(15.10 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Tyto prostředky byly obcím půjčovány ve výši zhruba jednoho milionu Kč na tři tisíce obyvatel. Byla to návratná finanční výpomoc, bezúročná, a obce mají tyto prostředky po deseti letech fungování v rámci obecního rozpočtu vrátit státu. A zde se domnívám, že je možno, aby se tyto prostředky staly příjmem Státního fondu rozvoje bydlení. V jednotlivých letech se jednalo zhruba o 300 milionů Kč každý rok, a bude tedy možné podle mého názoru, aby se staly jakýmsi podpůrným zdrojem pro Státní fond rozvoje bydlení. Navíc tento státní fond má také jeden z programů, který je přímo určen pro obce na zřizování obecních fondů rozvoje bydlení. To je první téma k diskusi.
Druhé téma je daň z převodu nemovitostí. Jsem si vědom, že není možné v současné době přijít s návrhem, aby výnos z této daně se stal příjmem Státního fondu rozvoje bydlení, protože jistě daleko vyšší prioritou je konsolidace veřejných rozpočtů a daň z převodu nemovitosti tvoří i celkově v daňových příjmech jakousi nezanedbatelnou část. Nicméně jsem toho názoru, že od roku 2007 by bylo možné, aby alespoň část daně z převodu nemovitostí se stala zdrojem pro Státní fond rozvoje bydlení. Je tedy možné, aby v rámci třetího čtení byl přijat pozměňovací návrh, který by zajistil část této daně pro Státní fond rozvoje bydlení s patřičným odsunutím účinnosti tohoto námětu.
Na závěr bych chtěl dát k úvaze ještě třetí námět. Státní fond především poskytuje různé programy a tituly, které jsou směrovány pro obecní samosprávy. Domnívám se, že to je důvodem nebo vhodným momentem k tomu, abychom také uvažovali, zda do rozhodovacích mechanismů Státního fondu rozvoje bydlení nějakým silnějším způsobem také nezapojit regiony. Nemyslím teď přímo krajskou samosprávu, ale jakýsi orgán i na úrovni krajů.
To jsou moje poznámky k předloženému návrhu. O ostatních námětech nebo o ostatních momentech zde hovořil pan zpravodaj. Nebudu vás tím tedy zdržovat. Děkuji, že jste mě vyslechli, a očekávám, že k těmto třem námětům bude prostor v rámci druhého a třetího čtení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane poslanče. Nyní uděluji slovo panu poslanci Pavlu Hrnčířovi. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, vládní návrh zákona, který nám byl předložen, zcela určitě řeší několik potřebných novelizačních bodů, ale zároveň navrhuje dvě změny, které jsou více než problematické a podle mého názoru velmi nežádoucí.
Za prvé, do možných příjmů fondu zahrnuje novou položku, a to "přijaté půjčky a úvěry". Tím umožňuje dosud nemožné - zadlužování Státního fondu rozvoje bydlení. Takže nám v České republice nestačí deficitní státní rozpočet, předlužená státní kasa, ale vláda chce umožnit i zadlužování Státního fondu rozvoje budoucnosti. Poté co pan ministr zjistil, že investiční ambice v bytové výstavbě nenaplní ani prostřednictvím státního rozpočtu, ani prostřednictvím Fondu národního majetku, rozhodl se to vyřešit na dluh. To ale není originální řešení, to je řešení špatné a krátkozraké.
Dalším, nemenším zdrojem mých obav jsou i nové možné výdaje fondu. A to nejsou, jak byste si možná někteří z vás mysleli, nové investice do bytové výstavby, ale nákupy státních dluhopisů. Avšak to je přece, dámy a pánové, přesun dluhů ze státního rozpočtu do státního fondu! Vláda si vytvoří dluh a přemístí jej do své podřízené organizace. To opět není originální řešení. To vymysleli jiní kabrňáci. Někteří z nich už sedí na Pankráci. (Smích v sále.)
Na rozdíl od pana zpravodaje si nemyslím, že můžeme návrh zákona s čistým svědomím pustit do dalšího čtení, a pokud bychom to přece jen udělali, nebyl by to už Státní fond rozvoje bydlení, ale rovnou bychom ho mohli přejmenovat na Státní fond rabování budoucnosti. (Potlesk zprava.) A to si myslím, dámy a pánové, že nechcete ani vy, ani já. Proto dávám návrh na zamítnutí. Pokud byste přece jen chtěli zvolit mírnější řešení pro vládu, dávám další návrh, a to návrh na vrácení k dopracování.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pane poslanče, já vás jenom poprosím o upřesnění. Váš druhý návrh je podmíněný? Pro případ, že by nebyl přijat návrh na vrácení, dáváte návrh na dopracování? Ano, děkuji.
Pan poslanec Hrnčíř byl posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Vidím, že se hlásí pan poslanec Michal Doktor. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji. Pro mne se stalo výzvou sdělení pana zpravodaje, který předložil Poslanecké sněmovně tvrzení, že se vláda zamyslela a zamýšlí. Já přicházím s tvrzením, že deklarovaná podpora bydlení je laciným reklamním trikem sociální demokracie, navíc dávno vyprázdněným skutky, které tady prosadila na půdě Poslanecké sněmovny.
A tak prosím, pane zpravodaji, zkuste se zamyslet se mnou, na očích veřejnosti, jak že se to vláda sociální demokracie zamyslela.
Obor daně z příjmu: Vláda prosadila změnu odpisové sazby v oboru staveb z 30 na 50 let, tedy zpátky do dob, kdy byly stavby odepisovány v předlistopadovém ekonomickém režimu. Fiskální výnos znamená, že pan ministr financí má každý rok zhruba o jednu miliardu Kč navíc ve státním rozpočtu. Znamená to ovšem, že potenciální investoři, majitelé těchto staveb, zaplatí miliardu korun ze svých peněz, ze zdrojů, které mohli vynaložit na další výstavbu, na další investice.
Změna v oblasti DPH: převod stavební činnosti z 5 % do 22 %. Jistě můžeme argumentovat tím, že jsme byli povinni tuto sazbu, respektive tuto změnu provést, protože nám to nařizuje direktiva Evropské unie. Je ovšem třeba říci, že stavební boom, který prožívá oblast stavebnictví v závěru letošního roku, zhruba o 7 % navíc proti očekávání, bude následován stavební represí. Nikdo nebude stavět, protože stavební výkony budou minimálně formálně realizovány už v průběhu letošního roku a začátkem příštího roku a skluz stavebních výkonů v závěru příštího roku myslím uvede vládu více do reality.
Co ovšem zdaleka nejvíce odporuje tvrzení, že je podpora bydlení a že zejména bydlení mladých rodin je prioritou vlády, je ono pochybení, které jsme zde zmiňovali v průběhu projednávání zákona o dani z přidané hodnoty, kde jaksi mimochodem chybou úředníků z Ministerstva financí se zapomnělo na to, že od Nového roku, respektive od 1. května příštího roku bude nově sazbou 22 % zdaňován převod nemovitostí. A tak například na pozemku v hodnotě jednoho milionu Kč, pozemku potenciálně nabytého pro nějakého investora, který by byl od 1. 5., zatížen sazbou 3% daně z převodu nemovitostí, bude nově tento převod nemovitosti zatížen 22 %. Jinými slovy, za jeden milion zhruba 30 tisíc Kč daně z převodu nemovitosti a dalších 220 tisíc pro stát na DPH!
***