(14.40 hodin)
(pokračuje Šimonovský)
Protože obě usnesení, která jsou takto proti sobě postavena - a to jak mezinárodní smlouva AGN, kterou tato sněmovna odhlasovala, tak zákon 114/1995 o ochraně životního prostředí - mají v sobě vnitřní rozpor. Nelze tyto normy dát vedle sebe, protože dohoda AGN nám říká, že máme po řece dopravovat náklady, dokonce je to podmínkou pro kolaudaci dálnice D8, že velká část nákladů bude na řece; na druhé straně říkáme, že Labe má první stupeň ochrany, to znamená, že se tam nesmí dělat vůbec nic.
Je třeba, aby sněmovna řekla jasně - jestli bude chtít, aby se připravovala stavba na Labi, nebo nebude chtít. Já přijmu jakékoliv rozhodnutí, ale to rozhodnutí musí padnout. Další odklady jsou podle mne na vyhazování veřejných prostředků do přípravy všech staveb, kterých už bylo zhruba za 200 milionů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Šimonovskému. Nyní vystoupí Oldřich Vojíř, poté Karel Vymětal.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, inkriminovaný problém je problémem už asi deset let. Bylo zde o tom hovořeno a nechci se k tomu vracet.
Bylo také řečeno, že vláda - resp. i předchozí vlády, abych byl korektní - má v ruce nástroj, jak vyřešit tento problém. Otázkou pouze je, jestli to skutečně vyřešit chtějí a v nějakém velmi rozumném a krátkém čase, protože se dostáváme skutečně do situace, kdy se to stává velmi vážnou ekonomickou překážkou na straně jedné. Na straně druhé musí být vydefinována určitá omezení, aby tady bylo zachováno jisté soužití přírody a člověka i v této oblasti. Myslím, že tomu takto rozumíme.
Vždy jsme byli zastánci toho, že není dobře, aby se ad hoc problém, který, byť trvá deset let, řešil speciálním zákonem nebo vsunutím nějakého problému do zákona. Můžeme zde hovořit o plzeňském obchvatu. Za sebe jsem nikdy nebyl zastáncem toho, abychom to takto řešili, protože můžeme najít jiná místa, kdy pak budeme speciálně toto řešit. I v případě plzeňského obchvatu, tak v tomto případě vlády měly nástroj, jak učinit přítrž tomu, aby stavba buď skutečně pokračovala, nebo se zastavila, s vědomím, že se zastaví a že to ponese nějaké následky.
Jestli dojde k přerušení na straně jedné, chtěl bych apelovat na vládu, aby v rámci přerušení velmi urychleně zaujala postoj a řekla, jak se k této věci postaví. Když dojde k přerušení, tak o tom budeme s největší pravděpodobností jednat až někdy v únoru - to je ad jedna - a měsíc by měl postačit na to, aby vláda se k této věci postavila naprosto jasně, nebo - a to já deklaruji, že není-li tady vůle posunout to někam jinam, já sám za sebe jsem ochoten podpořit pozměňovací návrh, aby bylo jasno, že mým cílem je, a neříkám, že je to standardní, splavnit úsek, o kterém zde bylo hovořeno.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vojířovi. Hovořit bude pan poslanec Karel Vymětal, připraví se pan poslanec Pavel Hojda.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nebudu se pouštět do věcného sporu, protože pro mě to je celkem jasné. Ale co mě překvapuje, že to, co zde předložil kolega Schling, se také nebál podepsat - stanovisko pana Mgr. Dufka, ale to, co předložil Parlamentní institut, dokonce zpracovatel, pokud vůbec nějaký je, ani nepodepsal. Dokonce ani nebyl schopen napsat datum, kdy to vydal. To znamená, že na takový dokument se nedá ani odvolávat. V prosinci je 31 dní, takže je to velice podivný podklad.
Stejně tak musím říci, že to, co navrhl pan kolega Křeček, je nehlasovatelné, protože ve třetím čtení nelze navrhnout vrátit výboru k novému projednání. Myslím, že bychom měli dodržovat jednací řád. Pokud by to neopravil, nemáme o čem hlasovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Já samozřejmě jsem zkratce pana poslance Křečka dobře rozuměl. Byl to návrh na opakování druhého čtení. Pak by mohlo pokračovat to, co on říkal. Nemýlím-li se, dnes už jsme jednou tuto věc řešili.
