(16.20 hodin)
(pokračuje Papež)
I v rámci meziresortního připomínkového řízení byla vznesena celá řada zásadních připomínek. Některé byly akceptovány, na některé se nebral zřetel. Již v tomto procesu se objevilo varování, že v případě přijetí novely zákona o zemědělství, který byl již schválen, by navrhované znění tohoto devizového zákona znamenalo neomezené umožnění nákupu pozemků tvořících zemědělský a lesní půdní fond i cizozemcům. Ministerstvo zemědělství až do doby předložení návrhu do vlády podle mne správně trvalo na tom, že není v tuto chvíli vhodné současně novelizovat také zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu, a to především z těch důvodů, že lze předpokládat, že se situace v prodeji státní půdy změní a její vývoj nelze v této době odpovědně předvídat.
Novela tohoto zákona o prodeji státní půdy se nakonec v projednávaném návrhu přesto objevila a máme ji dnes na stole. To lze považovat za další neupřímnost vůči českým zemědělcům, neboť právě státní zemědělská půda a přechodné sedmileté období pro její nákup cizinci byla jednou z posledních nadějí, od níž sedláci očekávali alespoň malou komparativní výhodu. Nyní sešlo i z ní. Vláda, která mnohokrát používala argument přechodného sedmiletého období k uklidnění zemědělců, evidentně neříkala pravdu. Z návrhu je zřejmé, že vláda rezignovala na jednu z možností, jak pomoci našemu zemědělství a venkovu překonat povstupní období.
Na jedné straně jsem si vědom mezinárodních závazků, na druhé straně nevidím důvod se podílet na tomto zákoně. To vše, co jsem uvedl, jsou důvody, které mě vedou k rozhodnutí návrh zákona nepodpořit, a stejné stanovisko budu navrhovat poslancům našeho klubu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Papežovi a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Veronika Nedvědová. Připraví se pan poslanec Martin Kocourek.
Poslankyně Veronika Nedvědová: Dámy a pánové, v obecné rozpravě při prvním čtení tohoto zákona jsem musela konstatovat, že v přístupové smlouvě z loňského roku byly vyjednány pro naše občany nevýhodné podmínky a že na nich lze zlepšit jen málo. To se také bohužel potvrdilo při projednávání předloženého tisku ve výborech. V mezidobí projednávání byl přijat zemědělský zákon, kterým předkladatel ve snaze přitvrdit podmínky pro podnikání cizinců v zemědělství potrestal především naše zemědělce. Doufám, že tvrzení Ministerstva zemědělství o tom, že zemědělský zákon nevykazuje prvky přímé či nepřímé diskriminace občanů Evropské unie, je pravdivé. Opak by znamenal další a další problémy pro naše občany.
Jásot nad vyjednanými přechodnými opatřeními a obdobími se tedy nekoná. Naše legislativa neumožňuje tato přechodná období naplnit tak, jak nám tvrdila vláda. Musím opakovaně konstatovat, že naše současná legislativa diskriminuje naše občany. Příkladem jsou podmínky při vydávání pozemků za nevydané restituční nároky. Restituenti jsou naši občané, kterým jsme zákonem číslo 253/2003 Sb. omezili časově možnost získat náhradní pozemky od Pozemkového fondu. Prakticky tedy v mnoha případech naši občané za nevydané pozemky obdrží naprosto neadekvátní, dá se říci směšnou finanční náhradu a pozemky ve správě Pozemkového fondu se budou dále moci nabízet k prodeji cizincům.
Proto navrhnu v podrobné rozpravě vypustit tato omezující ustanovení. Je to podle mne jediné, co v tuto chvíli můžeme ještě v tomto zákoně vylepšit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Nedvědové a hovořit bude pan poslanec Kocourek. Další přihlášky do obecné rozpravy nemám.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, jak jsem avizoval, rád bych řekl svůj názor na tuto problematiku v rámci obecné rozpravy. Nejdříve bych rád zrekapituloval, jaký je vlastně současný stav.
Současný stav je v oblasti nabývání nemovitostí v České republice cizozemci, zjednodušeně řečeno, takový, že osoby, které nemají občanství České republiky nebo trvalý pobyt v České republice, nemohou nemovitosti v České republice v zásadě nabývat vůbec. Zahraniční právnické osoby, tj. takové, které nemají v České republice sídlo, a pouze v případě, že jsou registrovány v podnikání v České republice, a to ještě v výjimkou zemědělských a lesních pozemků, nemovitosti nabývat mohou.
Zdánlivě a zejména podle mediálních proklamací současné vlády by se tedy i po vyjednaných přístupových podmínkách nemělo oproti současnému stavu fakticky v oblasti nabývání nemovitostí cizozemci v České republice nic měnit. Avšak z tohoto vládního návrhu devizového zákona plyne, že faktické změny - neboli změkčení současného režimu nabývání nemovitostí cizozemci - se dají zcela jednoznačně z návrhu vypozorovat. A za nejvýznamnější rozvolnění v oblasti dříve zmíněných dvou výjimek považuji - za prvé, v oblasti pětileté výjimky, tj. zákazu nabývání objektů pro tzv. vedlejší bydlení pro cizozemce, bude nově umožněno tyto objekty nabývat těm občanům z ostatních členských států Evropské unie, kteří získají na území České republiky i pouze přechodný pobyt. Za druhé, v oblasti sedmileté výjimky, tj. zákazu nabývání zemědělské a lesní půdy pro cizozemce, bude nově umožněno, aby půdu a lesy nabývali ti zemědělští podnikatelé z jiného členského státu EU, kteří budou v České republice pouze registrováni jako podnikatelé v zemědělství. Rozpočtový výbor k tomuto dodal ještě podmínku alespoň přechodného pobytu.
V návaznosti na to, co jsem zde popsal, bych chtěl vyzvat zejména přítomného pana ministra zahraničí, aby zde otevřeně přiznal, že v oblasti nabývání nemovitostí cizozemci došlo po jednání s Evropskou unií k průlomu do zákazových výjimek oproti současnému stavu, tj. že fyzické osoby z Evropské unie mohou pohodlněji, za jistých podmínek, nabývat nemovitosti v České republice. Poprosil bych pana ministra zahraničí, aby na tento můj názor reagoval ještě v obecné rozpravě, protože podle charakteru jeho odpovědi jsem případně připraven navrhnout zamítnutí tohoto vládního návrhu zákona.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinu Kocourkovi. To byli všichni, kteří chtěli hovořit v obecné rozpravě. Protože nejsou další přihlášky, obecnou rozpravu končím.
Prosím pana zpravodaje. Nezaznělo nic, co by v tuto chvíli bylo předloženo k hlasování, takže postoupíme do podrobné rozpravy, do které mám jedinou přihlášku, a to od pana poslance Jana Grůzy, takže mu uděluji slovo.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrh k novele devizového zákona.
V části třetí, změna zákona č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čl. III zní:
Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/1991 Sb. a zákona č. 253/2003 Sb. se mění takto:
Za prvé. V § 4 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova "nebo cizozemec-fyzická osoba, s odkazem na 18 a), za podmínek stanovených zvláštním zákonem, odkaz na 18 b)".
Odkaz 18 a) je § 1 písm. c) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon a odkaz 18 b) je § 17 odst. 1 písm. c), bod 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona číslo/2004 Sb.
***