(10.30 hodin)
(pokračuje Tomíček)
Tady samozřejmě se píše, jak v různých elektrárnách, co a tak dále, jak je to všechno dobré, a tady se píše o těch štěpcích, jak je to vynikající, že se to přidává. Nic proti tomu. Nic proti tomu, ale když si to přečtete úplně všechno, tak on zase ten úsměv na tváři trošku mizí, když si tady čtete, jak elektrárna očekává, jak se v areálu začnou točit desítky aut, která to budou přivážet. Ale potom, a to si dovolím citovat na závěr přesně, jak je to tu napsáno - já jen doufám, že ten, kdo to psal, to až tak nemyslel: "Kdesi ve vedení vysokého napětí nad naší hlavou tiše šumí další kilowatthodiny elektřiny. Část z nich bude mít brzy vůni okolních lesů." Tento citát mě tak zamrazil, že když jsem si uvědomil, že vlastně výsledkem ekologie je totální likvidace našich lesů, tak jsem honem rychle vystřízlivěl a začal jsem se vážně zabývat tím, co, kde a jak podpořit.
V každém případě jsem ovšem přesvědčen, že touto cestou musíme jít. Musíme diverzifikovat zdroje, musíme hledat řešení, musíme se naučit využívat ty materiály, které máme, i ty energetické zdroje, které máme, přestože jsou zatím skryty. Takže samozřejmě ta cesta je. Domnívám se, že jednou z těch cest je i vládou předložený zákon, kterým se budeme zabývat.
Nicméně já jsem předpokládal, že navrhnu prodloužení doby projednávání právě s ohledem na tu složitost té materie, nebo respektive toho problému, který chce ten zákon řešit, ale protože tady je podmíněně, že to musí být ještě stvořeno s jiným zákonem, tak asi tady žádnou dobu neuvedu. Spokojím se, respektive připojím se k tomu hlasování, které prodlouží dobu projednávání, nicméně myslím si, že tato záležitost není jenom vyloženě záležitostí hospodářského výboru, a dovolil bych si požádat, aby to dostal i výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Tomíčkovi. Prosím, aby se nyní ujal slova pan poslanec Miroslav Beneš. Po něm bude hovořit pan poslanec Petr Lachnit. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, pane premiére, páni ministři, dámy a pánové. Dovolte, abych se na předkládaný návrh podíval z trochu jiného úhlu. Stal jsem se na začátku minulého roku díky této Poslanecké sněmovně pozorovatelem při Evropském parlamentu a jako pozorovatel při Evropském parlamentu se snažím pochopit procesy, ke kterým dochází v Evropě. Snažím se porozumět tomu, co se děje v Bruselu v oněch jednou otevřených, jednou zavřených kancelářích, a snažím se domyslet, co to znamená pro nás.
Dovolte, abych rozšířil naši rozpravu ještě o dvě směrnice, nejenom o tu směrnici, na níž je položen tento zákon, ale také o směrnici, která se chystá zavést spotřební daň pro teplo a pro elektřinu, a o směrnici, která v tuto chvíli teprve vzniká na půdě Bruselu - o směrnici, která se chystá garantovat dostatečnou kapacitu energetických zdrojů.
K té druhé bych chtěl uvést, že jsem se zatím mohl účastnit pouze veřejného slyšení, kde Evropská komise představovala, jak že to vidí a jak že to, co ti, kteří se pohybovali v energetice - a na rovinu se přiznávám, že jsem se tam pohyboval, a doufám, že mi to nebude přičteno jako zápor, ale spíš jako klad - tak na rovinu říkám, že energetická komise naprosto správně chápe, že vždy musí být energetika zajištěna a garantována dostatečnými zdroji. Není-li garantována dostatečnými zdroji, je-li postižena přílišnou liberalizací, pak dochází k výpadkům, které známe z Kalifornie. Je-li nezajištěna z hlediska provázanosti širší, pak dochází k výpadkům, které známe ze severní Itálie.
