(14.20 hodin)
(pokračuje Dostál)
Nyní přišla doba, řekl bych, ve které se naplnila krajní lhůta, abychom opět svou odpovědnost za svěřený majetek -
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dovolte, pane ministře, já bych se chtěl ještě jednou obrátit na poslance. Není tu prostředí, ve kterém by se dala přednést úvodní řeč k návrhu, který projednáváme. Chtěl bych proto požádat všechny, kteří debatují, aby to činili mimo tuto místnost. Děkuji za to, že to budete respektovat.
Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Reálná výše dnešního televizního poplatku - protože o tom se nejvíce diskutuje - v důsledku inflace klesala a v roce 2003 byla ve skutečnosti již pouhých 57,45 Kč. Česká televize tak nedostala v příjmech z poplatků za období od roku 1997 do roku 2003 celkem 3,512 mld. korun, které navýšení poplatků do výše související s inflací neřeší a které samozřejmě znamená nenávratnou ztrátu.
Nově navrhovaný princip jednoho z pozměňovacích návrhů, tj. zpoplatnění všech domácností v kombinaci s oprávněním čerpat údaje z evidence obyvatel, sice pomůže zlepšit, nikoliv však řešit finanční situaci České televize. Ve všech zemích zůstává totiž přes všechna kontrolní opatření, a to mnohdy daleko širší, určité procento takzvaných černých diváků. Já jsem včera v Londýně zjistil, že například v BBC ve Velké Británii černí diváci dělají až 7 % poplatníků, ostatní země se pohybují v relacích dokonce 8 až 15 %.
Myslím si proto, že není reálné, že se v České republice přes přísnost tohoto zákona zaevidují všechny domácnosti. Při odhadu, že existuje cca 400 tisíc domácností, které nejsou evidovány a neplatí poplatek, se podle velmi optimistického odhadu dosáhne změnou zákona v prvních letech asi 20% až 30% úspěšnosti. To přepočteno znamená, že se zaeviduje kolem 80 tisíc až 120 tisíc domácností, což by přineslo roční příjmy v hodnotě cca 72 až 108 mil. korun. Samozřejmě, že tuto částku je třeba snížit o průměrné procento neuhrazených dlužných poplatků.
V tomto počtu je ostatně uvažováno i s domácnostmi, které budou nově zpoplatněny, tj. domácnosti bez televizního přijímače. Podle statistiky Českého statistického úřadu bylo v roce 2001 bez televizního přijímače cca 2,5 % domácností, což je asi 100 tisíc domácností. Předpokládáme však, že většina těchto domácností bude osvobozena ze sociálních důvodů.
Samozřejmě, že kolegové kladou zcela legitimní otázku, zda veřejnoprávní služba rozhlasu a televize je drahá, či levná. Opět jsme si již všichni vyslechli a přečetli spoustu argumentů. Mimochodem, máme jedny z nejnižších poplatků, jak rozhlasových, tak televizních, v Evropě. Jestli se nemýlím, pak je za námi už jen Rumunsko. Máme nejnižší procento reklamy ze všech veřejnoprávních televizí, které reklamu vysílají, a je jich v Evropě naprostá většina. Atd. atd. Tyto argumenty padaly ve výborech a padaly na mediální komisi, ostatně při prvním čtení padaly i zde ve sněmovně. Přitom všude v Evropě státy tou či onou formou dotují - nebojím se toho slova; televizní poplatek je ostatně také jistou formou státní podpory. Například BBC je dotována britskou vládou za vysílání rozhlasu do zahraničí.
Dovolte mi jednu spíše osobní praktickou poznámku. Myslím, že je nad slunce jasné, že si nemůžeme dovolit v současném medializovaném světě ochromovat nástroje, které působí na veřejnost, a programově se musíme snažit, aby hlavně veřejnoprávní média měla prostor pro své uplatnění. Musíme spojit u veřejnoprávních médií dva požadavky na jejich nestrannost a nezávislost, na druhé straně ale, aby byla úplně nestranná a nezávislá, musíme pro média veřejné služby zajistit dostatečné financování.
Dovolte mi skončit tento stručný úvod potěšující zprávou.
S nynějším managementem České televize se nám konečně poprvé dostala do rukou přehledná a jasná čísla, vypovídající o skutečném stavu a potřebách České televize. Totéž se týká zprávy Českého rozhlasu. My máme konečně také zřetelné a věrohodné zprávy o tom, že naše média veřejné služby hospodaří daleko lépe, než hospodařila v minulosti. Já jsem přesvědčen, že tím padla poslední překážka k tomu, abychom rozhodli o zvýšení televizních poplatků v takové výši, která kompenzuje inflaci let 1998 až 2003 - a týká se to také rozhlasových poplatků -, a abychom oběma médiím umožnili úspěšně poskytovat veřejnou službu občanům České republiky.
Věřím, že se při rozhodování o předloženém zákonu nenecháme vyvést z rovnováhy výroky některých eremitů či eremitek, které se občas v mediální prostředí také pohybují, a že budeme mít na mysli zásadnější a naprosto zásadní otázky civilizovaného světa. Pro jasnější pochopení dodávám, že eremité jsou v překladu poustevníci, tedy lidé osamělí v životě i v přesvědčení o své vlastní spravedlnosti, správnosti a genialitě.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to bylo úvodní slovo pana ministra Dostála.
My jsme návrh v prvém čtení přikázali také k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, a také stálé komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Výbor usnesení nepřijal a komise přijala usnesení, které jste obdrželi jako sněmovní tisk 274/4.
Poprosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru i stálé komise paní poslankyně Eva Nováková.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedo, vládo, kolegyně kolegové, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu skutečně nepřijal žádné usnesení. Stálá komise pro sdělovací prostředky doporučila Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., sněmovní tisk 274, s pozměňovacími návrhy, které vám byly rozdány minulý týden.
***