(11.50 hodin)
(pokračuje Chytka)
Každý z nás si myslí, že těch 3000 platících diváků v té vstupence zaplatí onen autorský poplatek. To je ovšem omyl, neboť autorský svaz ten autorský poplatek vyměří z celé kapacity sálu, z těch 6000 míst. To znamená, že vybírá OSA za mrtvé duše. A argument - když jsem se pídil, proč se vybírá za 6000 křesel, když tam byly pouze 3000 platících diváků, je podle mého mínění zcela mimo chápání. Argument je: No proto, že ten koncertní sál byl zkolaudován na 6000 křesel, proto vybíráme poplatek ze 6000. A tak se, prosím vás, děje dennodenně v České republice při jakémkoliv koncertu!
Mimochodem, to má jeden velmi zajímavý efekt, protože Ochranný svaz autorů, který chce chránit ty umělce, chce vybírat ty poplatky pro ně, samozřejmě v konečném důsledku míří proti nim, protože ti různí správci, různí ředitelé řekl bych obecních kulturních domů začínají rušit ty koncerty, protože se jim to nevyplatí - protože přece probůh nebudou platit autorské poplatky z kolaudace, když je tam třetina či čtvrtina diváků či posluchačů!
Dalším takovým typickým příkladem je - představme si skupinu, představme si živý koncert, a ta skupina hraje svoji autorskou hudbu, zpívá své autorské texty a přijde do té síně, jak jsem říkal, je tam 6000 křesel, je plno, přijde tam 6000 posluchačů, a tato skupina odehraje dvouhodinový koncert. Na závěr zahraje jednu jedinou píseň od Olympiku, která samozřejmě má smlouvu s OSA. Domnívali byste se, že jestliže bylo odehráno 20 písní a jedna od Olympiku, že tedy jednou dvacetinou bude vybrán poplatek. Omyl! Samozřejmě, že Ochranný svaz autorský vybere z celého koncertu, z celých těch dvou hodin, z celého toho koncertu žádá poplatek. Domnívám se, že opět protiprávně.
Já bych řekl, že ten stav, kdybych měl použít nějakého podobenství, je, jako bychom se rozhodli chránit pekaře a svěřili bychom nějakému ochrannému svazu pekařů, že může vybírat za každého návštěvníka, který jde do potravin a tam si koupí nějaké potraviny, jednu korunu ve prospěch těch pekařů. Ale protože bychom to zcela svěřili, kolik se bude vybírat a za co, tomu ochrannému svazu pekařů, tak bychom časem k svému úžasu zjistili, že se nevybírá za to, že někdo si koupil potraviny, ale že se vybírá za to, že někdo navštívil elektroprodejnu, knihkupectví, antikvariát, autosalon a já nevím, co ještě, a že to není tedy koruna, ale vybírá se padesát či sto korun.
Teď k samotné předmětné úpravě. Autoři si z těch všech problémů, které tady jsou, a já se domnívám, že vy všichni o nich víte, vybrali jeden - co je to veřejná produkce. A na tomhle problému chceme celou tu diskusi otevřít.
Jaký je současný stav? Současný stav je takový, že kdybych já byl majitelem radiostanice a šel bych do práce, koupil bych si v obchodě cédéčko. Samozřejmě že v té ceně cédéčka by byl taktéž poplatek pro autory toho cédéčka. Došel bych do toho rádia, protože se mi to cédéčko líbí, tak bych ho pustil do éteru. V tu chvíli, kdy bych ho pustil do éteru, zaplatil bych autorské poplatky. A dejme tomu, že je právě poledne a někde v restauraci se právě obědvá a dotyčný hospodský, dotyčný vrchní otevře knoflík rádia, aby těm hostům, kteří u něho obědvají, aby jim zpříjemnil ten polední oběd. A zaplatí autorské poplatky. A já proti tomuto neprotestuji, protože tak zní Bernská úmluva a já tedy toto právo ctím.
