nemůže existovat bez odpovědnosti, například bez odpovědnosti za vyřčené slovo; jinak by již nešlo o svobodu, ale o anarchii.
***