(10.40 hodin)
(pokračuje Šeich)
Já myslím, že bychom to možná ani neměli v zahraničí šířit, protože by to působilo schizofrenně, ale na domácí politické scéně si to jistě říci můžeme.
Já myslím, že to vystoupení bylo naprosto skandální, hovořilo se tam o okupaci, hovořilo se tam o spoustě věcí, které vůbec nejsou předmětem této diskuse.
Dovolte mi něco říci k působení českých sil v Irácké republice. Já myslím, že teze jedna musí znít: Česká republika investovala příliš mnoho kapitálu, příliš mnoho mezinárodní politické prestiže České republiky do účasti v akcích v Irácké republice a nemůže v této chvíli - myslím si, že v tom je konsensus, nebo alespoň před posledním vystoupením kolegy Koudelky jsem se domníval, že je v tom konsensus všech demokratických politických stran - jakýmkoliv způsobem vysadit, vycouvat, jakýmkoliv způsobem se ztratit z Iráku bez ztráty kytičky, bez ztráty mezinárodní prestiže. Já si myslím, že v tom musí být konsensus všech českých demokratických sil. To je teze jedna.
Samozřejmě, toto je podepřeno i potřebou iráckých obyvatel o zajištění stability v oblasti a potřebou iráckých obyvatel, aby mezinárodní společenství jim poskytlo podporu, a Česká republika, blížící se vstupu do Evropské unie, musí být jistě plnoprávným, plnohodnotným a platným členem mezinárodního společenství, čili nemůže ani v tomto směru jakýmkoliv způsobem vycouvat z účasti v Irácké republice na zajištění stability v této oblasti.
V poslední době jsme sledovali diskuse - já myslím, že velmi poučné z hlediska formy nasazení českých sil v Iráku - které někdy probíhaly dokonce paradoxně na úrovni Ministerstva zahraničí a zaměstnanců Ministerstva zahraničí, diskuse týkající se efektivity působení české polní nemocnice v Basře. Tyto diskuse byly často zjednodušené krátkodobým mediálním obrazem z návštěvy ministra zahraničí, o poloprázdných lůžkách a takové nějaké zprávy, na druhé straně byly rozdílné zprávy z místa samotného. Já myslím, že posouzení je spíše na seriózní analýze, kterou jsme na úrovni zahraničního výboru několikrát diskutovali s panem ministrem obrany, seriózní analýze týkající se vytíženosti lůžek, počtu pacientů nebo ošetření atd. v české polní nemocnici.
Tyto diskuse o efektivitě našeho působení nemohou nic změnit na tom, že bychom měli poděkovat - a tak se také stalo v usnesení zahraničního výboru a také výboru pro obranu a bezpečnost - osobám, lidem, vojákům, kteří v Basře v rámci působení české polní nemocnice byli a vykonávali svůj mandát. Já myslím, že další diskuse o smysluplnosti akce jako celku jsou v tomto směru podružné. To si myslím, že jsme udělali.
Klíčové je tedy stanovení formy dalšího českého působení v Irácké republice. Já se domnívám, že forma vojenských policistů se jeví jako příhodná. Ze všech informací, které máme od pracovníků a vedení Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničí, se jeví forma v podobě vojenských policistů z hlediska nízké veřejné bezpečnosti v oblasti jako forma vhodná. Je to forma, která v Iráku může pomoci, iráckým obyvatelům může zajistit bezpečnost, a je to forma, která může být vhodná, pokud ji dokážeme efektivně naplnit.
K tomu je třeba splnit několik podmínek. Za prvé, nesmí se stát něco, abychom vedli za rok diskuse, že opouštíme akci "vojenští policisté", protože nemáme lidi na jejich střídání. Já si myslím, že jsme byli panem ministrem obrany ujištěni, že k takové situaci nedojde, a nezbývá než věřit, že je to pravda, abychom nebyli svědky něčeho takového jako v Basře, kdy musíme říkat - opouštíme naše působení, protože v této chvíli nejsme schopni zajistit střídání vojenských lékařů.
Klíčová je podle mne diskuse uvnitř vládní koalice o tomto tématu. Klíčová je diskuse, která je spíše opakováním diskuse, kterou jsme tu vedli v případě vyslání českých chemiků do Kuvajtu. Byly to probuzené antiamerické, pacifistické postoje řekl bych staré levice, které se tu znovu americkým působením v Iráku probudily a ožily a dostaly velmi silný rozměr. Jsou to snahy, které jednoznačně říkají ne jakémukoliv angažmá USA ve světové bezpečnosti, jsou to postoje, které jsou velmi silně zakořeněny v sociální demokracii a získaly oporu dokonce v usnesení sjezdu sociální demokracie. Tato vláda jedná svým způsobem, který je diametrálně odlišný, shoduje se s naším pohledem na věc, nicméně se domnívám, že ujasnění si tohoto vnitrostranického mandátu by bylo vhodné, abychom věděli, s jakou částí sociální demokracie hovoříme, jestli s vládní, nebo s tou, která zásadně odmítá působení České republiky v Irácké republice.
Klíčové bude z mého pohledu také stanovení mandátu, jaký čeští vojáci, čeští vojenští policisté a jejich logistické a další zázemí v oblasti budou mít. Já myslím, že ten mandát je klíčový. To je otázka klíčová, s jakým mandátem češí vojáci vyjedou.
Setkáváme se s diskusemi, které se věnují úvahám o tom, jestli se náhodou nebudou čeští vojáci vracet v zinkových rakvích. Já si myslím, že nic takového si samozřejmě nikdo z nás nepřeje. To je naprosto zřejmé. Na druhé straně hovoříme o vojenských profesionálech, kteří podepsali smlouvy, které jim ukládají účast ve vojenských operacích. Myslím si, že s takovou účastí může být spojeno ohrožení zdraví nebo života. Já si myslím, že to je riziko, které čeští profesionálové musejí nést. Neposíláme tam veřejnost, neposíláme tam české občany, posíláme tam české občany vojáky, kteří se k této službě zavázali.
Na druhé straně je Poslanecká sněmovna povinna svým vojákům poskytnout maximální bezpečnost. Myslím, že tady toto pacifistické tažení staré ortodoxní levice v sociální demokracii, která vychází z jejích historických kořenů a dnes není vůbec v reálném proudu, je doprovázeno pokusy o různé dopřesnění, zpřesňující či změkčující usnesení. Byli jsme takovýchto snah svědky na zahraničním výboru, jsme svědky takových snah v Poslanecké sněmovně. Já se domnívám, že tento změkčující mandát, podobající se tomu, co jsme označovali za "postoj chytré horákyně - ani nahá, ani oblečená", není možný, že je třeba té operaci říci ano, nebo ne. To je teze jedna.
Takzvaný zpřesňující mandát byl v pozadí řady masakrů a humanitárních katastrof, kdy různí vojáci v rámci neznámých operací nebyli vybaveni dostatečným mandátem a museli přihlížet bezpráví, přihlížet masakrům, protože neměli mandát k zásahu. Já myslím, že takový mandát českým policistům nemůžeme dát. Nemůžeme vyslat české vojáky s polovičním mandátem. Já si myslím, že to jediné, co pro ně můžeme udělat, je dát jim takový mandát, který jim zajistí možnost na místě efektivně působit ve smyslu posílení mezinárodní prestiže České republiky. Vyslat vojáky a nedat jim do rukou nástroje k tomu, aby mohli efektivně vykonávat své povinnosti, není možné. Potom by to nemělo smysl. Pokud bychom nevyslali vojáky s mandátem, který jim umožňuje efektivně posilovat prestiž České republiky v zahraničí, nemá takové vyslání smysl.
Druhou základní náplní tohoto mandátu musí být zajištění bezpečnosti našich vojáků. To jediné, co pro ně můžeme udělat, je dát jim takový mandát, který jim umožní efektivně se bránit, efektivně zajistit vlastní obranu jejich životů a majetku České republiky. Bez takového mandátu nemůžeme české vojáky vyslat, protože bychom je vystavili přímému ohrožení jejich životů. Takový mandát by byl tím nejhorším možným, mandát dvojitý, který na jedné straně vyhoví českým pacifistům, zabrání rozkolu ve vládní koalici a vystaví české vojáky vysokému ohrožení jejich životů, protože jim neumožní efektivně se bránit. Řekne jim "ano, můžete jít na místo, můžete sledovat situaci, můžete školit, můžete pozorovat, ale nesmíte střílet, nesmíte se bránit, nesmíte zasahovat proti demonstracím, nesmíte se bránit proti teroristům. Myslím si, že takový mandát by nepřispěl ani České republice a ohrozil by především bezpečnost českých vojáků. To nemůžeme dopustit. To není naším posláním. Naším posláním je naopak zajistit našim vojákům bezpečnost.
Já mohu říci, že v této chvíli ODS podporuje vyslání kontingentu českých vojáků do Irácké republiky, ale za zajištění těchto podmínek, které jsem v předešlém vystoupení zmínil. Je třeba zajistit efektivitu působení českých vojáků v Irácké republice a zajistit jejich ochranu. Na tomto mandátu je ODS ochotna se podílet spolu s vládní koalicí. Myslím si, že je na vládní koalici samotné, aby takovýto mandát dokázala svými hlasy zajistit, aby nevyslala vojáky s dvojitým mandátem a aby dosáhla především shody ve vládní koalici samotné, především v samotné sociální demokracii, která neví, co chce, a žádá podporu ODS. Jenom s takovýmto mandátem je možné s podporou ODS počítat.
Děkuji.
***