Při tom veřejném slyšení nejvíce slyšet byli zástupci výrobců alternativních zdrojů energie. Důvod je jednoduchý - ne, že by přispěli - a myslím si, že to tady zmiňoval jak zpravodaj, dokonce i pan ministr, ale i pan poslanec Říman a i pan poslanec Tomíček - nejenom že by větrné elektrárny - a omlouvám se, že používám dominantně ty větrné elektrárny, ale mám pocit, že k nim se to stáčí - prostě právě tyto zdroje potřebují nejvyšší garance z hlediska toho nárůstu rezervní kapacity. Ano, Evropa má jednu velikou výhodu. V současné době je propojena a získává rezervy díky propojení národních energetik, ale toto propojení má své limity. Má své limity v časovém horizontu 15 let a je málo platné, že naše energetická spotřeba je vyšší než průměr Evropské unie, prostě proto, že ten průměr Evropské unie se bude zvyšovat - jestli na naši úroveň, nebo obráceně, to já přesně neumím předpokládat.
A právě výrobci alternativních zdrojů byli nejvíce slyšet na tom veřejném slyšení a právě výrobci alternativních zdrojů se nám objevují v tomto návrhu zákona.
Ještě bych chtěl připomenout právě k oné evropské směrnici o energetických daních - takto tomu budu říkat - že to není o ničem jiném než o tom, že teplo v teplárně v Českých Budějovicích se zdraží o 20 korun na gigajoul. Upozorňuji, že ze 320 korun, čili se bude jednat o zhruba 7% navýšení, že elektrická energie se v České republice nezdaní navíc o onen ekologický halíř, ale hned o ony ekologické halíře tři.
Chtěl bych zdůraznit - a já vím, že pan ministr to dobře ví, ale možná, že moji kolegové všichni si to neuvědomují - že ona evropská směrnice o spotřebních daních za energie má 17 stránek. Dámy a pánové, má 17 stránek, z nichž 7 je text a 10 jsou výjimky. To nejsou výjimky pro firmu X nebo Y, ale to jsou výjimky pro stát A nebo pro stát B. Upozorňuji ty, kteří by se chtěli s tou směrnicí seznámit, že všechny státy, které dosud nemají energetické daně zavedeny - tedy kromě Švédska, tuším - tak že všechny v těch deseti stránkách výjimek mají své velmi razantní zastoupení. Já doufám, že se panu ministrovi podaří prosadit, aby platnost té směrnice pro Českou republiku nebyla 1. 5. tohoto roku, ale aby byla odsunuta minimálně o oněch šest nebo sedm let, tak jak všechny evropské státy, které nemají tu energetickou koncepci na tomto založenou, to vlastně v těch výjimkách stanoveno mají. Protože - abychom si to uvědomili - jakékoliv zdražení elektrické energie, byť o jeden jediný halíř na kilowatthodinu, znamená snížení konkurenceschopnosti české ekonomiky, znamená - a přiznejme si to na rovinu - zvýšení nezaměstnanosti v České republice.
Tolik k energetickým pohledům v rámci Evropské unie. Já se už nyní vrátím k návrhu zákona o obnovitelných zdrojích, a jestli dovolíte, vrátím se k tomu jednou citací ze svého života.
Říkám na rovinu, že můj background - používá se to, neumím to přeložit do češtiny, aniž by to někdo parafrázoval - je jaderná energetika. Musím se přiznat, že když jsem se v roce tuším 1980 seznamoval s úvodním projektem souboru staveb Jaderné elektrárny Temelín, tak že na třetí straně mě velmi zarazila jedna noticka. Ta noticka zněla: Nejedná se o zásah do krajiny. Jakkoliv srdcem jaderný energetik a jaderný inženýr, tak se musím přiznat, že mě urazila pýcha těch, kteří si mysleli, že temelínské věže nejsou zásahem do krajiny.
Fascinuje mě, když dneska lidé, kterým vadí - a namátkou uvedu - golfové hřiště, které kazí výhled na zámek Hluboká, tak když tito lidé bojují za výstavbu dalších a dalších stožárů. V tomto případě nikoliv stožárů Eurotelu či kohokoliv jiného, ale stožárů pro vrtule. (Potlesk části sálu.) A protože mám rád vyhledávání paradoxů, tak mi dovolte, abych vás seznámil s jedním paradoxem. Zkuste si představit, že postavíte vedle sebe dva stožáry.
***