(16.50 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Mám za to, dámy a pánové, že pokud přijmeme tyto zásady, které posílí koncentraci a formalizaci správního řízení, pak takovýto postup bude jistým odklonem od pojetí správního řízení coby laického procesu. Správní řízení má v zásadě pojetí laického procesu v té podobě, že nejen účastníci správního řízení jsou laici, ale též správní orgán, který rozhoduje, bývá často laikem a nemá právní vzdělání. Není to soudní řízení, kde rozhodují profesionálové a účastníci řízení jsou většinou zastoupeni kvalitními advokáty. Mám proto za to, dámy a pánové, pokud přijmeme tento správní řád a posílíme koncentraci a formalizaci správního řízení, pak výsledek bude jediný - způsobí to zpomalování a obtíže při aplikaci, neboť správní orgán bude muset doplnit své vědomosti, a účastníci řízení, pokud budou chtít úspěšně obhájit svá práva a povinnosti, budou muset přijmout drahé právní zástupce. To znamená, pro účastníky se stane rozhodnutí ve veřejné správě méně dostupné a určitě v každém případě nákladnější, protože budou muset zaplatit, jak jsem řekl, právní zastoupení.
Třetí věcí, kterou chci zmínit a kde vnímám velký problém současné platné právní úpravy, je v té rovině, že mám za to na rozdíl od pana ministra, že dochází relativně k výraznému omezení některých procesních práv účastníka. Nemá cenu v tuto chvíli rozebírat jednotlivé instituty, poukáži pouze na některé případy.
Chci poukázat například na institut společného zmocněnce, který znamená, že správní orgán, je-li více účastníků a pokud mají společný zájem, může určit i proti vůli účastníků jednoho společného zmocněnce, který má hájit jejich společný zájem. Již na jednání na ústavně právním výboru jsem poukazoval, že toto vymezení společného zmocněnce je velmi vágní a fakticky v praxi může vést k tomu, že účastníci budou takto odstaveni od svých práv společným zmocněncem a víceméně tento institut může být správním orgánem zneužíván tak, aby si správní orgán nemusel dát práci s jednáním s více jednotlivými účastníky.
Další omezení, které chci zmínit, je v rovině omezení procesních práv v důkazním řízení. Důkazní řízení se prosím relativně výrazně omezuje, dochází k odklonu od plné jurisdikce a dochází například k tomu, že bude omezena možnost přihlížet k novým skutečnostem v rámci odvolacího řízení, či například bude rozhodováno v rámci odvolacího řízení pouze na základě a v rozmezí námitek, které učiní odvolatel. A toto všechno podle mého názoru povede k omezení odvolacího řízení.
Když jsem vznesl námitku v této věci na ústavně právním výboru, bylo mi ze strany navrhovatele řečeno, že je třeba omezit důkazní řízení, a to proto, že došlo k reformě veřejné správy, že nemáme takový počet odvolacích míst, jako jsme měli v době, kdy existovaly okresní úřady. Byly zrušeny okresní úřady a byly nahrazeny mnohem menším počtem krajských úřadů. A samozřejmě proto je třeba omezit odvolání účastníků.
Takže dámy a pánové, pro mne z toho plyne jediné - reforma veřejné správy v podobě zavedení krajských úřadů a zrušení okresních úřadů je na úkor účastníků správních řízení, protože účastníci správních řízení nebudou už moci využít plnou jurisdikci v rámci odvolacího řízení. Je možno namítnout, že samozřejmě účastníci mají možnost v rámci správního soudnictví, které bylo výrazně posíleno v rámci Evropské úmluvy článku čtyři této mezinárodní smlouvy. To je sice pravda, ale já mám za to, že odkládat možnou nápravu až do soudního řízení je pouze další komplikace jak časová, tak finanční.
Dámy a pánové, toto bylo několik poznámek k tomu, proč se domnívám, že předložený text, byť byl velmi podrobně projednáván ústavně právním výborem, může v praxi přinášet časté aplikační problémy a může vést k poškození právní pozice účastníků správního řízení.
