(10.40 hodin)
(pokračuje Mládek)
Kolega Schling zde bohužel neměl zcela přesné vyjádření, co se týká privatizace zejména bytů Českých drah. Ministerstvo dopravy a České dráhy - tuším, že to bylo někdy v roce 2000 - předložily návrh, chtěly privatizovat byty Českých drah. Bylo jim sděleno Ministerstvem financí, nechť se to udělá na základě cen místně obvyklých. Toto jim bylo málo. České dráhy měly dostat nižší ceny. Nakonec po dlouhých jednáních bylo dosaženo dohody mezi všemi zainteresovanými ministerstvy, že České dráhy dostanou výjimku a budou tyto byty privatizovány za 50 % místně obvyklé ceny. Znovu opakuji - za 50 % místně obvyklé ceny. Poté bylo předloženo několik projektů, které byly schváleny, ale bohužel potom nastalo opět brzdění celé záležitosti ze strany Českých drah a Ministerstva dopravy, když mnoho těch bytů bohužel do dneška zprivatizováno nebylo. Důvod byl zřejmý a jednoduchý. Zájmem Českých drah bylo, aby tuto privatizaci měly ve vlastní režii poté, co bude podnik osamostatněn, a tak byla privatizace bytů Českých drah odsunuta o mnoho let. Je třeba jasně sdělit těm, kteří dosud bydlí v bytech Českých drah, že to bylo přesně z těchto důvodů, protože tato privatizace mohla být dávno provedena.
A z toho mi ovšem také vyplývá, jaký je tady základní problém. Trochu jsem byl zděšen vystoupením ministra dopravy, který není schopen říci jasné slovo: Je politická vůle vlády převést letiště na kraje. Bude dodán privatizační projekt v tom a v tom termínu a bude vykonán. Protože taková je politická vůle a tak je třeba dělat.
Proto nepodporuji žádné prodlužování termínů ani tento zákon. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo vystoupení pana poslance Mládka. Pan ministr Šimonovský se hlásí do obecné rozpravy.
Ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Pane předsedo, dámy a pánové, na přímou výzvu odpovídám, že pan poslanec Mládek asi neposlouchal můj projev, nebo jsem mluvil příliš zdvořile. Vláda rozhodla o zpracování zakladatelského privatizačního projektu, dala jasné termíny. V dubnu má Ministerstvo financí předložit zpracované projekty, které Ministerstvo dopravy odevzdalo koncem ledna na Ministerstvo financí. V dubnu bude exekutivně rozhodnuto. Kdo nechce poslouchat, neposlouchá. Kdo chce poslouchat, slyší.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Vidím pana ministra Grosse. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, paní poslankyně, páni poslanci, já jenom velmi stručně. Za prvé, pokud tady mluví člen vlády, chtěl bych potvrdit to, co říkal pan ministr Šimonovský. Skutečně vláda v tomto směru rozhodla o jasném postupu exekutivním. To znamená, že to není tak, že by vláda něco vágně připravovala a nevědělo se co.
Ale vystupuji kvůli něčemu jinému. Vystupuji kvůli tomu, že bych chtěl malinko zpochybnit jednu věc v tom návrhu, která se týká důvodové zprávy, protože tady se uvádí - v důvodové zprávě k tomuto poslaneckému návrhu - že tento návrh nebude mít dopad na státní rozpočet. Já bych chtěl upozornit, že zcela jistě dopad mít bude, protože vláda mimo jiné se snažila v tom svém postupu ošetřit to, aby funkce státu, které musí být plněny na těchto letištích, byly zajištěny tak, aby byly ekonomicky výhodné pro stát. Protože je samozřejmě zapotřebí, aby na letištích mohly plnit své příslušné úkoly složky integrovaného záchranného systému, případně Armády České republiky, a vláda předpokládala, že ty části prostor a majetku, které jsou zapotřebí k využití pro tyto úkoly státu, budou převedeny buďto jednotlivým ministerstvům, nebo případně bude zřízeno věcné břemeno. V tomto návrhu to chybí.
Já bych chtěl jenom avizovat, že pokud návrh postoupí do druhého čtení, jako že zřejmě předpokládám ano, tak bych chtěl hledat v § 4 předloženého poslaneckého návrhu nějaké řešení této otázky, protože jinak by to tvrzení v důvodové zprávě úplně pravdivé nebylo. Byť samozřejmě nejde o nějaké horentní sumy, ale v řádech milionů zcela určitě ano. Takže tolik v tuto chvíli.
Jinak bych chtěl říci, že si myslím, že kdyby sněmovna vytvořila časový prostor, tak to exekutivní řešení přijde velmi precizně ke splnění všech potřeb, které kraje v tuto chvíli ve vztahu k letištím cítí.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy o tomto návrhu? Pokud nikdo, tak obecnou rozpravu končím.
V této chvíli bychom měli rozhodnout o tom, jak budeme dále pokračovat v projednávání tohoto návrhu, protože připomínám, že byl vysloven návrh, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. O tom bychom nyní měli rozhodnout podle § 90 odst. 5 - rozhodnout o pokračování projednávání tohoto návrhu. Proto budeme hlasovat o usnesení znovu. Já vám přednesu návrh tohoto usnesení a podle výsledku budeme pokračovat. Svolám ještě kolegy, kteří se chtějí zúčastnit tohoto hlasování. Já vás také všechny odhlásím. Prosím ty, kteří chtějí hlasovat, aby se znovu přihlásili. Prosím ještě jednou - kdo chce hlasovat, přihlaste se, protože jste všichni byli odhlášeni. Budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení - jedná se o další postup.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 534 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." To je tedy návrh postupu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tuto proceduru, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 91, z přítomných 161 poslanců pro hlasovalo 102, proti 28. Takže tento návrh byl přijat. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Protože bylo rozhodnuto v jednání pokračovat, následuje ten postup, že nyní zahájím podrobnou rozpravu. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu k tomuto poslaneckému návrhu zákona. Písemné přihlášky nemám, takže se ptám, kdo se do této podrobné rozpravy hlásí. Hlásí se pan poslanec Schling. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaromír Schling: Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyslovil - v rámci sice podrobné rozpravy - k tomu, co zde bylo řečeno před hlasováním o dalším postupu, vzhledem k tomu, že nejsou přihlášky do podrobné rozpravy.
Především bych chtěl říci, že ostatní předkladatelé nebo spolupředkladatelé nepodezírají vládu, že by nechtěla převést regionální letiště do vlastnictví krajů nebo že by chtěla ten proces zdržovat. Znovu zdůrazňuji, že většina předkladatelů se domnívá, že proces podle zákona 92/1991 Sb. narazí na složité problémy, které nepůjdou rychle vyřešit. V tom jsou úskalí exekutivního postupu podle našeho názoru.
Špatný byl i příklad nebo odůvodnění, které užil kolega Mládek. Nešlo o to, že by něco zdržovaly České dráhy nebo Ministerstvo dopravy, nebo že by Ministerstvo dopravy v minulých letech něco nezvládlo. Ministerstvo dopravy předložilo Ministerstvu financí několik stovek privatizačních projektů. Prostě je předložilo na Ministerstvo financí, a odsud buď včas neodešly na Fond národního majetku, anebo odešly, ale Fond národního majetku pro obtíže, které se vyskytly v tom procesu, nebyl schopen tu privatizaci realizovat. Čili vina nebyla na Ministerstvu dopravy, ale na tom, že postup podle zákona 92 opravdu není jednoduchý a vyžaduje relativně dlouhý čas.
***