(15.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Tím druhým, který máme před sebou, je
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 220/1991 Sb.,
o České lékařské komoře, České stomatologické komoře
a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 446/ - druhé čtení
I ve druhém čtení předložený návrh z pověření vlády uvede ministryně zdravotnictví Marie Součková. Takže vás, paní ministryně poprosím, abyste se i tady ujala slova.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb., se předkládá právě v souvislosti s návrhem zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti. Předkládán je z toho důvodu, že při projednávání právě zákona o lékařích při projednávání v Poslanecké sněmovně byly vzneseny pozměňovací návrhy dotýkající se tohoto návrhu zákona, a proto jsme vytvořili novelu tak, aby odpovídala plně požadavkům, které byly vzneseny při projednávání osmého návrhu zákona o lékařích. Na základě požadavků poslanců zakotvit v novele zákona vedle souvisejících změn se zákonem o lékařích přímo s tímto zákonem i nesouvisející, a to jednak ustanovení nové organizační struktury komor. Proto byla zvolena právě samostatná forma nového zákona.
Dovolte mi, abych ještě v krátkosti informovala o důležitém usnesení, které se objevilo v návrhu daného zákona. Za bod 14 bych vložila nový bod 15, který zní: Bod 15.
V § 11 odst. 3 se slova "nebo požádá-li o to revizní komise okresního sdružení" zrušují a následující body se přečíslují. Jako odůvodnění bych chtěla použít právě to, že tuto úpravu je nutné provést v návaznosti na bod 13 navrhované novely zákona č. 220/1991 Sb., kterým se navrhuje též zrušení revizní komise okresnímu sdružení. Plně to odpovídá novému organizačnímu uskupení komor. Proto je třeba, aby i tato otázka okresních sdružení ve smyslu revizních komisí byla vyřešena.
Věřím, že některý z poslanců si osvojí tento pozměňovací návrh a vznese ho při projednávání tohoto zákona. Děkuji za pozornost a prosím o podporu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Návrh jsme přikázali k projednání opět výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Usnesení bylo rozdáno jako tisk 446/1. Zpravodajem výboru byl určen pan poslanec Jiří Maštálka, takže ten by se nyní měl chopit slova.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji, pane předsedo. Dovolím se odvolat na to, že jsem se dnes vrátil ze služební cesty, která byla schválena organizačním výborem, a vzhledem k tomu, že původní informace o schůzi měla datum 11. 12., nemám u sebe momentálně materiál, usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, abych ho mohl přesně ocitovat. Nicméně v obecném rámci musím říci, že bez pozměňovacích návrhů byl tento tisk projednán výborem pro sociální politiku a zdravotnictví a propuštěn do druhého čtení. To je poznámka první.
Děkuji kolegovi Janečkovi, teď už mohu napravit svoji chybu.
Dovolte mi tedy, kolegyně a kolegové, abych vás seznámil s usnesením č. 113 z 18. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví ze dne 5. listopadu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 446.
Po odůvodnění ministryně zdravotnictví zastoupené náměstkem ministryně zdravotnictví Rostislavem Čevelou, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Maštálky a po rozpravě výbor pro sociální politiku a zdravotnictví
1. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 220/91 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské komoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 446;
2. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.
Tolik formální naplnění, kterým mě pověřil výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.
Nyní mi dovolte aspoň krátce v obecné rozpravě se vyjádřit k této problematice. Chtěl bych vyslovit souhlas s tím, co bylo předneseno v úvodním slově paní ministryně. Nicméně jde o zákon, který ošetřuje velice závažnou problematiku ve zdravotnictví, o zákon, který může a také nemusí způsobit napětí v těchto zdravotnických sdruženích. Z tohoto důvodu chci podat komplexní pozměňovací návrh, a to ve dvou variantách, které budou upravovat nejen to, o čem mluvila paní ministryně, ale budou reflektovat i věci, které vyplývají z činností těchto komor.
