(17.10 hodin)
(pokračuje Votava)
Myslím si tedy, že i toto je oprávněný požadavek.
Dámy a pánové, i přes obsáhlou diskusi, která zde byla, a zazněla zde řada kritických slov, přece jenom bych vás chtěl požádat o propuštění této novely do druhého čtení a umožnění tak, aby tato novela byla projednána ve výborech. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci navrhovatelů. A nyní vystoupí pan zpravodaj.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedající, mně už zbývá pouze zrekapitulovat, co zde zaznělo. To znamená, že byli tři vystupující, zazněly dva návrhy, první návrh byl návrh na vrácení k dopracování a druhý návrh na zamítnutí. Domnívám se, že bychom nyní měli přistoupit k hlasování o těchto návrzích. Jestli se nemýlím, první by mělo být hlasováno o vrácení návrhu k dopracování.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zkoumám právě § 72 jednacího řádu a jsem přesvědčen, že podle pořadí, tak jak je v § 72 odst. 1, by bylo vhodnější nejdříve hlasovat o zamítnutí návrhu a poté o návrhu na vrácení předlohy k dopracování. Ale je to návrh předsedajícího. Ptám se, je-li nějaká výrazná námitka proti postupu předsedajícího. Nevidím žádnou námitku proti postupu předsedajícího. Dám tedy nejdříve hlasovat o návrhu na zamítnutí, pokud neprojde, budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Odhlásím vás a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými hlasovacími kartami.
Věřím, že všichni, kteří chtějí hlasovat, už jsou přítomni.
V hlasování pořadové číslo 177 rozhodneme o zamítnutí předloženého návrhu podle tisku 551. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro zamítnutí. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 177 z přítomných 157 pro 60, proti 47. Návrh nebyl přijat.
Nyní je zde druhý návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 178, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 178 z přítomných 158 pro 98, proti 47. Návrh byl přijat. Předložený návrh jsme vrátili navrhovatelům k dopracování.
Končím bod č. 45. Děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji. Budeme v jednání pokračovat.
Dalším bodem našeho jednání je bod
46.
Návrh poslanců Miloslavy Vostré, Pavla Kováčika a Ladislava Skopala na vydání
zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů
a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 553/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 553/1.
Předložený návrh měla uvést zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Miloslava Vostrá, která je řádně omluvena pro nemoc. Z dalších navrhovatelů se ujme slova pan poslanec Pavel Kováčik, s tím, že už zaujal místo u stolku zpravodajů. Dále žádám pana poslance Jana Grůzu, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů.
Nyní prosím, aby uvedl tento návrh pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane navrhovateli, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, dovolte mi, abych v zastoupení skupiny navrhovatelů přednesl v prvém čtení návrh poslanců Miloslavy Vostré, Pavla Kováčika a Ladislava Skopala na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
Chtěl bych k odůvodnění tohoto návrhu říci, že majetkový podíl je podle kritérií zákona č. 42/1992 Sb. stanovený podíl fyzické osoby na konkrétní výši čistého jmění družstva zjištěného podle skladby majetku družstva v roce 1992, stanovený ke dni schválení transformačního projektu družstva. Majetkový podíl tak vznikl rozdělením čistého jmění družstva, přičemž čisté jmění představovalo souhrn majetku družstva oceněného v účetních cenách roku 1992. Reálná hodnota většiny takto rozděleného majetku nedosahovala výše jeho účetní ceny a v současné době tržní ceny tohoto majetku tvoří pouze zlomek účetní ceny, ze které se majetkové podíly vypočítávaly. Majetkové podíly tedy vznikly rozdělením věcného majetku, přičemž jen jako vyjádření skutečnosti, že jde o podíl na konkrétní časové výši čistého jmění družstva, byl majetkový podíl vyjádřen absolutní částkou, nikoliv relativním vyjádřením, jako například procentuálním podílem. Výši podílu podle schválených kritérií bylo družstvo povinno vypočítat do jednoho měsíce po schválení transformačního projektu.
Právní nauka i právní praxe se shodují v tom, že právní úprava majetkových podílů podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, tedy dále jen hovoříme o transformačním zákonu, je jen kusá a velmi nedokonalá a že tato nedostatečnost právní úpravy je důvodem vzniku velmi protichůdných názorů na samotnou právní povahu majetkových podílů, což se nemůže neprojevit ve značných aplikačních problémech v právní praxi. Je proto oprávněné konstatování, že nedostatkem dosavadní právní úpravy transformačních majetkových podílů je, a to nedostatkem zcela fatálním, že neříká nic o jejich povaze a o způsobu jejich vypořádání.
Skutečnost, že dosavadní znění zákona neříká vůbec nic o způsobu vypořádání, tedy o tom, zda vypořádání má být provedeno ve věcech, nebo v penězích, vedla soudní praxi posléze k závěru, že nestanoví-li zákon nic o způsobu vypořádání, nelze než v soudním sporu vycházet z jiného než z peněžního plnění majetkového podílu. Tato skutečnost, totiž požadavek, aby majetkové podíly byly vypořádány v penězích, ačkoliv vznikly rozdělením nikoliv peněžních peněz, ale věcného majetku podle účetních cen, brání jejich vypořádávání, a je totiž skutečností, jak je patrné, že celková výše nevypořádaných majetkových podílů činila v roce 1993 cca 50 mld. Kč, celková výše nevypořádaných majetkových podílů činila k 31. 12. 2002 částku 15,1 mld. Kč, což odpovídá svou hodnotou a cenou 27 procentům celkového majetku zemědělských družstev. A jsou ještě další argumenty a další doklady, proč tomu tak je.
Stejně tak naprosto nedostatečně zmíněný zákon č. 42/1992 Sb. řešil, tedy přesněji řečeno, vůbec neřešil, vypořádání majetkových podílů oprávněných osob, které se staly členy transformovaných družstev. Teprve v současné době při různých názorech Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, že majetkový podíl člena družstva je jeho členským vkladem, bez výslovné právní úpravy jde ovšem jen o velmi komplikovaný problém, který vede k rozdílné praxi při rozdílné interpretaci jednotlivých družstev i soudů.
Veřejný ochránce práv ve své zprávě o činnosti za rok 2001 proto právem uvedl, že současný právní stav je potom takový, že nález Ústavního soudu č. 3 z roku 2000 Sb., ze dne 1. 12. 1999, dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, což je 7. 1. 2000, zrušil ustanovení § 13 odstavců 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, § 13a až 13c a § 16 odst. 4 transformačního zákona.
***