(12.20 hodin)
(pokračuje Exner)
Dále tento návrh řeší otázku, zda dokumenty týkající se aktů a jiných dokumentů Evropského společenství a Evropské unie mají být rozdávány všem poslancům v tištěné formě, nebo jinou cestou. Navrhuje se, aby Kancelář sněmovny pouze zajistila jejich zpřístupnění všem poslancům, a je možné, aby jeho způsob byl řešen usnesením Poslanecké sněmovny nebo jejího orgánu. Zároveň to samozřejmě umožňuje také tištěnou formu, zvláště pak pro členy výboru pro evropské záležitosti.
Za třetí. V článku I. bod 4, v nově navrhovaném § 109a odstavec 2 zní: Návrhy aktů a jiných dokumentů, stanoviska a informace podle odstavce 1 projednává bez zbytečného odkladu výbor pro evropské záležitosti. Výbor pro evropské záležitosti může projednávání postoupit jinému věcně příslušnému výboru a zároveň může určit termín, do kterého má být projednávání skončeno.
Zde se uchovává koncepčně zcela ten postup, že vše projednává na začátku výbor pro evropské záležitosti, i to, že v odůvodněných případech může projednávání postoupit jinému věcně příslušnému výboru. Týká se to však celého rozsahu podle odstavce 1, to znamená včetně informací o podstatných změnách v již předložených návrzích aktů a dokumentů nebo ve stanoviscích k nim, pokud k nim dojde v průběhu jejich projednávání.
Za čtvrté. V článku I. bod 4, v nově navrhovaném § 109a odstavec 3 zní: Předseda výboru pro evropské záležitosti nebo předseda věcně příslušného výboru postoupí usnesení přijatá v jednání podle odstavce 2 předsedovi sněmovny. Kancelář sněmovny zajistí jejich zpřístupnění všem poslancům. O zařazení návrhu aktů a jiných dokumentů Evropského společenství a Evropské unie na pořad nejbližší schůze sněmovny může předsedu sněmovny požádat
a) výbor svým usnesením,
b) vláda,
c) skupina nejméně dvaceti poslanců,
a to nejdéle do deseti dnů po zpřístupnění usnesení výboru, nebo po rozhodnutí výboru, že se návrhem aktu nebo informací nebude zabývat, nebo po uplynutí nejméně 28, nejvýše však 35 dnů od zpřístupnění aktu nebo jiného dokumentu poslancům podle odstavce 1, nebylo-li do té doby přijato žádné rozhodnutí výboru.
Pokud jde o písmeno c), navrhuji také variantu B znění tohoto písmene, které by pak znělo: c) skupina nejméně 20 poslanců.
Zdůvodnění. Je potřeba rozšířit možnosti -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Promiňte, pane kolego, já vás přeruším. Já vím, že to některé z vás nemusí zajímat, ale opravdu bych prosil sněmovnu o klid. Pokud máte někdo k jednání něco jiného, než je jednací řád Poslanecké sněmovny, vyřiďte si to v předsálí. Je tady nesmírný hluk. Mějte ohled alespoň na ty, kteří musí zapsat jednotlivá vystoupení ve sněmovně!
Poslanec Václav Exner: Zdůvodňuji poslední přednesený pozměňovací návrh. Jde o to, jednoznačně určit, kdo může navrhnout projednávání na schůzi sněmovny, nejen pokud jde o usnesení přijatá výborem pro evropské záležitosti nebo pověřeným výborem, ale především o akty a jiné dokumenty Evropské unie jako takové, a to dosud zákon neobsahuje. Možná že předpokládá, že se s nimi může zacházet jako s každým sněmovním tiskem. Vzhledem k jejich obrovskému počtu i tak však pokládám za rozumné tuto záležitost omezit na zájem nejméně dvaceti poslanců na takovém projednávání. Návrh tedy může být předložen, i když není přijato usnesení žádného výboru.
Ve variantě A pro písmeno c) jsou zároveň navrženy lhůty, aby byla jistota o konci možnosti projednávání ve sněmovně a dosaženo jednoznačné platnosti toho, že usnesení výboru nebo rezignace na vyjádření výborem jsou vyjádřením sněmovny, jak to předpokládá odstavec 4.
Pátý pozměňovací návrh. V článku I. bod 4, v nově navrhovaném § 109a odstavec 4 zní: Není-li návrh aktu nebo jiného dokumentu Evropských společenství a Evropské unie zařazen na pořad nejbližší schůze sněmovny podle odst. 3 písm. a) nebo c), a to s respektováním lhůt v tomto písmeni uvedených, považuje se usnesení výboru přijaté v jednání podle odstavce 2 za vyjádření sněmovny. Slova "a to s respektováním lhůt v tomto písmeni uvedených" se vztahují pouze k první variantě písmene c) v předchozím pozměňovacím návrhu.
Zdůvodnění tohoto návrhu. Jde o upřesnění vyplývající z úpravy textu předchozího odstavce. Zároveň jsem toho názoru, že není nutné vyjmenovávat všechny způsoby zařazení na pořad schůze sněmovny, protože vyplývají z jiných ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny; navíc návrhy, které dosud jsou obsaženy v usneseních výborů, nepokrývají všechny tyto varianty.
Šestý pozměňovací návrh. V článku I. bod 4, v nově navrhovaném § 109a odstavec 6 zní: Schůze výboru pro evropské záležitosti nebo jiného výboru, které projednávají záležitosti podle odstavce 1 a 2, se mohou zúčastnit poslanci Evropského parlamentu zvolení v České republice. K projednávané věci se mohou vyjádřit a podávat k ní návrhy.
Nové na tomto pozměňovacím návrhu je to, že se schůzí příslušných výborů mohou poslanci Evropského parlamentu zvolení v České republice nejen zúčastnit, ale mají právo se k věci vyjádřit, aniž by o tom výbor musel hlasovat, a dokonce podávat k věci také návrhy, o kterých by potom výbor rozhodoval. Tento návrh získal poněkud širší podporu v zahraničním výboru a je také ve shodě s tím, jak obdobně navrhuje postupovat Senát. Navíc tento návrh pokrývá i situaci, že schůze výboru bude prohlášena za neveřejnou. V tomto případě by poslanci Evropského parlamentu měli také právo se jí zúčastnit.
Za sedmé. V článku I. v bodu 4, v nově navrhovaném § 109b, ve znění usnesení výboru pro evropskou integraci a výboru zahraničního, podle sněmovního tisku 337/2 jde o bod 6, v odstavci 1 v první a třetí větě se za slova "výbor pro evropské záležitosti" vkládají slova "nebo jiného věcně příslušného výboru".
To vyplývá logicky ze skutečnosti, že o věci mohou jednat i jiné věcně příslušné výbory a ustanovení o tom, kdy se postupuje neveřejně, případně jaké jsou povinnosti vlády při projednávání konkrétní věci, by měla platit i pro jiný věcně příslušný výbor, o kterém tak rozhodne výbor pro evropské záležitosti podle odstavce 1 navrhovaného § 109a.
Poslední pozměňovací návrh. V článku I. v bodu 4, v nově navrhovaném § 107b odstavec 3 zní: S výjimkou aktů nebo jiných dokumentů značné naléhavosti vláda nezaujme konečné stanovisko při svém jednání v radě, dokud nebude dokončen postup ve sněmovně podle této části. Označení věci jako značně naléhavé vláda uplatní při jejím předložení sněmovně.
Jde o to, že v tomto mém návrhu změny proti textu, jak jej přijal výbor pro evropskou integraci, se také stanoví, jakým způsobem se sněmovna dozví o značné naléhavosti věci.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přestože změny se zdají být poměrně rozsáhlé, nevystupoval jsem v obecné rozpravě s jejich signalizací z toho důvodu, že žádný z přednesených bodů koncepčně nemění projednávání, jak je to v návrhu zákona a v usnesení, které přijal výbor pro evropskou integraci a výbor zahraniční.
***