Obecně jsem se vyjádřil při prvém čtení o svém přístupu k povinnému a nepovinnému členství a k problematice komor jako takové. Řekl jsem i některé obecné zásady a dovolte mi nyní, abych zásady podrobněji rozvedl.
Podle mého názoru komora nesmí být k ničemu oprávněná, ale zákon jí musí ukládat povinnost, pokud má být komoře svěřena nějaká část výkonu státní správy. Takzvané oprávnění znamená, že komora konat může, ale nemusí. Takové postavení nemá žádný orgán státní správy, a tudíž takovou libovůli nemůže mít ani komora, jíž má být část výkonu státní správy svěřena.
Za druhé se domnívám, že veškerý na komory přenesený výkon státní správy musí mít stejně jako v případě orgánů státní správy jasná pravidla, daná obecně platnými právními předpisy, rozhodně nikoli mnohdy vágními stavovskými předpisy, které rozhodování svěřují volné úvaze orgánů. Proti takovému rozhodnutí se přirozeně nelze účinně odvolat, protože nelze u soudu doložit jednání v rozporu s obecně platnými právními předpisy, které neexistují. Současný zákon by tak kodifikoval možná i zvůli. Ani úředníkům státní správy nemá být poskytován prostor pro libovůli, i když se tak bohužel děje tím, že je jim umožněno volné posouzení jakékoli žádosti. Toto je korupční prostor, který umožňuje vymáhání úplatků a zvýhodňování či znevýhodňování žadatelů. Ti se tak ocitají v nerovnoprávném postavení. Komory mohou být zmocněny stejně jako orgány státní správy pouze k porovnání vlastností žadatele s požadavky, které stanoví právní norma.
Za třetí, pokud nebude mít komora povinné členství - a já k takovému pojetí inklinuji - bude muset vedení komory usilovat o neformální posílení své autority mezi svými členy, aby je neztratilo, a proto je bude muset motivovat k členství mj. i jejich reálným podílem na rozhodování. Současné stavovské předpisy legitimizují vedení rozhodnutím nepatrné části členů. Delegáty volí nepatrný zlomek členů. To je v jakékoli demokraticky strukturované organizaci vyloučeno. Žádná demokratická organizace nemůže jednat za členy, kteří ji k tomu dobrovolně nezmocnili. Nepovinné členství lékařům podle mého názoru prospěje, protože vedení komory nebude vykonávat pravomoci nad nimi, ale pro ně.
Za čtvrté, zákonné oprávnění k účasti na různých rozhodování v rámci státní správy je nesmyslné. Tomu odpovídají i výsledky takových jednání. Komory přirozeně musí být nepominutelným připomínkovým místem v připomínkovém řízení při přípravě obecně závazných právních norem, které se dotýkají komorám svěřených pravomocí. Zda je komorám svěřen podíl na rozhodování kolektivních orgánů, musí řešit jiné zákony.
Za páté, komorám může být svěřeno vždy s odvoláním na obecně závazné právní normy v režimu správního řízení vydání potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů a o splnění technických a personálních podmínek činnosti zdravotnických zařízení.
Za šesté, komorám podle mého názoru nemůže být svěřeno výhradní právo hodnotit kvalitu doškolování, hodnocení úrovně učitelů a jejich přínos pro kontinuální vzdělávání. Mohou samozřejmě školení organizovat. Komory nemohou být výhradními správci jakýchkoli registrů.
Za sedmé, a tedy za poslední, komory mají fungovat jako občanské sdružení, jemuž je navíc delegována část pravomocí, které by měla vykonávat státní správa. Fungování komory má tedy smysl určovat jen potud, pokud a v té míře, v jaké vykonává funkce, jež by náležely jinak státní správě. Nemá tedy za podmínek dobrovolného členství, pokud bude schváleno, žádný smysl zákonem určovat vnitřní záležitosti komory. Jestliže nebudou pro členy vyhovující, členové vystoupí.
***