(11.10 hodin)
(pokračuje Kasal)
Odhlásím vás a poprosím o novou registraci. Poté co se ti, kteří jsou v blízkosti jednacího sálu, dostaví, zahájím hlasování.
Takže, paní a pánové, kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak ho přednesl pan poslanec Michal Doktor? Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 762. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 142 hlasujících bylo pro 130, 4 proti. Usnesení bylo přijato a bod ukončen.
Děkuji panu zpravodaji za vzornou přípravu projednávání tohoto bodu.
Přistoupíme, resp. vrátíme se k bodu, který jsme zařadili a který se týká informace o pozici vlády na Mezinárodní konferenci k evropské ústavní smlouvě.
172.
Rozprava o mandátu vlády a pozici vlády na Mezivládní konferenci v Bruselu
Připomněl bych, že jsme vyslechli, tuším předevčírem, vstupní vystoupení předsedy vlády Vladimíra Špidly a poté jsme se rozhodli zařadit tento bod ještě před závěrem týdne. Tento bod je v tuto chvíli otevřen a já se ptám pana předsedy vlády, zda chce vystoupit. Protože mám informaci, že ano, dávám mu slovo.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, nebudu se teď zabývat detaily, které jsem přednesl při svém minulém vystoupení. Myslím si, že byly dostatečně obšírné. Jsem informován, že jste obdrželi mé vystoupení i písemně a kromě toho jste obdrželi i mandát, který projednala vláda. Protože těchto informací je dost a bylo by zbytečné dále protahovat jednání, dovolte mi, abych se soustředil jenom na opravdu základní vyjádření.
V evropské debatě neobyčejně často se objevuje pojem národní zájem. O národním zájmu jsou napsány poměrně rozsáhlé publikace. Je velmi komplikované najít shodu na tom, čím je a čím není. Myslím si, tak jak je používán ve veřejné debatě zejména ve sněmovně, že je používán nedefinovaným způsobem jako jakýsi fetiš, jako jakési obecné stanovisko, aniž jdeme do detailů. Dovolte mi tedy, abych se zřetelně pokusil vyjádřit, co ve věci Evropské unie chápe vláda České republiky jako národní zájem České republiky, zájem občanů České republiky, a na základě toho formulovala svůj mandát.
Je nepochybně zájmem České republiky, aby byla svébytným samostatným státem, aby byla státem, který je bezpečnostně a politicky zajištěn, aby byla státem demokratickým a aby byla státem, který je na špičce civilizačního rozvoje. Je nepochybně důsledkem propojení světa v globalizaci, že prakticky neexistuje žádný důležitější úkol, který by bylo možno úspěšně vyřešit na úrovni národního státu. Toto poznání vedlo lidstvo k vytváření řady multilaterálních společenství a k vytváření řady mezinárodních dohod a institucí. Jednou z těchto dohod je i Evropská unie. Je to unie států založená na přístupové smlouvě. Zvláštností Evropské unie je to, že vytváří rozvahu mezi principem občanským a principem národním a státním. Je to tedy dohoda založená na systému dvojí legitimity - legitimity občanské a legitimity státní.
Předchozí pokus o určitou integraci a společný postoj vyjádřený ve Společnosti národů, který byl výhradně založen na mezivládním principu, se ukázal jako neefektivní, na své vlastní rozpory posléze zanikl a po dlouhé a celkem vzato předvídatelné agonii zanikl a byl opět následován obdobím evropské tragédie a válek. Odpověď Evropské unie, evropských národů na zkušenosti byla tato: vytvoření instituce nebo vytvoření systému smluv, které v sobě obsahují onen princip dvojí legitimity. Touto cestou se Evropa dávala po velmi dlouhou dobu a dosáhla určitého okamžiku integrace. V tomto okamžiku Česká republika ještě v době minulých vlád požádala o možnost vstoupit do evropské integrace a občané v referendu letošního roku se velkou většinou rozhodli o tom, že je jejich zájmem do Evropské unie vstoupit.
Evropská unie, která se rozšiřuje o 10 států, samozřejmě uvažuje o koncepci, jak pozměnit instituci, jak vytvořit systém, který zachovává dosavadní stupeň integrace a který zachová dosavadní schopnost jednat. Za tím účelem proběhlo velmi ojedinělé jednání Konventu, za tím účelem probíhá Mezivládní konference.
Chtěl bych, dámy a pánové, zdůraznit jednu zvláštnost. Česká republika není členem Evropské unie. Evropská unie vytváří své institucionální změny, své procesní změny, a vytváří je společně se státy, které do Evropské unie teprve budou vstupovat. Vytváří je, nemění stanovy klubu, ale vytváří změnu těchto stanov ve spolupráci s těmi, kteří do klubu teprve vstoupí, a nejenom na úrovni pouhé konzultace, ale na úrovni skutečné demokratické spolupráce a demokratické volby. To je jev, který nebyl dosud v lidských dějinách zaznamenán. Je to jev, který má mimořádnou hodnotu, kterou pravděpodobně nejsme schopni zcela ocenit.
Výsledek Konventu je tedy před námi. Vedou se o něm vášnivé debaty a příští víkend bude vládní delegace rozhodovat na Mezivládní konferenci. Bude rozhodovat, to je opět podivuhodné, protože my budeme s plným právem váhou svého hlasu rozhodovat v situaci, kdy se vyžaduje jednomyslná shoda nad změnami. Opět je to něco, co v dějinách není tak často zaznamenatelné.
Co je tedy z hlediska vlády národním zájmem České republiky? Národním zájmem České republiky je pokračovat v integračním procesu, který byl zahájen v 50. letech a který po desítky let zajistil v Evropě mír a prosperitu těch, kteří se účastnili, za zachování plných demokratických podmínek.
***