Slovo má pan poslanec Pavel Hojda.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, osobně se domnívám, že tento zákon už byl dvakrát projednán v hospodářském výboru. Všichni, kdo chtěli, měli možnost se vyjádřit, případně připravit návrhy. I přes to, jak byly předkládány návrhy, byly v hospodářském výboru přijaty prakticky nekontroverzně. To je jedna připomínka.
Připomínka k tomu, že opět máme něco projednávat. Víceméně naváži i na stanovisko pana ministra, ale i kolegy Vojíře. Ať tedy někdo řekne, jestli vůbec existují nějaké technické podmínky, jak zajistit splavnost a přitom nepoškodit faunu, resp. flóru, která v těchto místech je, ale hovoří se tam samozřejmě i o fauně. Je třeba nejprve říci - ano, udělejme vše pro to, aby se flóra zachovala, aby se zachovaly podmínky, ale zajistěme rovněž, abychom, když máme dálnici na jedné straně a na druhé straně třeba rychlostní silnici, teď hovořím v přeneseném slova smyslu, část, která je od Ústí nad Labem až prakticky za německé hranice, nemuseli přejíždět po oraništi, případně ještě s kládami přes cestu. To je vše.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pavlu Hojdovi. Dále se hlásí pan ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Po něm vystoupí pan poslanec Václav Exner.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych navázat na to, co zaznělo od kolegy Vojíře a některých dalších, a na to, co jsem řekl v opakovaném druhém čtení. Ano, tady se již řadu let - a my jsme do toho s kolegou Šimonovským samozřejmě přišli poté, co jsme usedli do čela resortů dopravy a životního prostředí - vede spor, za jakých podmínek dosáhnout větší splavnosti Labe v úseku Ústí nad Labem až státní hranice. Samozřejmě že při projednání v hospodářském výboru vždy zvítězí podpora takovéhoto řešení. Stejně tak jako Ministerstvo dopravy je přesvědčeno, že těch 7 miliard vložených do stavby jezů za to stojí a že se nám to v této republice vyplatí. Proti tomu nic nemám.
Z hlediska ochrany životního prostředí máme možnost udělit výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Stejně tak možnost této výjimky znají evropské směrnice. Jedná se ale o výjimku jednorázovou, na konkrétní stavbu, nikoli na 100 km říčního úseku. Zatím jednání, která se vedla v uplynulých letech, vedla k závěru, že stavba není ekonomicky zcela podložena a že veřejný zájem na dopravě nepřevyšuje zájem na ochraně životního prostředí.
V této fázi rozumím tomu, že je zde snaha, aby tento problém rozhodla nějaká vyšší moc. Zmínil jsem zde ve druhém čtení, že varianty jsou dvě. Je možná varianta rozhodnutí na vládě, aby se vláda po prostudování všech podkladů, jak ekologických, tak dopravních, vyjádřila k tomu, který veřejný zájem podle jejího názoru převažuje. Pokud vláda dojde k závěru, že veřejný zájem na rozvoji dopravy převažuje nad zájmem rozvoje přírody, potom by zřejmě Ministerstvo životního prostředí potřebné výjimky udělilo. Udělilo by je ovšem s určitými podmínkami, které by ochránily labský ekosystém.
V případě, že se rozhodneme pro řešení legislativní, které je podle názoru Parlamentního institutu i našich institutů v rozporu s Bernskou úmluvou a evropskými směrnicemi, i když to tady většině poslanců nevadí, takže já ten argument už ani často nepoužívám, tak samozřejmě že nás to zbaví možnosti vydávat výjimky. Tím to pro mě bude znamenat alibi; bylo by to hezké, ale zároveň nám to ani neumožní stanovit podmínky, za kterých je stavba možná. Pak se tam může bagrovat koryto třeba do deseti metrů.
Já se také přikláním spíše k tomu řešení rozhodnutí na vládě, ale samozřejmě sněmovna je svrchovaným orgánem, a proto nechť se hlasováním rozhodne.
***