(9.20 hodin)
Poslankyně Hana Šedivá: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pozměňovací návrh k § 321 trestního řádu, na který poukazuji dopředu, že budu podávat pozměňovací návrh, nahrazuje odstavce 1 až 3 a dále doplňuje odstavec 4. Důvodem je snaha o řešení problému, který se vyskytuje v aplikační praxi a který se týká skutečnosti, že odsouzení nenastupují řádně výkon trestu odnětí svobody. Stávající právní úprava obsažená v § 321 a 322 trestního řádu se z tohoto pohledu jeví jako zcela neúčinná a stejně tak nedostatečná je i úprava v trestním zákoně. Platná hmotně právní úprava neumožňuje postihnout jednání osob, které bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu. Není tak zajištěno respektování pravomocných rozsudků soudů, kterými byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, odsouzenými osobami.
V konkrétní podobě se výše uvedené nerespektování pravomocných rozsudků, jimiž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, projevuje jednak v tom, že odsouzení, není-li jejich osobní svoboda omezena vazbou, se vyhýbají výkonu trestu a vydané příkazy k dodání do výkonu trestu odnětí svobody se ne vždy daří úspěšně realizovat, jednak i v tom, že odsouzení podávají opakované žádosti o odklad výkonu trestu odnětí svobody stále ze stejných, převážně zdravotních důvodů, ve snaze vyhnout se nástupu trestu. Byla-li totiž předchozí žádost pravomocně zamítnuta vzhledem k tomu, že podaná stížnost má odkladný účinek, opakovanou žádostí dosáhnou odsouzení toho, že nemusí výkon trestu odnětí svobody nastoupit. Opožděné nastoupení výkonu trestu odnětí svobody, nebo dokonce stav, kdy k nástupu výkonu trestu nedojde ani po uplynutí několika let, vede k neefektivnosti trestního práva hmotného, protože byť řízení proběhlo poměrně rychle a vedlo k uložení trestu odnětí svobody, který odpovídá všem zákonným hlediskům, účelu trestu není dosaženo a závažným způsobem je zpochybněna zejména takzvaná neodvratnost trestního postihu. To má pak negativní důsledky i z hlediska trestně-politického a z pohledu prevence kriminality. Vzniká tak dojem, že stát není s to zajistit řádný výkon trestu.
Tomu, aby výkon trestu odnětí svobody začal být skutečně realizován, ale nebrání zdaleka jen organizační otázky - příslušná opatření byla učiněna - a to především ne zcela přiléhavá právní úprava, která při své praktické aplikaci vyvolává stav, kdy výkon trestu odnětí svobody buď není neprodleně nařízen, nebo byť by podmínky pro nařízení výkonu trestu byly, nástupu výkonu trestu odnětí svobody brání opakované žádosti odsouzených o odklad výkonu trestu odnětí svobody ze stejných důvodů.
Navrhovaný pozměňovací návrh k novele trestního řádu je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, nedotýká se práv Evropské unie, nevyžádá si žádných, a to ani dodatečných výdajů ze státního rozpočtu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně.
Než budeme pokračovat v projednávání tohoto tisku, dovolte mi, vážené paní kolegyně, páni kolegové, abych vám oznámila, že máme vzácného hosta. Na galerii vítám pana předsedu Národní rady Rakouské republiky pana Andrease Khola s doprovodem. (Potlesk.)
Já se vás nyní zeptám, zda se hlásí někdo ještě do obecné rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím.
Do podrobné rozpravy jsem zaregistrovala přihlášky paní zpravodajky, paní poslankyně Dundáčkové, paní poslankyně Šedivé a také chtěla vystoupit paní poslankyně Rusová. Prosím tedy nejprve paní poslankyni Parkanovou.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji. Jak jsem avizovala v obecné rozpravě, ráda bych podala dva pozměňovací návrhy, které směřují k úpravě protokolací v tom smyslu, jak již bylo řečeno.
V části první článek I bod 6 § 55b odstavec 1 zní: O průběhu hlavního líčení je, nerozhodne-li z důležitých důvodu předseda senátu jinak, pořizován zvukový záznam.
Další návrh směřuje do části první článek II. Přechodná ustanovení, k části první se za bod 3 vkládá nový bod 4, který zní: Článek II odstavec 3 věta druhá zákona č. 265/2001 Sb. se ruší.
Kromě toho bych ráda podala dva velmi drobné pozměňovací návrhy, které směřují k legislativně technické úpravě, ve které se promítá ta skutečnost, že součástí usnesení ústavně právního výboru je vypuštění té části, která původně chtěla svěřit právo podávat stížnost pro porušení zákona ombudsmanovi. Tuto změnu je nutno promítnout do dvou drobných detailů. A to - v názvu zákona se zrušuje čárka za slovem "předpisů" a slova "a některé další zákony". Vypuštění čárky a slov "a některé další zákony". Ta druhá technická změna - nadpis článku II zní: Přechodné ustanovení. Jednotné číslo.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Prosím paní poslankyni Evu Dundáčkovou.
Zároveň oznamuji, že pan poslanec Kalousek má náhradní kartu číslo 2.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, přednáším svůj pozměňovací návrh, který spočívá ve vypuštění novelizačního bodu číslo 1. Novelizačního bodu, který umožňuje státnímu zástupci, případně předsedovi senátu po dobu šesti měsíců nařídit sledování bankovního účtu či účtu u Střediska cenných papírů a tuto dobu ještě po dalších šest měsíců, a to i opakovaně, prodlužovat.
Podotýkám, že zůstává v platnosti ustanovení odstavce 2 § 8 trestního řádu, který říká: Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného, anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. To znamená, konkrétní údaje, které znamenají prolomení bankovního tajemství, týkají-li se konkrétního trestného činu a konkrétní činnosti konkrétního pachatele, i nadále bude možné vyžadovat. To, co se snažím zrušit, je možnost následného sledování některého bankovního účtu, aniž by tento bankovní účet musel být osoby, která byla obviněna či posléze obžalována.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Prosím paní poslankyni Hanu Šedivou.
Poslankyně Hana Šedivá: Děkuji. Vážená paní předsedající, jak jsem již uvedla ve svém vstupu předtím, můj pozměňovací návrh se bude týkat § 321 - nařízení výkonu trestu, dále § 322 a potom úpravy protokolace, v podstatě doplňující, tak jak uvedla paní zpravodajka.
Ustanovení § 321 podle toho návrhu by znělo takto - je to poměrně dlouhý paragraf, takže prosím o trošku strpení:
Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu příslušné věznici zašle nařízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve stanovené lhůtě nastoupil. Stal-li se výrok o uložení trestu odnětí svobody vykonatelným rozhodnutím odvolacího soudu, nařídí výkon tohoto trestu odsouzeného, který je vazbě, předseda senátu odvolacího soudu hned po vyhlášení rozhodnutí. Předseda senátu odvolacího soudu tak může učinit i u odsouzeného, který není ve vazbě, je-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že odsouzený uprchne nebo se bude ukrývat.
Odstavec 2. Nebylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že pobyt odsouzeného na svobodě je nebezpečný, nebo nevyplývá-li z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, a není-li tak dán důvod pro okamžité nařízení výkonu trestu odnětí svobody, může předseda senátu k nastoupení trestu poskytnout odsouzenému přiměřenou lhůtu, aby si mohl obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1.
***