(10.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Martinu Římanovi. Prosím ho, aby sledoval dále rozpravu jako zpravodaj.
Nyní, přestože jsem avizovala, že vystoupí pan poslanec Gongol, s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Urban. Po něm se přihlásil vicepremiér Sobotka.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, budu reagovat pouze na dvě otázky, které zde zazněly. Pěkně jste si zatleskali, ale něčemu, co není vůbec pravda. Za prvé - v životě jsem neřekl žádnou cenu, za kterou by se měly privatizovat hnědouhelné společnosti. Jestli o tom spekulují média, to je jejich věc. Nikdy jsem žádnou takovouto cifru neřekl. Dokud neproběhne výběrové řízení, tak ji také neřeknu. To za prvé.
Za druhé - prostředky, které jsou vázány na rekultivace, nebude možné použít na úhradu kupní ceny, jak se nám snažíte neustále vnutit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím místopředsedu vlády Bohuslava Sobotku.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, musím říci, že mě nepřekvapuje, že o tuto privatizaci je takový zájem. Nejen zájem mediální, zájem odborné veřejnosti, ale i zájem členů této Poslanecké sněmovny. Je to první privatizace dolů v České republice, která probíhá standardním způsobem. (Smích a potlesk z lavic ODS.) Děkuji za toto ocenění. Je tomu skutečně tak.
V tuto chvíli nechci hovořit o privatizacích, které zde probíhaly v minulosti. Pokud na to budou v diskusi požadavky, jsem připraven informovat o tom, jakým způsobem se v této zemi privatizoval OKD, jakým způsobem se v této zemi privatizovala Mostecká uhelná společnost, jak minulé vlády nastavily podmínky a jaký obrovský výtěžek získaly z těchto privatizací. Myslím, že je to velmi zajímavé téma, o kterém na půdě Poslanecké sněmovny můžeme podrobně hovořit, ale myslím, že to téma je jiné než to, co je na programu této schůze. Ale jsem připraven se k němu v rozpravě ještě vrátit.
Vláda se rozhodla absolvovat proces výběrového řízení, které je postaveno na základě více kritérií, podle kterých budou posuzovány jednotlivé nabídky uchazečů. Vláda měla přirozeně podle zákona možnost rozhodnout se i pro jiné metody privatizace. Mohla použít jiné metody, které byly v minulosti používány, vláda mohla použít např. metodu přímého prodeje. Tato metoda byla v minulosti používána i u některých velkých společností. Vláda se rozhodla tuto metodu nevyužíti. Rozhodla se jít cestou veřejného výběrového řízení, které je postaveno na základě hodnocení více kritérií včetně kritéria ceny.
Jestliže jsme odmítli formu přímého prodeje, učinili jsme tak mimo jiné také proto, že jsme přesvědčeni o tom, že právě veřejné výběrové řízení může výrazně přispět k tomu, aby byla objektivizována cena, za kterou by se tyto státní majetkové podíly měly prodat. Osobně jsem hluboce přesvědčen o tom, že nikoliv přímý prodej, ale právě veřejné výběrové řízení může k takovéto objektivizaci ceny přispět.
Chtěl bych ujistit všechny přítomné i hosty, kteří jsou dnes přítomni projednávání tohoto bodu, že vláda má v úmyslu tyto majetkové podíly prodat za poctivou cenu. Tyto majetkové podíly neprodáme pod cenou, prodáme je za poctivou cenu. Tato poctivá cena bude zvažována nejen v souvislosti s předloženými podnikatelskými záměry a záměry na rozvoj těchto společností, ale bude zvažována také s ohledem na ocenění těchto majetkových podílů. To zde zmíněno zcela zřetelně nebylo, a proto bych to chtěl zcela zřetelně zmínit.
Součástí procesu privatizace těchto dvou hnědouhelných společností je i nezávislé ocenění podílu, který stát v těchto společnostech drží. Nikdo z nás v tuto chvíli nemá informaci o tom, jaké toto ocenění bude a jaký bude výsledek tohoto nezávislého procesu, ale tato informace vstoupí do veřejného výběrového řízení a bude to informace, kterou bude mít vláda k dispozici v okamžiku, kdy dostane návrh příslušné meziresortní komise. A vláda bude moci porovnat nabídky, které budou obsaženy v návrzích jednotlivých uchazečů, bude moci porovnat doporučení meziresortní komise a bude moci porovnat tuto cenu, která bude výsledkem nezávislého posuzování hodnoty těchto dvou majetkových podílů.
