(18.10 hodin)

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 479/2. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Miroslava Kalouska, aby se ujal slova.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, je již tradicí, že zpráva vlády o plnění státního rozpočtu za první pololetí je podstatně optimističtější než státní závěrečný účet, který vykazuje celou účetní závěrku. Nicméně jsem přesvědčen, že i státní závěrečný účet vykáže skutečnost, že vláda hospodaří promyšleně, že finanční hospodaření, které naplánovala a Poslanecká sněmovna odsouhlasila, je skutečnou realitou, takže doporučuji jako zpravodaj určený organizačním výborem, aby zprávu vlády Poslanecká sněmovna schválila tak, jak zní návrh usnesení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Návrh usnesení rozpočtového výboru zní, že bere na vědomí, nebo dává návrh sněmovně, abychom tuto zprávu vzali na vědomí? Myslím, že si to můžeme upřesnit.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Velmi se omlouvám, ale mám k dispozici usnesení, kde Poslanecká sněmovna schvaluje. Za předpokladu, že vezme na vědomí, nemyslím si, že se stane něco, co by zlevnilo nebo zdražilo chléb v České republice.

Ještě jednou se omlouvám. Konečný návrh usnesení je, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Můžeme zahájit všeobecnou rozpravu. Do této rozpravy nemám žádnou písemnou přihlášku, ale hlásí se pan poslanec Recman, který má slovo.

 

Poslanec Svatomír Recman: Paní místopředsedkyně, pane ministře, chci jen říci, že zpráva o plnění státního rozpočtu za první pololetí loňského roku je v této chvíli již devítiměsíční historií, že jsme projednali informaci o plnění státního rozpočtu za první až třetí čtvrtletí a v této chvíli postupně dostáváme hodnocení loňského roku za jednotlivé kapitoly. Jsem přesvědčen, že státní závěrečný účet České republiky, který má vláda předložit Poslanecké sněmovně v souladu se zákonem do 30. dubna, za několik dní budeme mít k dispozici.

Podstatný pro hodnocení loňského roku bude až státní závěrečný účet České republiky, byť některé informace a čísla zazněly zde z úst předkladatele této informace pana ministra Sobotky. V tomto směru se nebudu vyjadřovat k této situaci. Chci ubezpečit pana ministra, že náročnější a obšírnější vystoupení si připravím ke státnímu závěrečnému účtu ČR za loňský rok. S některými interpretacemi pana ministra za loňský rok souhlasím, přesto však já i mí kolegové z poslaneckého klubu KSČM máme řadu výhrad k tomu, jak se naplňoval státní rozpočet ČR za loňský rok, jak byly směřovány výdaje a priority vlády a Poslanecké sněmovny.

V tuto chvíli děkuji za pozornost a mohu slíbit panu ministrovi, že se setkáme při projednávání státního závěrečného účtu zde v této Poslanecké sněmovně.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Protože nemám písemné přihlášky, zeptám se, zda chce někdo vystoupit ještě ve všeobecné rozpravě. Není tomu tak, končím všeobecnou rozpravu.

Nemám žádnou písemnou přihlášku do podrobné rozpravy. Chce někdo vystoupit v podrobné rozpravě? Ani takovou přihlášku neregistruji, proto končím i podrobnou rozpravu.

Je před námi hlasování o návrhu rozpočtového výboru, a to o návrhu, kterým Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí roku 2003.

Odhlašuji vás a prosím o novou registraci.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 395. Kdo je pro návrh? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 395 z přítomných 126 pro 67, proti 5. Tento návrh byl přijat, usnesení bylo schváleno.

 

Končím projednávání bodu 127. Děkuji panu místopředsedovi i panu zpravodaji.

 

Zahajuji projednávání dalšího bodu

 

128
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2002
/sněmovní tisk 487/

 

Předloženou zprávu uvede ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

 

Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2002 je dnes již jubilejní, desátou zprávou, která hodnotí stav životního prostředí České republiky, a to jak z hlediska silných a slabých stránek, tak z hlediska pozitivního očekávání a případných rizik vývoje stavu životního prostředí. Dále jsou hodnoceny vlivy na životní prostředí, vývoj výdajů na ochranu, přehled legislativních aktivit a výčet přijatých koncepčních dokumentů. Nedílnou součástí materiálu je rovněž srovnání významných indikátorů stavu a vývoje životního prostředí České republiky s průměrem členských států EU a OECD a dále se sousedními zeměmi.

Nebudu se věnovat podrobně zprávě, jelikož tady leží už několik měsíců. Chtěl bych pouze říci, že po výrazně dynamickém trendu zlepšování celkového stavu životního prostředí v 90. letech 20. století lze současný stav charakterizovat jako stabilizovaný na úrovni průměru členských států EU s tím, že v některých případech lze očekávat další postupné mírné zlepšování. Vynechám vývoj emisí.

V roce 2002 došlo k rozvoji systému třídění odpadu a recyklace obalového odpadu, k postupnému mírnému zvyšování výměry trvalých travních porostů a k eliminaci nejhorší, 5. třídy jakosti vody.

Ke slabým stránkám patří nadále vysoké měrné emise CO2, zejména vzhledem k průměru EU. 22 % obyvatel dosud žije v domech, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci. Některé úseky vodních toků vykazují zvýšené koncentrace nebezpečných látek. Rizika pro stav životního prostředí České republiky mohou představovat mírný nárůst oxidu uhličitého, dodržení národního emisního stropu pro oxidy dusíku, dodržení nově stanovených imisních limitů pro prachové částice, přetrvávající nebezpečí zhoršování zdravotního stavu lesů v některých lokalitách a potenciální nebezpečí kontaminace půdy a vod toxickými látkami z uzavřených nedostatečně zabezpečených skládek odpadů.

Na základě vyhodnocení a posouzení informací o vývoji a stavu životního prostředí lze uvést následující závěry: V roce 1990 až 1998 došlo k zásadnímu zlepšení prakticky u všech složek životního prostředí. V období 1999 až 2002 došlo k mírnému zlepšení či k určité stabilizaci. Hodnoty základních ukazatelů charakterizujících stav životního prostředí se již výrazně neliší od průměrných hodnot dosahovaných v EU a OECD a ani od hodnot dosahovaných v sousedních kandidátských zemích pro vstup do EU či od hodnot dosahovaných našimi sousedy, jako je Rakousko a Německo.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP