(16.30 hodin)
(pokračuje Emmerová)
Nikdo jiný není zmocněn tyto podmínky stanovovat, tudíž napříště by primářem a odborným zástupcem mohl být jmenován kdokoliv, třeba i lékař po promoci. Stejně i kontrola personálního vybavení zdravotnických zařízení by byla svěřena asi krajům, kde ve většině případů působí nelékaři. Jak ti si poradí se složitou odbornou problematikou, která mnohde není nikde řešena, nevím. Nyní nejsou tyto orgány schopny rozhodovat bez těsné spolupráce s komorou.
Obě varianty, A i B, tedy přímo ohrožují kvalitu lékařské péče, jsou v rozporu s praxí většiny zemí Evropské unie, jsou v rozporu s právním statutem ostatních profesních komor v naší republice a odporují záměru vládního návrhu zákona.
Vážení kolegové, volám vás k odpovědnosti. Tu byste měli uplatnit při třetím čtení tohoto zákona. K vašemu přemýšlení dodám takovou maličkost: Je zajímavé, že zubní lékaři i farmaceuti nacházejí v tomto profesním sdružení významnou záruku hájení svých oprávněných profesních zájmů a jejich povinností. Myslíte, že je to jen tím, že je jich podstatně méně než oněch 40 000 jedinců sdružených v České lékařské komoře? Nejde spíše o ztrátu idejí a těch pozitivních hodnot, jako je kázeň, profesní pokora, velkomyslnost, kolegialita atd.? To lze těžko řešit jakýmkoliv zákonem, to už se dotýká samotné etiky a morálky.
Závěrem mi dovolte citovat závěr dopisu od lékaře doktora Jaroslava Imricha z Olomouce. Cituji: "Děkuji za pochopení a věřím, že Parlament České republiky chápe Českou lékařskou komoru jako významnou stavovskou instituci, kterou lékařský stav nezbytně potřebuje pro zachování vysokého kreditu jak odborného, tak i etického, a že Parlament České republiky neztotožňuje Českou lékařskou komoru a její význam s jedním jménem. Lékařská komora, její význam a poslání jsou nadčasové a nelze do novel zákonů promítat momentální sympatie či antipatie k jejím zástupcům či k ní samotné. Svůj stavovský význam a vliv si komora zachová jen tehdy, jestliže všichni lékaři budou podléhat stavovským předpisům určujícím a kontrolujícím jejich úroveň odbornou i etickou." Konec citátu.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Miladě Emmerové. Dále je přihlášen do rozpravy pan profesor Zdeněk Jičínský. Prosím, pane poslanče.
Ještě než vám udělím slovo, požádal bych sněmovnu o klid; kolegy z ODS i kolegy z ostatních politických stran, jestli by případné rozhovory mohli vést mimo jednací sál.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, chci říci, že argumentace, kterou tu uvedla paní předsedkyně výboru kolegyně Emmerová, je vážná a je třeba k ní opravdu vážně přistupovat. Myslím, že jsme se nejednou setkali, když řešíme různé problémy, s tím, že nejsou jednoznačná řešení. Že řešení určitých situací či určitých institucí může být takové, nebo může být i jiné.
Kolegům, kteří tu byli v minulém období, chci připomenout, že - bylo to na jedné z posledních nebo předposlední schůzi, to už přesně nevím - před volbami vystoupil tu poslanec Marek Benda, který dal také návrh na nepovinné členství v lékařské komoře. Bylo to spojeno s návrhem nějakého zákona, se kterým to vůbec nesouviselo. Naštěstí to Poslanecká sněmovna nepřijala.
K těm kolegům, kteří mají hlubší zájem o právně teoretické problémy stavovské samosprávy, bych chtěl doporučit velmi závažnou práci jednoho z největších českých právníků, je to tedy právník moravský, ale v tomto směru myslím, že ho můžeme považovat za právníka českého, Františka Weyra, jednoho z tvůrců tzv. normativní teorie spolu s vynikajícím rakouským právníkem Hansem Kelsenem, který koncem 20. let napsal vynikající teoretickou práci, která v tomto směru má stále ještě dneska platnost, "K teorii nucených svazků". V tomto směru stavovské samosprávy jsou určitými důležitými orgány, které plní funkce veřejné správy. Nejsou to jenom veřejné dobrovolné organizace na nějaké odborové bázi, mají prostě vyšší funkce v zájmu celé společnosti. A opravdu ten argument, který uvedla kolegyně Emmerová, je vážný, abychom z momentálních problémů, které jsou spjaty s personálním obsazením určitých orgánů lékařské komory, nevyvozovali generální závěry.
Závěrem bych chtěl říci ještě jednu věc. Myslím, že doba a celkové prostředí, ve kterém teď jednáme, je příliš hektické, než abychom přijímali rozhodnutí, která vyžadují opravdu delší čas a klidnou úvahu.
Myslím, že vyhovět pozměňujícím návrhům kolegy Maštálky, i když nepopírám, že některé nepochybně mají jistou racionální stránku, ale vyhovět jim by znamenalo zavést situaci zhoršení existujícího stavu. Určité funkce, které lékařská komora plní, by neplnil nikdo. Jistý sjednocující moment v celostátním měřítku by zabezpečen nebyl. Myslím, že bychom měli velmi vážit, abychom do všeho toho neklidu a rozvolnění celé řady struktur nevnášeli další zneklidňující moment.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu profesoru Jičínskému. Konstatuji, že to byl poslední přihlášený do rozpravy. Nikoho dalšího nevidím, a proto obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem na závěr obecné rozpravy paní ministryně nebo pan zpravodaj. Není tomu tak.
Nepadl v obecné rozpravě žádný návrh, ani na vrácení výboru k novému projednání, ani na zamítnutí. Můžeme tedy pokračovat podrobnou rozpravou, kterou právě zahajuji. Mám přihlášku pana poslance Maštálky a žádnou další přihlášku nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, nesmírně si vážím svých dvou předřečníků a snad nepatřím k těm, který by chtěl slova svého učitele nebo své učitelky z oboru jakkoli nebrat na vážno. Pokusím se na některé připomínky, které byly vzneseny paní kolegyní Emmerovou i panem profesorem Jičínským, vysvětlit v průběhu komentáře k mým dvěma návrhům k jednotlivým paragrafům a potom možná na závěr několik obecných poznámek, které s paragrafy asi nesouvisí.
Za prvé chci tedy sdělit, že návrhy komplexní pozměňovací, které byly při minulém projednávání ve druhém čtení vedeny pod písm. B, varianta 1 a 2, nepřevádím do tohoto druhého čtení a chci předložit, a doufám, že se tak neprodleně bude dít, dva nové komplexní pozměňovací návrhy v tomto druhém čtení, které budou pod písmenem varianta A a varianta B.
Dovolte mi tedy k variantě A poznámky k jednotlivým paragrafům. Omlouvám se, že budu mluvit poněkud podrobněji, ale jak zde předřečníci naznačili, jde o téma velice závažné a stejně jako oni se snažili vysvětlit svoje přístupy, pokusím se tak učinit i já.
Tedy § 1 řeší věc základní, to je povinné či nepovinné členství. Ve variantě A dochází k zásadní změně, která se týká podmínky povinného členství v komorách pro výkon povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, na členství dobrovolné. Legalizuje se v tomto paragrafu nově faktický stav, kdy všechny tři komory mají de facto svoje sídlo v Praze.
V § 2, kde se mluví o získávání odborné způsobilosti, vzhledem k tomu, že jsme, jak jsem již řekl v obecné rozpravě, přijali zákon o podmínkách získávání uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, tento nový paragraf definuje jak podmínky pro získání, tak i způsob potvrzování těchto podmínek pro tato povolání.
***