(14.00 hodin)
(pokračuje Martínek)
Myslím si, že i spotřeba a problémy, které mají vodohospodářské organizace s každoročním snižováním spotřeby vody, jsou toho nejlepším dokladem.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Tolik faktická poznámka pana kolegy Martínka. Ještě do třetice všech dobrých faktických poznámek pan kolega Bratský. (Velký hluk v sále.)
Poslanec Petr Bratský: Děkuji za slovo. Jenom budu reagovat na kolegu Martínka. Protože je tady hluk v sále, on mě jistě neslyšel. Já jsem vůbec nemluvil o plýtvání vody a vodného. Já jsem mluvil o plýtvání vlády, která by z těchto financí mohla používat potom peníze na rozdávání plošné. To jste se, kolego, asi trošku pomýlil, anebo špatně slyšel. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Myslím si, že mezi vodou a vládou přece jen nějaký rozdíl existuje. Kolega Martínek. Prosím o klid ve sněmovně.
Poslanec Radko Martínek: Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího vám chci sdělit, že právě proto jsem říkal, jestli to, co jsem slyšel dobře. Jak dneska vidíte, a teď právě vidíte, je zde takový hluk, že nebylo dobře slyšet. Pokud to tak je, tak se vám omlouvám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Tolik faktické poznámky. S řádnou přihláškou do obecné rozpravy se přihlásil ještě pan kolega Lachnit, kterému uděluji slovo. Dříve než mu umožním vystoupit, vás požádám, abyste se zklidnili tak, abychom mohli v důstojné atmosféře ukončit obecnou rozpravu k tomuto vážnému tématu. Prosím.
Poslanec Petr Lachnit: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážení kolegové, samozřejmě že předmět, o kterém dneska diskutujeme, je velmi důležitý pro život obyvatelstva, protože existuje několik málo základních potřeb, na které koneckonců vždycky se redukuje přežití člověka, nebo dobré žití člověka. Jsou to otázky základních potřeb. To znamená, že někde potřebujeme bydlet, potřebujeme se obléct a potřebujeme se najíst. Proto je to tak citlivá tematika, kdykoliv se hovoří o nájmech bytů, kdykoliv se hovoří o zdražení vody, kdykoliv se hovoří o zdražení třeba oblečení a podobně, nebo vůbec třeba i oblečení jenom pro jednotlivé kategorie, třeba pro děti a podobně. Proto si myslím, že to je velmi důležité.
Je třeba strukturovat svůj pohled také na to, jaký dopad to má na jednotlivé vrstvy obyvatelstva. Já jsem chtěl v podstatě poukázat na to, že v tomto segmentu existuje celá řada distorzí způsobených z minulé doby. My dneska máme celou řadu vlastníků, kteří bydlí ve vlastním domě, ale kteří spadají do nejnižších příjmových skupin. To je poměrně neobvyklé. Kdyby tady byl kontinuální vývoj, pravděpodobně by tady tato distorze neexistovala. Zrovna tak když bychom vzali formu družstevního bydlení. Ta je určena pro střední vrstvy, a proto maximum družstevních bytů by člověk očekával u vrstev takzvaně středně příjmových. Není to pravdou. Maximum družstevních bytů je u vrstev nejvýše příjmových. Byty v osobních vlastnictvích vykazují správný trend. Nejvíce bytů v osobním vlastnictví má u nás vrstva obyvatel, která má nejvyšší příjmy. Byty nájemné naopak ve vlastnictví obce by měly spíše patřit nízkopříjmovým skupinám a tento trend je u nás dosažen. I když otázka je, v jaké hloubce. Zajímavé je, že u nájemného bydlení v soukromém vlastnictví je poměrně výrazná skupina s nejnižšími příjmy, což je zajímavé. Nevím, proč to tak tvůrcům statistiky vyšlo. Nemám pro to vysvětlení. (Velký hluk v sále.)
Nájemné bydlení tvoří z tohoto segmentu velmi malou část, a to ještě z nájemného bydlení to bydlení, které je věcně regulováno, je zase jenom relativně malá část. Říkám to proto, že se domnívám, že se pomalu blíží doba, abychom se touto otázkou nemuseli zabývat jakoby plošně, ale aby se skutečně ponechala daleko větší odpovědnost na obcích, protože jak víme, trh s byty je trh především lokální. Samozřejmě největší problémy z tohoto pohledu budou mít obce, jako je hlavní město Praha, obce, jako jsou krajská města, kde je poměrně výrazný rozdíl dneska mezi tržním nájemným, které v sobě obsahuje polohovou rentu především, chcete-li místní atraktivitu, a mezi nájemným, které jsou běžně některé skupiny obyvatelstva schopné platit. A skutečně, stát by si měl ponechat už dneska jenom určité sociální zásahy v oblastech, ve kterých by ani toto nájemné nebyli schopni naši lidé platit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče. Obracím se ještě jednou na všechny kolegyně a kolegy s apelem na to, aby se zklidnili či přenesli svá jednání mimo jednací sál. V případě hlasování vás přizvu zpátky. Ale jsem přesvědčen, že není možné v takovémto hluku pokračovat dál.
Ještě nepokračujte, pane poslanče. Myslím si, že můj apel se zatím minul zcela účinkem.
Prosím, dokončete své vystoupení.
Poslanec Petr Lachnit: Děkuji. Ukončím své vystoupení apelem na to, že skutečně se domnívám, že tento druh regulace je něčím, co je zcela přechodné. Souhlasím s panem poslancem Kvapilem, který toto podtrhl také. Nemusíme se podle mého názoru bát už ve střednědobém horizontu, do kterého dohlédneme i my, svěřit tyto pravomoci obcím a nájemné odregulovat s tím, že by se skutečně mělo od státu zajistit, aby nedocházelo k excesům a aby tam, kde by k nim mohlo docházet, byla nabídnuta pomocná ruka jak obcím, tak ostatním vlastníkům domů, zejména mám na mysli podporu družstevního vlastnictví.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Toto bylo poslední vystoupení v rámci obecné rozpravy. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu v tuto chvíli končím. Dám možnost vystoupit se shrnutím obecné rozpravy panu zpravodaji, poté případně panu ministrovi.
Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, v diskusi vystoupilo devět poslanců a poslankyň, s tím, že návrh k hlasování jsem zaznamenal jeden a to je návrh na zamítnutí zákona. Pane řídící, je třeba tuto proceduru absolvovat, podle mého názoru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Souhlasím s vámi. Prosím, abyste se všichni znovu zaregistrovali svými identifikačními kartami. Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Prosím, abyste zaujali svá místa. Přikročíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 114. Ptám se, kdo souhlasí, aby tento návrh byl zamítnut.
Omlouvám se. Nevím, co se stalo s hlasovacím zařízením. Nechám doběhnout lhůtu pro hlasování. Prohlašuji hlasování pořadové číslo 114 za zmatečné, nikoliv z důvodu pochybení předsedajícího. Ještě jednou vás odhlásím.
***