Avšak do tohoto města přichází host, který si pronajme v hotelu pokoj, ubytuje se v tom hotelovém pokoji, je tam sám, otevře taktéž to rádio a slyší tu píseň. Já se osobně domnívám, že zde o veřejnou produkci nejde. Ale kdyby se to domníval Radim Chytka, to by ještě nebyla taková katastrofa, ale tak zní judikáty různých evropských soudů a nejznámější judikát španělského soudu, který prohlásil hotelový pokoj, že je neveřejný. To má samozřejmě další souvislosti. Policie, zatímco může vstoupit do restaurace a kontrolovat tam například některé občany, nemůže jen tak vstoupit do hotelového pokoje. Hotelový pokoj je brán na úroveň toho soukromí, jako jsem například, pokud jsem doma. A pokud si doma pustím rádio, tam zaplať pánbůh já autorské poplatky neplatím. Protože jak jsem již vysvětlil, po cestě to jedno cédéčko bylo stejně už třikráte zpoplatněno.
Vážené dámy a pánové, já se domnívám, že autoři jsou ochotni diskutovat o celé té novele autorského zákona, o tom, co je to veřejná produkce. Jsme myslím ochotni i rozumně souhlasit s prodloužení doby na projednávání, ale nejsme, domnívám se, ochotni čekat, že v září Ministerstvo kultury předloží novelu autorského zákona. Já si vážím postoje pana ministra kultury, o kterém vím, a to říkám zcela vážně, který tlačí na to, aby vznikla ta novela autorského zákona, a jeho celkem racionální vystupování na podvýboru myslím lze ocenit v celé této záležitosti. Ale na co se myslím nedá čekat, je to, že tu novelu toho autorského zákona budou psát úředníci Ministerstva kultury - a vážené dámy a pánové, právě tito úředníci Ministerstva kultury byli tím kontrolním orgánem, který po celou tu dobu měl dohlížet, zdali ochranné svazy autorů v této zemi se chovají v souladu s právem, či protiprávně. A byli to oni, na nichž je tedy vina, že se domnívám, že určité ochranné svazy se vymkly jakékoliv kontrole, a já bych proto odmítl čekat, až oni nám předloží novelu autorského zákona.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Radimu Chytkovi a nyní udílím slovo panu poslanci Antonínu Seďovi. Jako další se připraví pan poslanec Marian Bielesz.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, účelem navrhované změny, tak jak je uvedeno v důvodové zprávě, je především zákonné vymezení závazných pravidel pro dohody o výši autorských odměn za užití děl, které vybírají kolektivní správci za užití předmětů práv výkonných umělců. Předkládaným návrhem dojde ke zmírnění nerovnováhy ve smluvních vztazích mezi kolektivními správci a uživateli, především z důvodu ochrany uživatelů před zneužíváním dominantního postavení kolektivního správce při sjednávání podmínek smluv.
Problematickým návrhem, který spustil odmítavé reakce většiny autorských svazů, je navrhovaná změna § 23 zákona, která nepovažuje provozování rozhlasového a televizního vysílání v pokojích ubytovacích zařízení za veřejné. Jak autorské svazy, tak i stanovisko vlády k předloženému návrhu upozorňují na možné porušování mezinárodních smluv.
Co se týká zpoplatnění provozu rozhlasového a televizního vysílání na pokojích ubytovacích zařízení, chci pouze připomenout judikát Evropského soudu ze dne 23. 2. 2000 čj. C-293/98, který rozhodl, že direktiva Evropské unie č. 93/83/EEC nedává dostatečný podklad k rozhodnutí, zda pokoj je, či není veřejným místem, a je třeba ponechat řešení národním právním normám. I když ve většině zemí Evropské unie jsou poplatky hrazeny, v Irsku se poplatky neplatí vůbec, v Belgii, Rakousku a Německu se neplatí za přijímače umístěné v hotelových pokojích. Z evropských zemí se neplatí autorské odměny v hotelích ve Švýcarsku, Velké Británii, Litvě. Poplatky se neplatí ve Spojených státech, Austrálii, Kanadě a v dalších zemích.
Vláda České republiky ve svém stanovisku už sděluje, že připravuje novelu autorského zákona, protože si sama uvědomuje nutnost změn tohoto zákona.
Přes některé oprávněné výhrady vlády jsem přesvědčen, že je třeba podpořit navrhovanou novelu autorského zákona a především umožnit zapracování připomínek v rámci jednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Proto doporučuji postoupit návrh novely autorského zákona do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi a nyní udílím slovo panu poslanci Marianu Bieleszovi. Jako další vystoupí pan poslanec Aleš Rozehnal.
***