(15.00 hodin)
(pokračuje Sehoř)
Očekával bych od legislativců významné zjednodušení správního řízení o přestupku. Jak to, že jsou například země, kde je přestupce nesouhlasící s verdiktem policisty do tří dnů u soudu? Navíc jej ani nenapadne se nedostavit.
Nyní ke kontrolní činnosti ze strany ministerstev a krajů. Jsme svědky toho, že Ministerstvo dopravy dlouhodobě ignoruje zákony a neprovádí odborný dozor, ať už se jedná o kontrolu STK, SME či autoškol, i když musím přiznat, že mám informace, že se situace nyní mění k lepšímu. Dosud však tomu tak nebylo. Za této situace se nemůžeme divit, že technický stav některých vozidel je v žalostném stavu, a nechci dále rozebírat, že většinou se jedná o nákladní automobily a autobusy, ale kontroly probíhají hlavně u osobních vozidel. Upozorňuji, že institut o odebírání technického průkazu je již dnes součástí zákona a že po stránce kompetencí má jak policie, tak Ministerstvo dopravy či kraje vše, co potřebují.
Nyní ke stavu silnic. Nejvíce dopravních nehod zavinili řidiči v roce 2003 nepřizpůsobením rychlosti dopravně technickému stavu vozovky. Fond dopravy má k dispozici asi polovinu prostředků, kterých by bylo třeba, ať již jde o opravy vozovek, či o jejich novou výstavbu. S tím ale souvisí i nedostatečná příprava staveb, úloha Ministerstva životního prostředí, ekologických aktivistů, nedostatečně sledovaná efektivita staveb, špatný zákon o zadávání veřejných zakázek atd. Do nynější doby nemáme jasno ve výhledu financování výstavby a oprav dopravní infrastruktury. V tomto směru bych doporučoval vládě, aby své priority nejen vyhlašovala, ale i realizovala. V soutěži s ostatními resorty si každý poslanec musí zvážit sám, jestli musíme soutěžit s jinými státy o počet nadzvukových letadel, či zda je napřed nutné dořešit základní potřeby státu, v tomto případě dokončení a zkvalitnění silniční sítě.
Nyní ke zpřísnění postihu. Souhlasím se zpřísněním postihu bezohledných řidičů. Jde ale jen o jedno ze systému opatření. Musíme je řešit všechny, ne jen jeden, ten pro státní správu nejjednodušší. Musíme si uvědomit, že výše pokut má své meze. I dnes některé pokuty prostě není možné vymoci. Dovedu si představit, že blokovou pokutu již nikdo platit nebude a bude se snažit umluvit policistu nebo správní orgán. Administrativa se zvýší i tímto způsobem. Do hry vstupují také sociální aspekty. Neumím si představit, že řidič s patnáctitisícovým příjmem bude platit padesátitisícovou pokutu. Vznikne pro něho nesplatitelný dluh.
Zásadně nesouhlasím s bodovým systémem. Vyhýbáme se komplexnímu řešení, pouze zpřísňujeme pravidla tak, aby nás to nic nestálo, možná spíše aby to nějaké peníze přineslo. Buďme opatrní s předáváním pravomocí na stát. Dávejme mu pravomoci jedině tehdy, když mu dosavadní stav skutečně nestačí k plnění jeho úkolů. Předložená novela jde zcela určitě za hranici nutnosti.
Upozornil bych i na nedořešení případu, kdy poruší sankcionovaný řidič zákaz řízení. Dostane sice trest, ale body již nemůže obdržet. Bude v tomto případě odlišný postup než u projednávání přestupku řidiče, který má dosud řidičský průkaz? Diskutuje se, zda je bodový systém dvojím trestem. Já tvrdím, že samozřejmě ano, jde o dvojí trest. Nucené školení je přece trestem, nikdo nemůže věřit nebo nemůžeme věřit tomu, že někdo potřebuje školení, protože nevěděl, že nemá jet rychle. Jde o komplikaci pro řidiče, je to trest. Ten dostane společně s placením pokut či odejmutím oprávnění k řízení.
Bodovým systémem zavádíme složitější, administrativně náročnější a tím i korupčnější prostředí. Navíc řidič bude v neustálém stresu. Přestupek nedělá řidič plánovitě, jde o okamžité selhání, proto zvýšení trestu za nehodu nemá žádný dopad. Mohlo by mít spíše preventivní dopad, to ale lépe splní větší přítomnost policistů na silnici. Řidič musí mít pocit, že když udělá přestupek, existuje vysoké procento naděje na trest. Spočítejte si sami, kdo řídíte, kolik děláte přestupků za den. Dva nebo tři? Kolik jich je za rok? Pět set, tisíc? A kolik platíte za přestupek? Jednou za rok, anebo jednou za dva roky? Nebo vůbec? Jedno promile naděje na trest nestačí na změnu chování řidiče při řízení. Nejde tedy ani o výši trestu, ani o vzbuzení pocitu nervozity, jde o četnost kontrol a častý postih pro ty, kdo nejezdí podle předpisů. Jde o to, aby se řidič jedoucí podle předpisů necítil jako pitomec. Ale jde také o to, aby předpisy co nejvěrněji korespondovaly se statistickou nebezpečností přestupků a aby byly logické.
