(17.50 hodin)
(pokračuje Recman)
Všichni víme, jaká je situace, že záložny, které měly k dispozici potřebné množství kapitálu, skončily v konkursu.
Nicméně chci poukázat kromě tohoto problému ještě na jeden problém, který se vztahuje k institutu nucené správy. Chci tady uvést, že jsem obdržel jménem Ústavu práva a právní vědy expertizu týkající se některých aspektů ve věci takzvané euronovely zákona č. 87/1995 Sb., což je sněmovní tisk číslo 429. Kdo se zajímal o problematiku družstevních záložen, předpokládám, se dostal k této expertize, která má dvanáct stran. Jsem přesvědčen o tom, že není potřeba se s touto expertizou zde seznamovat, považuji však za nutné a potřebné vás seznámit alespoň se závěrem této expertizy a s určitým doporučením pro jednání Poslanecké sněmovny. V podrobné rozpravě potom předložím konkrétní pozměňovací návrhy, z nichž jeden se bude vztahovat k institutu nucené správy, nicméně v rámci určitého odůvodnění a šetření času v podrobné rozpravě bych vás rád seznámil s tímto závěrem alespoň ve stručnosti.
Cituji z dokumentu Ústavu práva a právní vědy, který se týká této problematiky:
Vzhledem ke všemu, co bylo uvedeno, je Ústav práva a právní vědy názoru, že z právně-politického hlediska je nezbytné přijmout takovou právní úpravu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, která bude z ústavně právního hlediska konformní. Výsledkem nové, s požadavky směrnic Evropských společenství harmonizované právní úpravy by mělo být provedení nejdůležitějších změn v oblasti nucené správy v družstevních záložnách, z nichž bylo na některé z nich upozorněno v této práci. Smyslem právní úpravy nucené správy by měla být především harmonizace této právní úpravy se základními postuláty právního státu, mezi něž patří preference individuálního zájmu nad zájmem kolektivním.
V této souvislosti zaznívají stále častěji hlasy volající po úplném zrušení právní úpravy nucené správy v družstevní záložně, přičemž důvod takové právní úpravy by spočíval ve zrychlení procesního řízení, kdy namísto správního řízení spočívajícího v zavedení nucené správy správním úřadem by byl v případě insolvence nebo předlužení družstevní záložny na majetek družstevní záložny podán návrh na prohlášení konkursu bez toho, aby družstevní záložna procházela před prohlášením konkursu nucenou správou, která je
a) z hlediska ústavně právního minimálně problematickým institutem;
b) z hlediska účelu, to je z hlediska čistě ekonomického, není zkušenost s institutem nucené správy pozitivní, neboť žádný z mnoha desítek právních subjektů, v němž byla zavedena nucená správa, nebyl revitalizován a nepodařilo se dlouhodobě obnovit jeho platební schopnost;
c) náklady nucené správy zavedené státem a hrazené osobou soukromého práva dosahovaly v některých případech až 70 % bilanční sumy - je zde uveden příklad Agrobanky. V jiných případech byla nižší, neboť majetek finanční instituce v době zavedení nucené správy k vyšší nákladovosti nepostačoval.
Je zde v bodě XII. doporučení formulované Ústavem práva a právní vědy. Ze shora uvedených důvodů doporučuje Ústav práva a právní vědy poslancům a senátorům Parlamentu České republiky, aby při projednávání vládního návrhu zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, takzvaná euronovela nebo harmonizační novela, zvážili variantu vypuštění celého institutu nucené správy z uvedeného návrhu zákona.
Tolik má citace z materiálu, který jsem obdržel právě k tomuto tisku.
Já bych chtěl v této chvíli požádat ministra financí, jestli by se k tomuto návrhu, to znamená k vypuštění celého institutu nucené správy z uvedeného návrhu, mohl vyjádřit. Říkám, že bych byl rád, kdyby pro třetí čtení tato varianta byla ve hře, neříkám, že ji musím podporovat, nebo že budu proti ní, nicméně v podrobné rozpravě tento návrh spolu s některými dalšími předložím, abychom mohli o tom přemýšlet a při třetím čtení pak zvážili možnost ponechání, popřípadě vypuštění tohoto institutu.
Pane místopředsedo, tolik k mému vystoupení v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji panu poslanci Recmanovi. Další přihlášky do obecné rozpravy nejsou, takže obecnou rozpravu končím a zahajuji rozpravu podrobnou. Mám tři přihlášky - od pana poslance Macháčka, Recmana a Ladislava Šustra. Jako první vystoupí pan poslanec Antonín Macháček.
Poslanec Antonín Macháček: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v podrobné rozpravě načetl dva pozměňovací návrhy, které vzešly z jednání rozpočtového výboru, kdy na určité potřeby úprav textu upozornila legislativa Poslanecké sněmovny. Takže na základě opakovaného jednání mezi legislativou Ministerstva financí a Poslanecké sněmovny došlo ke shodě textu, aniž by došlo ke změně obsahu.
První pozměňovací návrh se týká sněmovního tisku číslo 429, kde v článku 1 bod 20 § 2e odstavec 1 zní:
Odstavec 1. Družstevní záložna je oprávněna zřídit pobočku a podnikat na území hostitelského státu za podmínek stanovených právními předpisy hostitelského státu a po stanovení podmínek orgánu dohledu tohoto státu pro zřízení pobočky a podnikání. Neobdrží-li družstevní záložna podmínky podle první věty do dvou měsíců ode dne doručení informací orgánu dohledu hostitelského státu podle § 2b odstavec 3 a 4, je oprávněna zřídit pobočku a zahájit činnost uplynutím této lhůty.
Druhý pozměňovací návrh se týká sněmovního tisku 429/1, což je usnesení rozpočtového výboru, a týká se bodu číslo 23, kde doplněný bod 12 nově zní:
Dvanáctý bod. Pokud fyzické osobě, která před nabytím účinnosti tohoto zákona v družstevní záložně uložila peněžní prostředky (dále jen "uložené prostředky") a učinila právní úkony směřující ke vzniku členství v družstevní záložně, nevznikl nárok na náhradu z fondu, vzniká této osobě, jejím dědicům nebo pozůstalému manželu nárok na náhradu z fondu ve výši podle § 18 odst. 2 ve znění dosavadních právních předpisů. Pro tento účel se nevyplacené uložené prostředky považují za pojištěný vklad a fyzická osoba, její dědici nebo pozůstalý manžel se považují za oprávněnou osobu. Ke dni účinnosti tohoto zákona se snižuje pohledávka oprávněné osoby o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z fondu. K tomuto dni se fond stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv oprávněné osoby za plnění z fondu. Pro výpočet náhrady se přiměřeně použije § 18 ve znění dosavadních právních předpisů a při výpočtu její výše se vychází ze stavu uložených prostředků oprávněné osoby ke dni, kdy mohl být poprvé uplatněn nárok oprávněnou osobou. Představenstvo, likvidátor nebo správce konkursní podstaty družstevní záložny, u které vznikl oprávněné osobě nárok podle tohoto ustanovení, jsou povinni sdělit fondu údaje podle § 17a odst. 1 vztahující se k oprávněné osobě podle tohoto ustanovení, a to do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Při nesplnění této povinnosti může úřad uložit povinným osobám pokutu až do výše 100 000 Kč.
***