(12.00 hodin)
(pokračuje Antolák)
Rok s rokem se sejde, jak se říká. Absolvent, který byl řádně přijat, odchází ze školství, protože se na to nehodí a je tam malé finanční ohodnocení. A tento učitel, který tři roky vypomáhal škole jako neaprobovaný, zjistil a probudil se v něm jakýsi vztah k dětem a byl přijímán s různými problémy a nikdo mu nezohlednil to, že čtyři roky pracoval obětavě, byť neaprobovaně, a přitom dobrovolně sám studoval. Ať toto školy, prosím pěkně, zohlední.
Otázka vyšších středních škol a studium bakalářů při vysokých školách. Teď je to můj osobní názor. Domnívám se, že bakalářské obory znevažují nebo snižují a mohou snižovat úroveň vysokých škol. A pokud jsem četl statistiku o tom, kolik máme lidí, studentů na vysokých školách a kolik nám jich přibývá díky bakalářským studiím, mám za to, že jsou to politická čísla. A totéž studium a tytéž vědomosti by získali na vyšší střední škole.
Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, vážení kolegové učitelé, já vám mockrát děkuji za to, že jste mě vyslechli, a přeji zákonu vše nejlepší. Zřejmě budete k tomu potřebovat ručitele. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Antolákovi. Slova se nyní ujme pan poslanec Eduard Zeman a připraví se pan poslanec Petr Bratský.
Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Přede mnou zde už dnes vystoupilo mnoho lidí a zaznělo tu velmi mnoho připomínek, někdy i pochval. Vystupuji teď z pozice člověka, který od okamžiku, co existuje sněmovna Parlamentu České republiky, zažil všechny debaty o školském zákoně, člověka, který byl svědkem, že ať školské zákony za tu dobu předkládala kterákoliv vláda, vždy po mnohahodinových debatách jsme skončili zpět na začátku, to je bez zákona.
Pokusím se stručně shrnout některé klíčové body, o kterých se tady obecně mluví. Dají se rozdělit na dvě skupiny. Ta jedna říká: tyto zájmy takové a takové skupiny zde nejsou dostatečně zohledněny, tyto prvky nebyly do onoho dobrého dortu přidány. Naváži na paní kolegyni Šojdrovou a dávám jí za pravdu. Přestaňme očekávat, že někdo dokáže napsat zákon, který by vyhověl všem protikladným zájmům. Jsou jich desítky a někdy jsou opravdu protikladné. Nelze takový zákon napsat. A nepoužívejme v argumentaci, že zákon nemá být přijat, protože toto kritérium nesplňuje. Tolik k jedné části.
K druhé části. A tady bych chtěl hlavně připomenout to, co řekl pan poslanec Walter Bartoš. Jedná se o tu část, kde říkal: Minulá vláda předložila zákon a ten byl špatný, tato vláda předkládá nový zákon a on se tak příliš neliší, a proto je třeba ho zabít.
Minulá vláda a tato vláda mají velmi mnoho společného. Je to obdoba téže vlády. Je pro pana poslance Bartoše překvapivé, že tato vláda na rozdíl od minulé nepředkládá zákon napsaný na základě "modré šance"? Nebylo by spíš naopak divné, kdyby to udělala?
Kolegyně a kolegové, prosím vás, ujasněme si jednu věc. Ano, všem nám jde o školství, nepochybně. Nepodezírám jedinou ze zde přítomných stran, že jí o školství nejde. Ale všichni - a proto tu jsme, proto je tu pět politických stran, ne jedna - všichni vnímáme tuto věc trochu jinak a máme jiná řešení. A smiřme se s tím, že vláda sociálních demokratů předkládala zákon tak, jak ho viděli sociální demokraté, stejně jako to kdysi dělala ODS. Koneckonců, poslanec Walter Bartoš ve svých opakovaných návrzích novel má také kontinuitu ODS od počátku. Není logické, aby krom toho, že mezitím tato vláda je koaliční, a tudíž reflektuje určité nutné změny, udělala kotrmelec a předložila naprosto obrácený zákon.
