(17.40 hodin)
Ministr pro místní rozvoj ČR Pavel Němec: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já musím říci, protože neustále panem zpravodajem, popřípadě kolegy z Občanské demokratické strany je zpochybňováno znovu a znovu hlasování o mém procedurálním návrhu, tak já musím trpělivě znovu a znovu vysvětlovat, proč tento procedurální návrh vznáším.
Procedurální návrh je na opakování druhého čtení, já jsem ho takto přednesl. Pan zpravodaj Braný mu asi špatně rozuměl. Je pravda, že potom ve své řeči, kde jsem tento návrh zdůvodňoval, jsem použil obrat vrácení do druhého čtení, nicméně lze ověřit i ze stenozáznamu, že jsem návrh přednesl správně, tedy jako návrh na opakování druhého čtení. No a protože někteří kolegové znovu a znovu poukazují na to, že není možné o tomto návrhu hlasovat, s odůvodněním, že už o takovém návrhu bylo hlasováno, neopírají se o žádné konkrétní ustanovení zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tak já se pokusím znovu - a doufám, že naposledy - vysvětlit, proč o takovémto návrhu je možné hlasovat.
Za prvé, zákon o jednacím řádu připouští procedurální návrhy obecně. Za druhé, zákon o jednacím řádu nestanoví, že by nebylo možné o procedurálním návrhu, který není odhlasován, hlasovat znovu, pokud je takový návrh samozřejmě znovu podán a je podán jako nový návrh. (Smích.)
Chtěl bych říci, že podobně je hlasováno například, jestliže dopoledne jeden poslanecký klub navrhne přerušení schůze Poslanecké sněmovny, je o něm hlasováno a nic nebrání tomu, aby odpoledne na téže schůzi byl dán také návrh na přerušení schůze Poslanecké sněmovny a je o takovém návrhu hlasováno znovu jako o návrhu novém. (Nesouhlasné reakce.) Jediným limitujícím faktorem pro přednášení opakovaných procedurálních návrhů je určitá zásada efektivity jednání Poslanecké sněmovny a slušnosti.
A já jsem pevně přesvědčen o tom, že poprvé návrh na opakování druhého čtení byl dáván za situace, kdy bylo před hlasováním o pozměňovacích návrzích, kdy jsme chtěli pouze vytvořit prostor, aby mohly být načteny pozměňovací návrhy nové. A pochopitelně tento procedurální návrh získal určitý počet hlasů; řekněme, že poslanci, kteří byli spokojeni s již načtenými pozměňovacími návrhy, neměli důvod pro takovýto procedurální návrh hlasovat, protože byli uspokojeni již přednesenými pozměňovacími návrhy. Nicméně teď jsme v situaci, kdy nebyl odhlasován žádný pozměňovací návrh, a dostáváme se k argumentaci, která tady byla také několikrát přednesena - že zákon, tak jak je předložen pro závěrečné hlasování, neodpovídá realitě a je neaplikovatelný.
Já se domnívám, že samozřejmě je možné přistoupit k tomu, že o návrhu budeme hlasovat v konečném hlasování, nicméně si myslím, že to není důstojné ani této Poslanecké sněmovny, hlasovat o něčem, o čem víme, že nemůže být aplikovatelné, neboť uplynula příliš dlouhá doba mezi předložením tohoto vládního návrhu do Poslanecké sněmovny a okamžikem hlasování, kdy jednoduše lhůty, se kterými bylo počítáno v původním návrhu zákona, už uběhly, a tento návrh zákona je tedy mimo reálný stav. A to je tedy ten věcný důvod, který nás opravňuje, abychom znovu předložili návrh na opakování druhého čtení, protože je třeba návrh dát do souladu se současným datem a nepouštět do Senátu zmetek.
Dámy a pánové, já doufám, že toto vysvětlení bylo dostatečné. Pouze bych chtěl panu zpravodaji připomenout, že v rámci rozpravy ve třetím čtení padly ze strany jeho stranického a klubového kolegy pana poslance Ransdorfa další zajímavé náměty na sociální bytovou výstavbu a já jsem zvědav, jak se pan zpravodaj s takovýmito návrhy vypořádá.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Pavlu Němcovi. Hovořit bude pan poslanec Václav Exner. (Šum a pokřikování.)
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové. Milí kolegové na mne, myslím oprávněně, pokřikují, abychom věc už neprodlužovali a hlasovali, a já s tím návrhem souhlasím. Domnívám se, že skutečně je to nejracionálnější věc.
Nejblíže se k tomu přiblížilo stanovisko pana místopředsedy vlády a ministra financí Sobotky, který správně říkal, že tento návrh je nehlasovatelný, hlasujme proti němu. Kdybychom to bývali udělali na samém začátku, mohli jsme už více než hodinu mít tento bod za sebou. Myslím si, že už není potřeba dále předkládat procedurální návrhy a že je možné prostě a dobře odhlasovat to, že návrh nebude přijat. Koneckonců když se za to postaví pan předseda vlády, věřím, že se za to postaví i celá koalice.
Návrhu na vrácení do druhého čtení nerozumím. Jestliže jsme my dostali pro projednávání jako předlohu komplexní pozměňovací návrh, který byl ze strany vládní koalice, tak to především bylo proto, že sama vládní koalice uznala, že původní návrh je nepřijatelný a nevhodný pro projednávání. Nyní se tady někteří snaží ho vrátit zpátky s tím, že by se případně pozměnily termíny, a pak by asi byl přijatelný. Co ale uděláte s tím, že nebyl v té podobě přijatelný už předtím. Takový pokus se mě zdá být pokusem naprosto zbytečným. Vláda přece má možnost předložit znovu tento návrh, může využít projednání podle § 90. Podmínkou ovšem je, aby předložila takový návrh, aby hned v prvním čtení mohl být odhlasován. Pokud chce mít jistotu, může s ním opravdu navíc spojit otázku důvěry, a má pak jistotu, že jednání bude ukončeno do tří měsíců. Pokud předloží ovšem špatný návrh, potom je těžko se vměšovat do toho, v čem je sněmovna suverénní, a sice do toho, jakým způsobem bude sněmovna určitý tisk projednávat.
Já se domnívám, že argumentovat tím, že jsou tady určité úspěchy, je skutečně věc, kterou bychom snad dneska v situaci, v jaké vláda je, ani neměli přijímat. Nevím, jestli vláda chce argumentovat stavem zadluženosti státu, nezaměstnaností nebo zhoršenou pozicí mnoha jednotlivců, jejich rodin. Dostali jsme mnozí dneska právě dopis, ve kterém se píše, že Ministerstvo pro místní rozvoj podle Televizních novin ze čtvrtka 4. března hlásí znepokojivé, varovné zprávy, že výrazně narůstá počet neplatičů nájemného v obecních bytech s regulovaným nájemným. Každý třetí nájemník už neplatí nájem a 70 % všech nájemníků má s placením nájemného již velmi vážné potíže. V téhleté situaci již asi opravdu nebude řešením věci další zdražení nájemného a myslím si, že také není možné něco podobného vydávat za úspěch.
Navrhuji, aby se odhlasovalo, že návrh je nepřijatelný, že návrh nebude schválen. Tuto vůli kromě těch, kteří vystupovali za vládní koalici, že to takto není možné přijmout, jsem už slyšel od zástupce Občanské demokratické strany a ujišťuji vás, že také klub Komunistické strany Čech a Moravy je jednomyslně rozhodnut hlasovat proti přijetí takového zákona. Není tedy žádné nebezpečí, že bychom schválili něco špatného, co by šlo do Senátu. Za takový postup vám předem děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Ještě se hlásí znovu pan ministr Pavel Němec.
Ministr pro místní rozvoj ČR Pavel Němec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si nikdy nedovolil v rozpravě ve třetím čtení hovořit o věcné podstatě tohoto návrhu zákona, ale bohužel úcta k Poslanecké sněmovně a k poslancům mě k tomu nutí. A pan poslanec Exner zde vznesl věcnou polemiku k tomu, zda tohoto zákona vůbec je třeba, a argumentoval tím, že řada rodin již dnes nemá na placení nájemného.
Já bych tedy řekl, proč je třeba tohoto zákona, proč chci třeba upravit vztahy pronajímatelů a nájemců. Za prvé je nutné konstatovat, že již zhruba dva roky nájemné stagnuje bez ohledu na inflaci a na ostatní ekonomické vlivy. To je krok první. Druhým důvodem je samozřejmě také to, že stav, kdy existují dvě různé hladiny nájemného, nájemné regulované a nájemné volné, tak vytváří nedobrou situaci zejména v tom, že vytváří umělý nedostatek bytů.
***