(12.50 hodin)
Poslanec Václav Mencl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak zde již upozornil kolega Fajmon, jedním z krajů, které vláda ve svém programovém prohlášení zvláště zmínila v souvislosti s nezaměstnaností, je kraj Jihomoravský - a měla proč. Za první socialistické vlády totiž nezaměstnanost na jižní Moravě vzrostla téměř trojnásobně. Nicméně navzdory vládnímu prohlášení roste dál, a to na dnešních neuvěřitelných 12,1 %. Na jižní Moravě je dnes 70 000 nezaměstnaných a jen za poslední rok to znamená nárůst o 10 000 lidí bez práce. V některých částech jižní Moravy je vývoj ještě dramatičtější. Na Znojemsku a Hodonínsku již nezaměstnanost překročila 16 % a i v Brně je již 11 %, a to přes značné úsilí kraje, měst a obcí. Jižní Morava se tak po šesti letech socialistického vládnutí stala jedním z nejpostiženějších regionů. To je zcela v rozporu se známou moravskou činorodostí a pracovitostí. Znamená to, že hlavním důvodem nezaměstnanosti je prostředí, které socialistické vlády vytvořily a vytvářejí.
Vláda totiž bojuje s nezaměstnaností tak, že nejprve zaměstnavatele, podnikatele, živnostníky sváže do kozelce nesmyslnými předpisy a obere je o peníze, a pak část těchto peněz použije na úřednické předstírání boje s nezaměstnaností. Modelovým příkladem je Hodonínsko. Za minulé socialistické vlády, kdy byl ministrem práce a sociálních věcí dnešní premiér Špidla, vzrostla nezaměstnanost na Hodonínsku dvojnásobně. Vláda se s tím na své předvolební propagační cestě na jižní Moravě vypořádala usnesením, kterým Hodonínsko zařadila do kategorie okresů, kde bude s nezaměstnaností bojovat zvlášť urputně. Na nezaměstnanost toto usnesení nemělo kupodivu žádný vliv a dále rostla. Nová vláda přitvrdila. Zřídila úřad jihomoravského vládního zmocněnce pro boj s nezaměstnaností. Sídlí v Hodoníně, a tak zřejmě zvláště pro boj s nezaměstnaností tam. Je pravda, že za 5 milionů ročně tak vytvořila pět pracovních míst, nezaměstnanost však roste dál a dosáhla již více než 16 %.
To samozřejmě není moc dobrá vizitka nejen pro vládu, ale především pro dnešního ministra práce a sociálních věcí pana Škromacha, který je čelným jihomoravským socialistickým poslancem, politikem a Hodonín je jeho domovskou politickou základnou. Dělá tedy, co umí. Jak oznámil ředitel hodonínského úřadu práce, dostal na boj s nezaměstnaností 80 mil. Kč. To je docela slušná částka, především tehdy, kdyby zůstala u živnostníků a podnikatelů. Za 80 milionů by bylo možné vytvořit 400 až 500 pracovních míst. Můžeme hádat, kolik pracovních míst za ně vytvoří vládní úředníci. Jsem přesvědčen, že pokud pomineme přijetí nových úředníků na úřad práce, aby tuto částku zadministrovali, tak žádné. Jde pouze o propagandu ministra Škromacha v jeho hlavní volební baště, a to samozřejmě ne za jeho peníze, ale za peníze živnostníků a podnikatelů, občanů. Mimochodem právě v okrese Hodonín se díky posledním vládním opatřením na úřad práce přišla řada donedávna se o sebe sama starajících živnostníků ucházet o práci.
Chci se tedy zeptat ministra Škromacha, jaká míra nezaměstnanosti na něho zapůsobí, aby opustil svůj úřad jako zcela nekompetentní ministr. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Menclovi a jako poslední před polední přestávkou vystoupí ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, kromě frází a některých urážek a různých představ o tom, jak to ta vláda dělá špatně, tak jsem zatím v diskusi ohledně zaměstnanosti nezaregistroval jediný návrh, který by vedl k tomu, co říkala paní poslankyně Páralová, jak Poslanecká sněmovna a poslanci vyřeší nezaměstnanost.
Odborníci, a předpokládám, že stínová ministryně paní poslankyně Páralová je odbornicí v tomto ohledu, tak ví velmi dobře, že samozřejmě nezaměstnanost jako taková je velmi vážná věc a velký problém. Tento problém nevyřeší žádný státní úředník. A jsem docela rád, že pan poslanec Mencl vzal část odpovědnosti, protože samozřejmě patří k významným funkcionářům ODS na jižní Moravě, která dnes spravuje tento kraj. Je pravdou také otázka efektivního využití finančních prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a samozřejmě bez programu, bez představy, bez využití průmyslových zón, viz např. průmyslová zóna v blízkosti Brna, která bohužel svědčí o tom, že reprezentace na krajské úrovni není schopná, a samozřejmě i reprezentace města Brna, kde pan poslanec Mencl má samozřejmě své významné postavení, není schopná vytvořit takové programy, aby bylo možné je zafinancovat a řešit problém v této oblasti.