Jistě, mohou nás kritizovat kolegové zleva, a také to udělali. Jim se ten zákon bude zdát málo levicový. Jistě, budou nás kritizovat kolegové zprava, kterým se bude zdát příliš levicový. Ale smiřme se s faktem, že sociální demokraté vnímají stát jako důležitý nástroj a budou psát takový zákon, ve kterém stát má důležitou roli. Smiřme se s faktem, že sociální demokraté a snad i jejich partneři vnímají školy jako nutnou důležitou veřejnou instituci a nepovažují vzdělání za komerční záležitost, kterou lze koupit na základě nabídky a poptávky kdekoli, a píší tedy takovýto zákon.
Já chápu pana poslance Bartoše i mnohé jeho kolegy, že jejich pojetí je jiné. Také ho předkládali v době, kdy vládli. A mohou ho nepochybně předkládat v době, pokud případně znovu povládnou. Ale nepoužívejme argumentace, že toto, že zákon se příliš nezměnil od návrhu z minulého volebního období, je důvod, aby byl odmítnut. Minulá vláda neprohrála zákon proto, že byl špatný. Minulá vláda prohrála zákon proto, že měla málo hlasů.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Eduardu Zemanovi. Pan zpravodaj má samozřejmě příležitost vystoupit s přednostním právem bez časového omezení.
Poslanec Walter Bartoš: Děkuji panu kolegovi Eduardu Zemanovi, že uvedl problematiku podpory zákona v předchozím období ve svém vystoupení.
Aby mi bylo správně rozuměno. Já nekritizuji sociální demokracii za to, že předkládá nějaký zákon. Ten zákon prostě odpovídá nějakému vidění světa. Je to v pořádku a odpovídá to jakémusi stranickému programu. To, co já kritizuji, je, že tento zákon podporují koaliční partneři KDU-ČSL a Unie svobody, kteří v minulém období totiž proti těmto principům bojovali, a dnes tento zákon podporují. To jsem kritizoval, nikoliv to, co navrhuje sociální demokracie.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkujeme za tento příspěvek. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Bratský, a připraví se paní poslankyně Šojdrová.
Poslanec Petr Bratský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Nechtěl bych být žákem některých předřečníků a jsem tomu rád, že jsem jejich žákem nebyl. Musím zde říci, že jsem očekával na závěr vystoupení pro dnešní den tolik typické vykřiknutí: Apríl! Ale protože jsem se ho nedočkal, tak jsme si tam hbitě vyrobili takové jako růžové brýle, a já je paní ministryni dneska předám, aby měla optimismus pro přijímání obou těchto zákonů. (Předává brýle paní ministryni Buzkové.) Třeba to od nás jako milý aprílový žertík přijme.
Budu hovořit na rozdíl právě od těch, které jsem před chvílí zmiňoval, velice krátce.
Jestli školství něco opravdu potřebuje, je to příliv nové a mladé krve, mladých sebevědomých lidí z fakult, kteří přijdou a budou chtít využít nejnovějších poznatků, které mají, včetně výuky na computerech, možná i typu vzdělávání pomocí computerů na dálku apod. K tomu jim musíme vytvořit co nejlepší podmínky. To je jediná role státu, kterou by ve školství měl dělat.
Zákon o pedagogických pracovnících se mi zdá, že činí právě naopak pravý opak. To znamená, není zárukou vylepšení podmínek pro mladé lidí, kteří přijdou z fakult na školy. Není zárukou pro ředitele škol, že budou moci sebevědomě určovat, kolik a jak, jakého zaměstnance budou ohodnocovat, jak tedy jako člověčensky lidsky by vedoucí pracovník svého zaměstnance finančně ohodnotil jako toho, kterého potřebuje do sboru, a potřebuje ho získat pro práci ve sboru na škole.
Proto podpořím v podstatě zamítnutí tohoto zákona již v prvním čtení.
Co se týče druhého zákona, který se nazývá školský zákon, mám k němu řady připomínek, které můžeme probrat potom v pracovních sezeních. Budu hlasovat obdobně jako u prvého, ale pakliže projde do druhého čtení, myslím si, že se potom sejdou s řadou připomínek dalších kolegů a že se budeme snažit na něm ještě zapracovat.
Děkuji za pozornost.
***