Bodový systém tady již jednou byl. Fungoval již v Československé socialistické republice. I tehdy jsme figurovali v popředí řebříčku nehodovosti v Evropě. Dávkování bodů za jednotlivé přestupky nenechává nikoho na pochybách, že jde o systém propagovaný KDU-ČSL "třikrát a dost", uplatněný v dopravním přestupkovém řízení. Pro ty, kteří nesouhlasí s tímto principem u trestních věcí, ti by neměli podporovat tento systém ani u přestupkových věcí.
Nyní k vlivu Evropské unie. Nejsem si úplně jist, zda řešíme komplexně problém v naší zemi, nebo zase jen zneužíváme možná pravdivého upozornění Bruselu, že nemáme provoz na pozemních komunikacích v pořádku. Vadí mi, že s odkazem na Evropskou unii zavádíme opatření, abychom se zbavili kritiky, ale nejsme si jisti, zda opatření jsou efektivní. Ručím za to, že se současným přístupem policie si můžeme do zákona napsat cokoliv, a očekávaný výsledek nepřijde. Do nynějška zemřelo například na přechodech mnoho lidí. Není jasné, proč se policie nevěnovala více této věci. Proč nestáli policisté na přechodech, proč obce nezvýšily úsilí rozšířit počet řízených křižovatek atd. Dosud nám smrt nevadila? Místo policistů na přechodech jsme v novinách stále četli jenom nářek na nemožnost odebírání řidičských průkazů. Tím se diskreditovalo legislativní opatření, bez kterého bychom se nepřiblížili ke skupině kulturních států a které učí řidiče, ale i chodce vzájemné ohleduplnosti.
Vliv Evropské unie je patrný také na úpravě, jak by se měly užívat sedačky a zádržné systémy. Úprava je již tak složitá, že například otec se čtyřmi dětmi by si měl nechat udělat právní rozbor na to, jak vozit rodinu, jinak určitě nedodrží zákon. Nevím, jestli je tak podrobná úprava potřebná. Jestli nestačí to, že rodič má plnou zodpovědnost za své děti. Copak nějaký zákon předepisuje, že musíme vést malé děti po ulici za ruku? Takový zákon není, a přesto normální rodič tak většinou činí.
K některým dalším ustanovením. Povinnosti provozovatele nahlásit řidiče, který řídil vozidlo v době přestupku, by možná mohlo mít své racionální jádro a usnadnilo by řešení přestupků. Jde ale o čistě právní spor a neumím jej posoudit. Taky se přikláním k názoru, že tuto věc a možná některé další by měl posoudit ústavně právní výbor.
Souhlasím se zvýšením pokut občanům, kteří se vyhýbají správnímu řízení. Kdo v tom umí chodit, dokáže dotáhnout přestupek až do prekluze. Souhlasím se systémem kaucí, pokud je podezření, že se řidič může účinně vyhnout přestupkovému řízení. Není jasné, na jakém základě je navrhována nerovnost - v případě, že řidič je profesionál, je za stejný přestupek trestán jinak než řidič neprofesionál.
Závěrem. Novela zákona zpřísňuje postihy, mění paragrafy, které komplikují řidiči situaci. Bohužel bych očekával statistické podklady. Nikde jsem nečetl, jak se půlroční svícení kladně projevilo na zlepšení nehodovosti. Máme svícení prodloužit na celý rok, anebo jej máme zrušit? Návrhy jsou spíše emotivní. Měli bychom se orientovat podle statistických zjištění. Například podle statistiky Ministerstva vnitra bylo špatným technickým stavem zaviněno v roce 2003 jen 0,8 % nehod. To mě vede k otázce, zda technické prohlídky vozidel pod dozorem státu jsou vůbec nutné, případně alespoň zda by nebylo vhodné prodloužit doby prohlídek motorových vozidel.
Nejvíce dopravních nehod je zaviněno nevěnováním se jízdě a nedodržením bezpečné vzdálenosti. Jen asi pětinu nehod v porovnání s výše uvedenými důvody zavinili řidiči rychlou jízdou. Tady je ale kampaň proti takovým řidičům nejvýraznější. Možná by bylo vhodné uvažovat o zvýšení rychlosti na dálnicích, myslím tam, kde je dálnice v normálním stavu, kde stejně málokdo rychlost dodržuje.
***