Proto pokud dnes někdo hovoří o nějakých částkách, tak jsou to částky, které vyplývají z čirých spekulací. Není žádný vládní dokument, který by počítal s nějakou konkrétní částkou, která by měla směřovat k výnosu z privatizace těchto dvou hnědouhelných společností, ani každé z těchto společností zvlášť. Jediný údaj, který je v této chvíli v oficiálním vládním dokumentu přítomen, je odhad celkových privatizačních výnosů, které může inkasovat Fond národního majetku v příštím roce. A ten je dán kumulativně za všechny očekávané privatizace, které v tuto chvíli jsou předpokládány, ale přirozeně se dá očekávat, že do toho ještě mohou vstoupit některé jiné privatizační procesy. A to není částka, která zde byla zmiňována. Žádný oficiální vládní představitel nikdy nezmínil žádnou konkrétní částku. To by přirozeně nebylo rozumné, to by přirozeně nebylo taktické, protože vláda usiluje o to, aby maximalizovala výnos z této privatizace.
To, že podmínky pro stanovení doporučení meziresortní komise byly stanoveny tak, že cena má roli zhruba 45% a podnikatelský záměr 55%, to zohledňuje i to druhé kritérium, které stojí vedle ceny, a to je kritérium dlouhodobého podnikatelského rozvoje těchto dvou společností - kritérium zachování těžby a kritérium zachování pracovních příležitostí v tom počtu, který bude v předpokládané těžbě přirozený. Ale to bude doporučení meziresortní komise, které přijde do vlády. Vláda poté se zřetelem ke všem těmto skutečnostem rozhodne.
Podle mého názoru je velmi nešťastné, jestliže Poslanecká sněmovna projednává jednotlivé privatizační kauzy v jejich průběhu. Já bych rozuměl tomu, pokud by se sněmovna vyjadřovala k záměrům privatizace, pokud by se Poslanecká sněmovna zabývala hodnocením úspěšnosti vlády v rámci privatizačního procesu, ale pokládám za velmi nešťastné, jestliže v rámci probíhající privatizace, jestliže v situaci, kdy zde, byť teoreticky, ale existuje možnost, že třeba bude nové kolo privatizace směrem k těmto dvěma společnostem, jsou zde zmiňovány z úst členů této Poslanecké sněmovny konkrétní soukromé obchodní společnosti. Protože tím se zcela zřetelně dostáváme do pozice, kdy některé obchodní společnosti jsou zde v Poslanecké sněmovně zmiňovány v kladném světle, některé jsou zde zmiňovány v záporném světle a to samozřejmě může, byť nepřímo, ovlivnit probíhající privatizační proces. A to pokládám za velmi škodlivé. Myslím si, že to může vést ke snahám ovlivnit tento proces během projednávání této kauzy v rámci Poslanecké sněmovny. Myslím, že to není dobře pro Poslaneckou sněmovnu, není to dobře pro jasné a zřetelné odlišení role legislativy v našem ústavním systému.
Vím, že v minulosti zde v této sněmovně, v této místnosti se vedly bouřlivé debaty mezi sociálními demokraty, kteří tehdy byli v opozici, a mezi ODS, která tehdy byla ve vládě, o privatizační legislativě. Jenže tehdy ODS ubránila to pojetí, že privatizace je věcí exekutivy. Podle mého názoru to bylo, a čas to ukázal, v zásadě správné rozhodnutí, pokud exekutiva tuto privatizaci pojímá odpovědně. Je to tak. Domnívám se, že bychom si na tyto diskuse, které zde byly vedeny, měli vzpomenout. Měli bychom si vzpomenout a uvědomit všechna rizika, která mohou spočívat v tom, že se konkrétní privatizační kauzy, které se dotýkají konkrétních soukromých osob, konkrétních soukromých společností, projednávají na půdě Poslanecké sněmovny.
***