To není v žádném případě zříkání se odpovědnosti za to, co může ministr. Na druhé straně ale samozřejmě ani ministr, ani vláda neudělá nic v situaci, kdy nebude podpora v jednotlivých regionech, okresech a krajích. Setkali jsme se s tím např. konkrétně na jižní Moravě, když vláda připravovala stejně jako v Moravskoslezském kraji, tak v Ústeckém kraji institut vládního zmocněnce, který by právě měl pomoci celé této oblasti, v oblasti zaměstnanosti, podnikání, rozvoje apod., tak reakce byla taková - kraj si s tím poradí, my žádného vládního zmocněnce nepotřebujeme. Je pravda, že po několika měsících práce kanceláře vládního zmocněnce jsou tady první vlaštovky, které se objevují, a to znamená, přicházejí noví investoři, konkrétně i na Hodonínsko, a jsou připraveny některé další projekty. Samozřejmě bude vždycky záležet na konkrétní podpoře toho kterého regionu, zda investoři, kteří do České republiky přicházejí, o tento region budou mít zájem.
Ale chtěl bych říci ještě k některým dalším věcem, které samozřejmě souvisejí s otázkou zaměstnanosti. Tady chci říci, že vláda jednoznačně otázku zaměstnanosti bere jako základní a velký problém. Mimořádná pozornost je věnována právě regionům, kde je vysoká nezaměstnanost, kde velmi těžko se vytvářejí pracovní příležitosti. Když se podíváme např. na program, a tady je potřeba rozlišit, existuje, když to řeknu velmi jednoduše, tzv. velká zaměstnanost, to jsou velké projekty, velcí investoři, kteří přinášejí stovky a tisíce nových pracovních míst a z tohoto hlediska Česká republika patří k premiantům v porovnání s ostatními přistupujícími zeměmi do Evropské unie. Tady by bylo možné dokladovat, jakým rozsahem Česká republika získává investory, kteří směřují do České republiky.
Na druhé straně ano, je pravdou, jestliže řešením ODS je to, co řekl pan předseda Topolánek, že je potřeba zrušit minimální mzdu a že potom možná naši dělníci budou pracovat za tisíc, za dva tisíce korun měsíčně, já si nejsem zcela jist, jestli zrovna tohle je způsob řešení nezaměstnanosti. My máme představu jinou.
Samozřejmě tak jak bude probíhat proces integrace České republiky do Evropské unie, a tady chci zdůraznit, že Evropská unie má jednu ze zásadních priorit právě v oblasti zaměstnanosti, a to se zaměřením tak, jak je řečeno v lisabonském protokolu a procesu, který probíhá se zaměřením na absolventy, na mladé lidi, kteří by měli najít uplatnění, na ženy s dětmi, lidi se zdravotním postižením a lidi, kterým je dnes nad 50 let a kteří těžko hledají zaměstnání.
Paní poslankyně Páralová tady kritizovala, že zákonem o zaměstnanosti, který je teď ve druhém čtení ve sněmovně, chceme prodloužit podpůrčí dobu u lidí nad 50 let o tři měsíce a u lidí nad 55 let o další tři měsíce, čili až na dobu jednoho roku. Česká republika je svojí podpůrčí dobou v nezaměstnanosti v porovnání se stávajícími evropskými zeměmi zemí, kde je tato podpora nejkratší a nejnižší. Z tohoto hlediska samozřejmě lidé, kteří celý život pracovali a platili daně, platili např. i státní příspěvek na politiku zaměstnanosti, mají právo na to, aby v situaci, kdy se dostanou do doby, kdy mají horší uplatnění na trhu práce, aby měli větší prostor pro to, získat práci.
Na druhé straně jednoznačně je v tomto zákoně, a to paní poslankyně nevzpomněla, např. to, že rušíme automatickou podporu pro absolventy, kteří přicházejí na trh práce. Důvod není proto, abychom těmto mladým lidem nevytvořili podmínky v získání zaměstnání. Naopak. Předpokládám, že každý, kdo studuje, tak studuje proto, aby se uplatnil na trhu práce. My chceme a budeme investovat, a nový zákon nám to umožní, do absolventských praxí, do toho, aby mladí lidé získávali praxi tak, aby se uplatnili lépe na trhu práce, protože mladý absolvent, který nemá praxi, zůstane na podpoře a bude rok dva na podpoře, tak už potom nemá příliš zájem na tom, se vracet a hledat si zaměstnání. Tak nějak si zvyknou.
***