(10.20 hodin)
(pokračuje Hašek)
Dále v usnesení byl zmocněn zpravodaj výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a předseda výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Pan kolega Filip Vojtěch se hlásí a má slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, paní a pánové, já jsem původně v prvním čtení neměl v úmyslu hovořit k tomuto tisku, ale přece jen po tom, co jsem viděl na usnesení jednotlivých výborů, musím alespoň některé poznámky k tomu učinit.
Pokud jde o tuto již třetí novelu zákona z roku 2000, který se stal účinným až 1. 7. 2001, lze omluvit tuto další úpravu tím, že některé z navrhovaných změn jsou logické a prospěšné. Těmi jsou zejména možnost přizpůsobit správní matriční obvody změnám v územním členění státu i v průběhu roku, i když by při územním členění státu mohly být realizovány vždy k 1. 1. nového roku a nemuselo by se pracně dělit účetnictví. Nebo vypuštění souhlasu k zápisu rozhodnutí cizozemských úřadů a soudů do matričních knih úřadoven s rozšířenou působností. Matriční zkoušky jsou, alespoň by měly být tak náročné, aby rozhodnutí cizozemského úřadu mohl matrikář posoudit sám, případně aby byl schopen i poznat, že se musí nadřízeného orgánu zeptat, případně udělat jinou konzultaci.
Jinak je to ovšem u návrhu na změnu § 9, vypuštění povinnosti složit matriční zkoušku u zaměstnanců, kteří vykonají zkoušku zvláštní odborné způsobilosti podle § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Tento § 21 provádí vyhláška č. 512 z předminulého roku o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků. V příloze je přesně stanoveno, které znalosti si musí osvojit úředník, aby složil zkoušku zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství. Jedná se pouze o zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách a jménu a příjmení, a zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, a dále zápisy narození, manželství, úmrtí, zápisy jmen a jejich užívání a změny, výměna matrik, vydávání výpisů a ověřování platnosti matričních dokumentů při řízení, při podávání žádostí o nabytí nebo pozbytí státního občanství v České republice, a to podle § 9 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb. Podle tohoto ustanovení však musí matrikář při matriční zkoušce prokázat i znalost dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře, což však zkouška zvláštní odborné způsobilosti neobsahuje. Předmětem zkoušky zvláštní odborné způsobilosti podle vyhlášky 512/2002 Sb., ale ani podle § 19 zákona č. 312/2002 Sb. není ani tak závažná norma, jakou je správní řád, tedy zákon 71/1967 Sb. Správní řád - promiňte mi tu nadsázku, řekl bych učebnici nebo ústavu všech úředníků - musí podle vyhlášky 512/2002 Sb. znát pouze úředníci pracující v agendě přestupků. Ale matrikář také vydává správní rozhodnutí třeba při změně jména nebo příjmení apod.
Proč o tom mluvím? Protože v České republice je od roku 1990, resp. i po roce 2000, po vydání tohoto zákona, neustále zpochybňováno to, jestli někdo je, nebo není státním občanem, jestli užívá jméno, které je, nebo není zapsáno v matrice, a jestli vůbec takové jméno má právo užívat, nebo mate úřady našeho státu. Nechci tady hovořit o podivných restitucích Opočna, o podivných restitucích pana Kinského apod. Je to totiž otázka toho, jestli stát nezanedbává nebo nevytváří podmínky pro to, abychom si přidělávali více práce a potom řešili náročně ex post problémy s dalším prodlužováním restitucí.
Připomínám, že by každý matrikář měl umět pracovat i s dalšími právními normami, které se v jeho práci objevují. Například zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, řeší mimo jiné i problematiku ověřování veřejných listin ve vztahu k zahraničí, legalizaci, superlegalizaci, kolizní normy, hraniční ukazatele. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, určování otcovství, osvojení apod., a to zejména i z pohledu minulého, protože nejde jen o současný právní stav, ale stav předchozí. Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady. Vůbec není předmětem vzdělávání úředníků předchozí právní úprava vedení matrik, jména a příjmení, státního občanství, a to přesto, že se zápisy podle dřívějších zákonů budou matrikáři pracovat ještě nejméně po dobu sta let.
V § 43 se navrhuje vypustit odst. 6: Cizozemský matriční doklad má důkazní moc veřejné listiny také v České republice, jestliže je úředně přeložen do českého jazyka a opatřen předepsanými ověřeními. S poznámkou číslo 17 odkazující právě na zákon č. 97/1963 Sb. V odůvodnění je vysvětleno, že postačuje obecná úprava § 57 odst. 2 listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný zápis nebo dodatečný záznam v matriční knize nebo úpravu zápisu v matriční knize a předkládají se úředním překladem do českého jazyka. Při sebepodrobnějším čtení však nikde není zachováván § 57, kde je uvedeno, že tyto listiny mají důkazní moc veřejné listiny také v České republice. Matričním úřadům jsou předkládány listiny i ze zemí mimo Evropskou unii, což předkladatelům novely zřejmě ušlo.
Domnívám se, že tato úprava bude v zákonu č. 301/2000 Sb. chybět. Právě v oblasti matrik je nutné si uvědomit, že každá chyba má pro občany našeho státu, ale i pro stát samotný dalekosáhlé důsledky.
Za nedostatek, který se stále v zákonu objevuje, považuji například to, že není nikde uvedeno, že zápisy do matriční knihy může provádět pouze matrikář. Plyne to pouze z logického výkladu věci, což je málo, resp. ukázalo se, že to je velmi málo pro naši současnou právní úpravu.
Momentálně nemám procedurální návrh, vyslechnu tedy rozpravu podrobnou. Pokud ani tam nebude reagováno na tyto chyby, na které jsem upozornil, nezbude mi, než abych po podrobné rozpravě navrhl vrácení výborům k novému projednání. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane kolego. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, obecnou rozpravu tedy končím.
Přikročíme k podrobné rozpravě, do níž mám písemnou přihlášku pana poslance Tomáše Duba.
***