(18.10 hodin)
(pokračuje I. Šedivá)
Národní divadlo vyvíjí v současné době iniciativu za účelem jednání se společností Themos o možnosti odkoupení nemovitosti do vlastnictví státu. Proto považujeme za vhodnější vyčkat výsledků uvedených jednání předtím, než by se přikročilo k navrhovanému vyvlastnění. Vyvlastnění pozemku parcelní číslo 944/2 se prozatím nepovažuje za nutné.
Listina základních práv a svobod v článku 11 odstavec 4 stanoví, že vyvlastnění je možné pouze ve veřejném zájmu a za náhradu. Toto ustanovení listiny zavazuje i moc zákonodárnou. Z hlediska veřejného zájmu je nutné poukázat na to, že veřejný zájem lze v uvedeném případě spatřovat v tom, že Národní divadlo je jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí v České republice, a jak vyplývá z toho, co jsem uvedla již dříve, je konfliktním jednáním Themosu omezováno v řádném výkonu svých povinností. Vlastnictví budovy by situaci Národního divadla stabilizovalo. Navíc je Národní divadlo od roku 1962 národní kulturní památkou. Proto možnost vyvlastnění uvedené budovy je nutno velmi silně zvážit.
Vzhledem ke skutečnostem, s kterými jsem vás seznámila, hlavně s tím, že je jednáno se společností Themos o možnosti odkoupení, navrhuji, aby zákon byl postoupen do druhého čtení, s tím, že podporuji návrh odkladu právě proto, aby bylo možno, pokud to půjde, řešit tuto situaci touto cestou. Pokud by to možno nebylo, je jistě správné se zabývat návrhem zákona tak, aby byl aplikovatelný v praxi. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Šedivé. Hovořit bude pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, myslím si, že celý aspekt spojený s nemovitostmi, o kterých tady jednáme, byl podrobně vysvětlen ve všech souvislostech. Myslím, že za předkladatele bychom jenom přivítali, kdyby nám vláda poskytla - a to nejen zpracovatelům, ale celé sněmovně - i informace o průběhu smírčího řízení, které dosud bylo. Zkušenosti, jak o nich nyní hovořila zpravodajka, především s firmou Themos, které jsou označovány za velmi záporné, vedou k tomu, že další a další odkládání celého problému není na místě.
Myslím si, že je přirozené, že je třeba vytvořit prostor k tomu, aby před druhým čtením všechna jednání mohla proběhnout. Paní poslankyni Fischerovou není třeba ujišťovat o tom, že také tento návrh zákona počítá s vyvlastněním za náhradu, tak jako i jimi připravovaný návrh zákona, a bude nepochybně časový prostor k tomu, aby návrhy, které případně vzniknou na základě přípravy jinou pracovní skupinou, mohly být při druhém čtení a třetím čtení vztahy v úvahu.
To, proč vystupuji, je otázka, kterou bych rád směrem k přítomným zástupcům vlády uplatnil - jestli je možné očekávat součinnost vlády, tak jak v předchozí diskusi byla naznačena. Pokud žádný z přítomných členů vlády nemůže k této věci na místě vystoupit, chtěl bych uplatnit dotaz směrem k ministrovi kultury, případně předsedovi vlády v tom směru, aby nás o takové možnosti co nejdříve ujistili a hlavně ji případně prakticky zajistili.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Exnerovi. To byl poslední z přihlášených do rozpravy, takže nehlásí-li se někdo další, rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, zdali hodlá vystoupit. Ne, takže dávám slovo paní zpravodajce.
Poslankyně Iva Šedivá: V rozpravě vystoupili čtyři poslanci s tím, že padl pouze jediný návrh, a to návrh na prodloužení lhůty o 40 dnů. Myslím, že pouze o tomto je možné hlasovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, pokud souhlasí navrhovatelé. Souhlasíte, dobře.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Pokud ne, zahajuji hlasování pořadové číslo 300. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 136 hlasujících bylo pro 97, proti 1. Tento návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme v hlasování o prodloužení lhůty o 40 dnů. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 301. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 138 hlasujících bylo pro 120, 3 proti, takže návrh byl přijat.
První čtení skončilo. Děkuji oběma aktérům.
Přistoupíme k projednávání dalšího návrhu, kterým je
62.
Vládní návrh zákona o změnách hranic krajů a o změně zákona
č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní
územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
a stanovení obcí s rozšířenou působností
/sněmovní tisk 604/ - prvé čtení
Předseda vlády v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu o 40 dnů. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr vnitra Stanislav Gross.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, návrh zákona, který jménem vlády předkládám, je zákon, který - předpokládám - bude podroben poměrně zdlouhavé debatě. Ve své podstatě vláda přichází s tím, co již bylo před delší dobou avizováno a co zde - jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu - bylo podrobeno poměrně dlouhé diskusi.
Když se vytyčovaly hranice krajů, využily se ke stanovení správních obvodů stávajících krajů správní obvody okresů, tak jak byly definovány zákonem o územním členění státu z roku 1960. Jelikož územní reforma, která probíhala na základě tohoto zákona a byla spuštěna v roce 1960, do značné míry rozkládala strukturu České republiky na nově ustavené okresy, které v některých případech nerespektovaly přirozenou spádovost, v některých případech nerespektovaly historické souvislosti, tak tím, že správní obvody těchto krajů byly stanoveny výčtovou metodou těchto okresů, došlo do určité míry k prodloužení tohoto stavu, který v některých obcích v některých krajích znamenal určité zakonzervování toho nepříliš dobrého stavu z roku 1960. Tehdy to samozřejmě jinak dělat nešlo, když se stanovovaly správní obvody krajů, protože základní územní jednotka správního členění státu byla dána právě tímto zákonem z roku 1960.
Tehdy, když se stanovily hranice krajů, ministr vnitra Václav Grulich slíbil, že Ministerstvo vnitra bude sbírat podněty od jednotlivých obcí, které by chtěly změnit svoji působnost pod jednotlivé kraje, a to právě ve vazbě na tu historickou křivdu, která začátkem 60. let minulého století vznikla.
***