Na závěr si však dovolím ještě jednu poznámku a ta se týká toho snad jediného pozitivního, a to toho, že předložený text, pokud by byl přijat, bude klást větší nároky na disciplínu zákonodárného sboru. Nebude totiž možné přijímat speciální úpravy správního řízení, které by vylučovaly základní zásady správního procesu upravené v navrhovaném správním řádu. Toto považuji snad za největší výhodu, kterou by v rámci kultivace právních předpisů správního řízení mohl předložený text případně přinést.
Dámy a pánové, tolik několik poznámek. Jak jsem řekl, dál trvám na svém stanovisku, že předložený text v případě přijetí přinese četné aplikační problémy, zkomplikuje situaci při výkonu veřejné správy, zkomplikuje situaci v době, kdy ještě není ustálena soustava krajských úřadů, kdy stále ještě probíhá druhá fáze reformy veřejné správy. A jediné, co to přinese, je zpomalení a zkomplikování výkonu veřejné správy v tomto státě.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Tomáš Dub, připraví se pan poslanec Ladislav Mlčák.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, kolegové, dovolím si v obecné rozpravě jenom stručně a obecně okomentovat sněmovní tisk 201 v tom upraveném znění.
Komplexní pozměňovací návrh i původní vládní návrh je především stále nepřehledný, některé jeho pasáže připomínají více teoretický učebnicový text než racionální právní předpis. Například § 4 návrhu uvádí, že úředníci se mají chovat zdvořile a podle možnosti vycházet vstříc, s čímž sice ze srdce souhlasím a je mým přáním, aby tomu tak skutečně bylo, ale tato věta přece spíše patří do Gutha-Jarkovského. V zákoně bude bohužel pouze neživou deklarací už jen proto, že neobsahuje žádné řešení, pokud se úředníci prostě zdvořile chovat nebudou.
Předložený návrh není stále zcela vyvážený, a to ani pokud jde o jeho jednotlivé části. Některá ustanovení upravuje podrobně, jiná pouze rámcově, popřípadě odkazuje na přiměřené použití jiných částí zákona. Návrh nového správního řádu bude jistě znamenat zvýšení počtu podání, jež bude v řadě případů pramenit ze složitosti a nejednoznačnosti tohoto právního předpisu. Zároveň vyvolá i potřebu nárůstu počtu zaměstnanců správních úřadů, aby mohly být eliminovány důsledky plynoucí z tohoto předpisu.
Složitější právní předpis bude klást i vyšší nároky na pracovníky správních úřadů. Výkon státní správy tedy přinese značné nároky na finanční prostředky.
Nový správní řád dlouhodobě ovlivní nejen činnost správních úřadů. Proto je třeba, aby tento zákon byl přehledný, pokud možno jednoduchý a pro dotčené osoby srozumitelný, což bohužel ani o tomto předkladu nemohu říci.
Konkrétní pozměňovací návrhy dám v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomáši Dubovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ladislav Mlčák a připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Ladislav Mlčák: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem v podstatě již před rokem vystupoval kriticky v prvním čtení k tomuto tisku a nemusel bych opakovat slova, která zazněla u dvou přede mnou diskutujících. Skutečně je obava u lidí, úředníků, když to takto nazvu, s tímto správním řádem, s jeho aplikací do praxe, samozřejmě, tak jak to tady kolega doktor Pospíšil všechno popsal, s tím, kdo kde sedí, s jakou odborností a dalšími záležitostmi, že i tento správní řád v podstatě v té praxi bude vyžadovat nemalé finanční prostředky, atd. atd.
Jsem osobně toho názoru, že stávající správní řád, tak jak bylo řečeno i panem ministrem Grossem, opravdu je na dobré úrovni, že stačí aplikovat některé změny v tomto stávajícím správním řádu, odstranit některé ty anachronismy a další záležitosti, což v podstatě bylo rovněž učiněno v ústavně právním výboru v té poslanecké iniciativě, myslím tím sněmovní tisk 152. Proto se nebudu dál k tomuto vyjadřovat a dávám návrh na zamítnutí vládního návrhu zákona správního řádu v obecné rozpravě ve druhém čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mlčákovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zdeněk Jičínský. Je zatím posledním, kdo se přihlásil do obecné rozpravy.
***